Český prezident Pavel otevřel v Drážďanech výstavu svatovítského pokladu
Drážďany 15. března (zpravodaj ČTK) - Svatovítský poklad, který je jednou z největších chrámových sbírek v Evropě, je poprvé k vidění v zahraničí, a to v Drážďanech. Výstavu, která je unikátní svým historickým i kulturním významem, dnes v saské metropoli společně otevřeli český prezident Petr Pavel a saský premiér Michael Kretschmer. Výstava v Umělecké síni v Lipsiusbau nazvaná Fragmenty paměti je pro návštěvníky dostupná od soboty do 8. září.
'Svatovítský chrámový poklad je v zahraničí vůbec poprvé. A poprvé ho v takové sestavě mohou vidět i čeští návštěvníci,' řekl Pavel. Poklad je totiž vystaven v dialogu s tvorbou současných umělců - Angličana Edmunda de Waala, Čecha Josefa Koudelky a Němce Juliana Rosefeldta.
Právě na spojení historického katedrálního pokladu se současnými díly upozornil kurátor výstavy Jiří Fajt. 'Výstava spojuje výrazné paměťové skoky naší civilizace,' řekl Fajt. Zatímco katedrální poklad podle Fajta vychází z křesťanské víry a dějin spásy, práce de Waala, Koudelky a Rosefeldta přináší současný pohled.
Od Koudelky, který se proslavil snímky invaze vojsk Varšavské smlouvy do Prahy, jsou na výstavě velkoformátové fotografie rozděleného Jeruzaléma. Rosefeldt zase svým filmem ukazuje zničující vliv lidského chování. Monumentální skříňové objekty od de Waala jsou pak podle pořadatelů protikladem chrámového pokladu.
Svatovítský poklad pravidelně rozšiřovala už dynastie Přemyslovců, díky úsilí císaře a českého krále Karla IV. se více než zdvojnásobil. K vidění jsou v Drážďanech různé typy relikviářů, ale také významná díla zlatnického umění či obrazy a sochy. Příkladem jsou relikviářová busta svatého Vojtěcha darovaná Vladislavem Jagellonským, takzvaný nostický plenář, který je znám i jako relikviář svatého Kříže.
Aleš Zápotocký mka
Salvador převede velkou část svých bitcoinových aktiv do zařízení mimo internet
San Salvador 15. března (ČTK) - Salvador převede velkou část svých bitcoinových aktiv do zařízení mimo dosah internetu, které bude uloženo ve fyzickém trezoru na území této středoamerické země. S odvoláním na prezidenta Nayiba Bukeleho o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Na prezidentův popud zavedl Salvador v roce 2021 bitcoin jako svou oficiální měnu vedle amerického dolaru.
'Rozhodli jsme se převést velkou část našich bitcoinů do off-line peněženky a tu uložit do fyzického trezoru na území našeho státu,' uvedl Bukele na síti X. Dvaačtyřicetiletý politik byl v únoru podruhé zvolen do funkce prezidenta. Bukele rovněž uvedl, že bitcoinové portfolio Salvadoru se blíží 407 milionům dolarů (9,4 miliardy Kč).
Bitcoin dnes ráno při obchodování v Asii výrazně oslabil, propadl se až pod 67.000 dolarů. Později ale část ztrát korigoval. Kryptoměna se ve čtvrtek dostala na rekordních 73.798 dolarů (1,7 milionu Kč), pak ale cena začala rychle klesat, protože investoři vybírali zisky.
Podle specializovaného serveru CoinDesk bitcoin brzy ráno klesl až na 66.896 dolarů. Kolem 10:00 SEČ vykazoval za uplynulých 24 hodin téměř devítiprocentní pokles a pohyboval se kolem 67.033 dolarů. Tento týden bitcoin překonal rekord čtyři dny za sebou.
Salvador má skoro sedm milionů obyvatel a jeho území je velké přibližně jako Morava. Jako první země světa zavedl 7. září 2021 kryptoměnu bitcoin jako oficiální národní měnu. To kritizoval mimo jiné Mezinárodní měnový fond (MMF), podle kterého zavádění kryptoměn jako zákonných platidel představuje značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. V Salvadoru se kvůli zavedení bitcoinu jako zákonného platidla konaly demonstrace. Honduraská centrální banka odmítla za transakce s kryptoměnami ručit.
Bukele v roce 2021 hovořil také o plánu výstavby města nazvaného Bitcoin City. Stavět se mělo začít před dvěma lety, ale projekt se zastavil. Plánované město by mělo stát u pobřeží, na úpatí sopky Conchagua na jihovýchodě země. V plánu bylo projekt zpočátku financovat bitcoinovými dluhopisy. Geotermální energii vulkánu chtěl Bukele využít při těžbě bitcoinů.
lsk spr
DALŠÍ ZPRÁVY
