Lesy města Brna obnovily boží muka z roku 1639 u Březové, jsou v nich relikvie
Březová nad Svitavou (Svitavsko) 25. září (ČTK) - Téměř 400 let stará boží muka na Březovském kopci severně od Březové nad Svitavou na Pardubicku nechaly v minulých měsících renovovat Lesy města Brna. Nacházejí se poblíž silnice z Brna na Svitavy a zajímavé jsou tím, že v jejich základech jsou umístěné relikvie a také mlýnské kolo, uvedl v tiskové zprávě ředitel Jiří Neshyba. Současně nechala městská společnost obnovit i dřevěný kříž.
Obnovená drobná sakrální památka se dočkala požehnání v sobotu. Na místě stojí od roku 1639, kdy je nechal postavit místní mlynář Georg Kamenohorský jako vděk, že unikl velkému nebezpečí a ohrožení života v neklidných dobách třicetileté války.
"Boží muka jsou unikátní nejen svojí polohou na staré Římské cestě, ale i historií a množstvím relikvií umístěných v základech," řekl Neshyba. Cesta byla jednou ze starých obchodních cest, které českými zeměmi procházely ve středověku a v novověku. Císařská silnice, v jejíž stopě dnes vede silnice I/43, vznikla až v době panování Marie Terezie ve druhé polovině 18. století.
Stříška božích muk je nyní osazena kovovým křížkem a na zadní straně je umístěna kopie původní desky, kterou v minulosti někdo ukradl. V horním výklenku je vložena kopie známého obrazu Nejsvětější Trojice od El Greca, namaloval ji Libor Jaroš ze Žatčan.
Obnovený kříž má na sobě letopočet 869. Připomíná úmrtí slovanského věrozvěsta Cyrila, který společně s Metodějem přišel šířit křesťanství na Moravu z Byzance.
Lesy města Brna upravily i okolí památky, vyklučily náletové dřeviny, nainstalovaly zde informační tabuli a dvě dřevěné lavičky. Za všechny práce zaplatily 350.000 korun.
Boží muka, stejně jaké malé kapličky či smírčí kříže jsou po staletí součástí české krajiny, řada z nich ale nepřežila komunistickou totalitu. Po revoluci v roce 1989 se však daří za přispění samospráv, firem a iniciativních občanů řadu z nich obnovit.
mei abz
Čeští egyptologové našli v Sakkáře ztracenou hrobku egyptského vysokého úředníka
Praha 25. září (ČTK) - Čeští egyptologové po několikaletém pátrání znovu objevili v Sakkáře hrobku egyptského vysokého úředníka Ptahšepsese, kterou před zhruba 160 lety nalezl francouzský archeolog Auguste Mariette, ale následně zmizela pod pískem. Česká archeologická expedice ztracenou hrobku i prozkoumala včetně pohřební komory, kde našla kompletní mumii hodnostáře ležícího na zádech. Podle analýzy muž, který žil v období 25. a 24. století před naším letopočtem, zemřel v poměrně vysokém věku, bylo mu nejméně 65 let. V tiskové zprávě o tom dnes informovala za Český egyptologický ústav Renata Landgráfová.
"K znovuobjevení hrobky Ptahšepsese v roce 2022 vedlo detailní satelitní snímkování oblasti a studium starých map. Byla tak znovuobjevena hrobka muže, který změnil běh egyptských dějin a která představuje jeden z největších objevů expedice v poslední době," uvedl vedoucí výzkumů v Abúsíru a Sakkáře Miroslav Bárta.
Ptahšepses byl podle Landgráfové v egyptské historii prvním známým úředníkem nekrálovského původu, který se mohl oženit s královskou dcerou. Vzal si dceru zakladatele páté dynastie.
Archeologové během vykopávek odhalili a zdokumentovali 42 metrů dlouhou a 22 metrů širokou nadzemní část mastaby, která zahrnovala poměrně dobře zachovanou kapli s malovanou výzdobou ve vchodu, dvě místnosti pro majitelovy sochy a dlouhou přístupovou chodbu. Letos na jaře odborníci prozkoumali i pohřební komoru. Podle Landgráfové byla sice ve starověku vykradena, přesto v ní zůstaly části původní pohřební výbavy včetně keramiky, zbytky votivních darů nebo mumifikované ryby. V částečně otevřeném sarkofágu byla kompletní mumie hodnostáře.
"Po prozkoumání mumie egyptskými antropology lze říci, že mumie poskytuje nové důležité údaje o vývoji mumifikace v období pyramid Staré říše," uvedla Landgráfová a doplnila, že výsledky analýzy také potvrzují poměrně vysoký věk předpokládaný u Ptahšepsese na základě jeho životopisu na nepravých dveřích, které z hrobky vyzvedl při svém objevu v druhé polovině 19. století archeolog Mariette. A ve skutečnosti podle antropologů muž v sarkofágu zemřel ve věku nejméně 65 let.
Hrobku stejnojmenného vezíra našli českoslovenští egyptologové už před zhruba 60 lety, byl to tehdy jejich první úspěch na pyramidových polích v Abúsíru u egyptské metropole. Proti Ptahšepsesovi, jehož hrobku odborníci nyní znovuobjevili, byl ale tento hodnostář mladší, upřesnila pro ČTK Landgráfová.
ktp snm
DALŠÍ ZPRÁVY
