Arcibiskup chce pokračovat s blahořečením Isabely Kastilské, obává se aktivistů
Madrid 19. ledna (ČTK) - Španělský arcibiskup Luis Argüello chce pokročit s procesem blahořečení královny Isabely I. Kastilské, který jeho diecéze iniciovala před mnoha desítkami let. Církevní představitel by si přál, aby věřící panovnici, která mimo jiné financovala expedici Kryštofa Kolumba z roku 1492, více uctívali. Chce rovněž čelit snahám aktivistů o revizi dějinného pohledu na panovnici, která byla fanatickou katoličkou. Podle španělského tisku je proces blahořečení ve Vatikánu zmrazen kvůli roli panovnice ve vyhánění židů ze Španělska na konci 15. století.
Argüello, který byl generálním tajemníkem konference španělských biskupů a v současnosti je arcibiskupem ve městě Vallodolid, shromáždil komisi, která má znovu usilovat o blahořečení královny Isabely I. Kastilské. Její kult by podle Argüella měl být protiváhou vůči snahám přehodnotit historickou roli královny například ze strany ochránců práv domorodých národů a jiných aktivistů. Arcibiskup chce také nechat prověřit informace o údajném zázraku, který je Isabele I. Kastilské připisován.
Isabela I. Kastilská patří mezi nejvýznamnější španělské panovnice. Její vláda mimo jiné financovala výpravu Kryštofa Kolumba, který v roce 1492 doplul na americký kontinent. Královna, která byla známá jako horlivá katolička, díky svatbě s Ferdinandem II. Aragonským vytvořila základy pro sjednocení Španělska. Stinnou stránkou Isabeliny vlády v letech 1474 až 1504 byla její podpora fanatické inkvizice, která se do dějin zapsala krutým mučením a upalováním, vyhánění židů a násilné obracení muslimů na křesťanství.
V posledních letech čelí Kryštof Kolumbus i Isabela I. Kastilská rostoucí kritice za roli, kterou sehráli v kolonizaci amerického kontinentu. Předloni se příslušníci domorodých národů pokusili strhnout sochu španělské královny v kolumbijském hlavním městě Bogotá. Tu pak místní úřady nechaly odstranit.
Tuto kritiku však Argüello odmítá. Podle něj byla královna "první a hlavní ochránkyně domorodců" a měla podíl na šíření křesťanské víry v Americe.
Podle španělského tisku arcibiskupství ve Vallodolid usiluje o blahořečení královny od roku 1958. V roce 1991 byl ale proces pozastaven kvůli roli královny ve vyhánění židů. Pokud se proces posune, bude konečné rozhodnutí na papežovi Františkovi, který pochází z Argentiny.
jkh mka
Chilská vláda odmítl vznik nového dolu na meď u rezervace vzácných tučňáků
Santiago de Chile 18. ledna (ČTK) - Výbor chilské vlády dnes odmítl povolit vznik nového rozsáhlého dolu na železo a měď, který se měl nacházet u rezervace hostící vzácné tučňáky Humboldtovy. Informovala o tom agentura Reuters. Proti vzniku dolu byli ekologové, kteří se obávali nenapravitelných škod na životním prostředí. Společnost Andes Iron, která chtěla nový důl vybudovat, uvedla, že se proti rozhodnutí vlády odvolá.
Projekt v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (56 miliard korun) měl vzniknout na severu Chile, nedaleko národní rezervace tučňáků Humboldtových, kde žije početná kolonie těchto nelétavých ptáků. Vedle samotného povrchového dolu měla podle projektu v oblasti vzniknout zařízení na zpracování rudy a přístav pro přepravu.
Podle ministryně životního prostředí Maisy Rojasové vládní komise vzala v potaz všechny okolnosti, které bylo nutné prozkoumat. "Přístav byl (v projektu) umístěn v místě, které má naprosto jedinečnou ekologickou hodnotu," uvedla ministryně a dodala, že pro rozhodnutí orgánu existovaly silné důvody.
Rozhodnutí vlády odmítla společnost Andes Iron, která projekt nového dolu připravila. Podle ní splňoval všechny vládní požadavky. Proti rozhodnutí se odvolá k soudu.
Vznik nového dolu a dalších zařízeních kritizovaly ekologické organizace, které zaslaly otevřený dopis chilskému prezidentovi Gabrielu Boricovi. Podle nich je zamýšlený důl Dominga "neslučitelný se životním prostředím a s udržitelnými pracovními místy, která v oblasti již existují". Samotný Boric vznik dolu rovněž odmítal.
Projekt podporovali někteří místní obyvatelé, kteří v něm viděli příležitost, jak zlepšit hospodářské podmínky v oblasti, jež patří k nejchudším v Chile. Pravicový senátor Matías Walker vyzval levicovou vládu, aby oblasti za "obrovskou ztrátu" poskytla kompenzace.
Dolem Dominga se chilské úřady zabývají od roku 2017. Tehdy vláda vedená prezidentkou Michelle Bacheletovou vznik dolu rovněž odmítla, firma ale uspěla s odvoláním u soudu. Ten nařídil kabinetu se projektem znovu zabývat a rozhodnutí podpořit silnějšími argumenty.
Podle agentury Reuters se důl Dominga stal symbolem obtíží, kterým v Chile při vydávání povolení čelí větší důlní projekty. Podnikatelé a konzervativní politici se domnívají, že za to může příliš velká role, kterou v řízení hrají politici. Ministr hospodářství Nicolás Grau dnes řekl, že se neobává negativních dopadů rozhodnutí na zahraniční investice v zemi, která patří k předním světovým producentům mědi.
jkh mka
ZLATOVNA .CZ