Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové
Moskva 21. dubna (ČTK) - Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Osmapadesátiletá Nabiullinová je v čele centrální banky od června 2013. Nyní se musí hlavně vypořádat s dopady, které má na ruské hospodářství invaze na Ukrajinu.
Časopis Euromoney Nabiullinové v roce 2015 udělil cenu guvernér centrální banky roku. Podle listu pomohla stabilizovat ruskou ekonomiku v době propadu cen ropy na světových trzích a západních sankcí vůči Rusku. Časopis ji rovněž pochválil za to, že ruský bankovní sektor očistila. Časopis Forbes ji v roce 2014 uvedl jako 72. nejmocnější ženu světa.
Nabiullinová je podle listu Financial Times (FT) původem Tatarka a je milovnicí francouzské poezie a opery. V Rusku se řadí k málo ženám ve vysoké státní funkci. Podle dřívějších informací agentury Bloomberg chtěla bezprostředně po invazi podat demisi, ale Putin jí nařídil, že se nejdříve musí vypořádat s dopady západních sankcí.
"Je to velmi profesionální, zkušená makroekonomka a centrální bankéřka. O tom není pochyb," řekla o Nabiullinové listu FT Valerija Gontarevová, která v letech 2014 až 2017 řídila ukrajinskou centrální banku. "Ale bez hodnot je vaše profesionalita k ničemu," dodala s poukazem na ochotu Nabiullinové pracovat pro Putina.
Jiní jsou ale ke staronové guvernérce smířlivější. Ekonom z pařížské univerzity Sciences Po Sergej Gurijev se domnívá, že Nabiullinová věří, že je její práce důležitá pro ruské občany a že ona ji dokáže dělat lépe než kdokoli jiný, což je podle jeho názoru pravděpodobné. Proto podle něj Nabiullinová ví, že musí zůstat loajální k Putinovi a neodstupovat. "Když začne mluvit proti Putinovi, vyhodí ji a ona už nebude schopna Rusům pomoct," cituje ho FT.
Ruská centrální banka začátkem dubna překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila, a to z 9,50 na 20 procent.
Další zasedání centrální banky k měnové politice se uskuteční 29. dubna. Nabiullinová dnes uvedla, že banka zváží další uvolňování základní úrokové sazby na příštích zasedáních.
vjn spr
Zámek Kynžvart dokončil obnovu soch od Antonia Canovy
Kynžvart (Chebsko) 20. dubna (ČTK) - Zámek Kynžvart na Chebsku dokončil obnovu své sbírky soch od italského sochaře Antonia Canovy. Sochy ze vzácného carrarského mramoru patří mezi nejcennější díla zámku. Restaurátorské práce trvaly pět měsíců a vyšly na zhruba půl milionu korun. S obnovou uměleckých děl chce zámek pokračovat, informoval dnes ČTK kastelán Ondřej Cink
V bohatých sbírkách zámku jsou čtyři tyto sochy v životní velikosti - Venuše vycházející z lázně, Hébé, Sapfó, Psýché, zámek navíc má jedno sousoší Amor a Psýché. Správa zámku usilovala o odborné čištění s ohledem na jejich vysokou uměleckou hodnotu několik let. Díla nebyla ve špatném technické stavu, ale byla pokryta silnou vrstvou prachu a špíny.
Získat finanční prostředky se podařilo až loni. Ze soutěže vzešel kvalifikovaný restaurátorský tým a na konci roku práce začaly. Odborná firma zvolila neinvazivní technologie, například čištění pomocí páry. Práce se uskutečnily pod dohledem památkářů
"Cílem bylo hloubkové zbavení všech nečistot, odstranění drobných závad, například nahrazení provizorního palce sochy sedící Psýché za plnohodnotnou náhradu a konzervace povrchu mramoru, aby prach nepronikal do kamene," řekl Cink.
Soubor soch od Canovy zakoupil někdejší majitel zámku, kníže Klement von Metternich, dlouholetý kancléř Rakouského císařství. Poprvé ho uviděl ve Francii a velmi po něm toužil, ale získat ho nebylo možné. Proto se dohodl se samotným autorem, aby mu vytvořil autorskou kopii. Původně měl kníže díla vystavené ve své galerii ve Vídni. Později byla převezena na zámek Kynžvart a již více než 100 let zdobí velký společenský sál.
V restaurování artefaktů chce vedení zámku, který patří pod Národní památkový ústav, pokračovat. Musí ale nejprve sehnat dostatek finančních prostředků. „Zámek Kynžvart má nadstandardně bohaté sbírky co do počtu i co do kvality. Jejich stav je v počtech stovek havarijní a v jednotkách tisíců kusů ve velmi špatném stavu," uvedl kastelán. Dlouhodobě zámek shání finance například na restaurování obrazu císaře Františka I., který se nachází ve velkém sále, nebo na konzervaci cenného ubrusu z poloviny 16. století.
bah hj
DALŠÍ ZPRÁVY
