Guterres a více než 50 států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině
New York 24. února (ČTK) - Generální tajemník OSN António a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, řekl v pátek večer místního času (v noci na dnešek SEČ) v New Yorku Guterres, informuje agentura DPA. Dnes to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajinu zaútočilo.
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině," řekl. Rusko by podle prohlášení mělo především zajistit "úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení" všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
"Je nejvyšší čas na mír - spravedlivý mír založený na Chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích Valného shromáždění," prohlásil zase Guterres před Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil také, že musí být vyšetřeny četné válečné zločiny, zejména ty spáchané ruskými ozbrojenými silami. Odpovědné osoby musí stanout před soudem.
"Rusko, stálý člen této Rady, chce, aby se suverénní stát vzdal svého práva na existenci. Kde bychom byli, kdyby tento princip převládl?" tázala se na stejném fóru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem na vyjednávání o míru, ale na dokončení dobyvačného tažení.
Podle Kuleby Ukrajina nikdy nepřijme "nabídku kapitulace nebo vzdání se naší země a svobody pod záminkou míru". Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová zase zdůraznila, že ve válce na Ukrajině existuje jen jeden agresor, a právě ten ji jediný může ukončit.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naproti tomu tvrdil, že západní země mají na Ukrajině svou skrytou agendu a uplatňují dvojí metr.
Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně 10.000 úmrtí civilistů a 18.500 zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude nejspíš ještě mnohem vyšší
mtw
Česká armáda musí usilovat o technologickou převahu nad nepřítelem
Praha 23. února (ČTK) - Česká armáda nemá předpoklady pro to, aby měla v případném příštím konfliktu materiální převahu nad nepřítelem, musí proto usilovat o technologickou nadvládu, která jí umožní získat kognitivní převahu a výhodu v rychlosti rozhodování. Uvádí to Vize budoucího válčení AČR po roce 2040. Dosáhnout převahy podle ní proto nelze bez aplikace umělé inteligence a ostatních přelomových technologií. Právě rychlá implementace nejpokročilejších technologií do operačního použití bude podle uvedeného dokumentu pro armádu v budoucnu zásadní.
Obstát v konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým nepřítelem může podle materiálu česká armáda jen za předpokladu, že se na něj bude cíleně připravovat. Příprava má zahrnovat oblast lidských zdrojů, materiální i technologickou. "Musí vytvořit, udržovat a uchránit dostatečné zásoby pro vedení dlouhodobého konfliktu. Musí mít nastaven na trhu práce konkurenceschopný management lidských zdrojů," uvádí vize.
V technologické oblasti lze podle materiálu v budoucnu předpokládat rozvoj nastupujících a přelomových technologií, které povedou ke stírání rozdílů mezi fyzickým a digitálním světem. "Voják bude fungovat v týmu s inteligentními a autonomními systémy, které budou klíčové pro analytické a rozhodovací procesy, podporu i vedení bojových operací. Na ovládání techniky se bude do značné míry podílet umělá inteligence, která bude participovat na rozhodování vojáka při plánování, řízení a vedení bojové činnosti," přibližuje vize budoucí vlivy na armádu.
Důležitá je podle dokumentu úzká spolupráce armády s průmyslovou i akademickou sférou. Armáda podle něj musí dosáhnout schopnosti rychle a flexibilně přejímat technologické inovace civilního sektoru do operačního použití.
Získání převahy v kyberprostoru bude podle Vize budoucího válčení AČR po roce 2040 důležité i na samotném budoucím bojišti, a to pro ochranu vlastních vojsk a zastření záměru bojových operací. "Jednotky musí být schopny dosáhnout a následně i udržovat převahu v kyberprostoru, protože kyberprostor se stane primární komunikační a informační doménou v průběhu přípravy a vedení operace," konstatuje vize.
Dokument je vizí české armády o způsobu vedení budoucích operací a z toho vyplývajících požadavků na vojenské schopnosti v období po roce 2040. Navazuje na bezpečnostní a obrannou strategii ČR, které vláda schválila v loňském roce.
sou mha
DALŠÍ ZPRÁVY
