Lipavský: ČR se nezúčastní jednání RB OSN, nebude sloužit ruské propagandě
Praha 30. prosince (ČTK) - Česko se nebude účastnit jednání Rady bezpečnosti OSN, které na dnešní večer svolalo Rusko kvůli ostřelování ruského města Belgorod. Praha nebude sloužit lživé ruské propagandě, sdělil ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Moskva vyzvala, aby se český zástupce při OSN zúčastnil jednání Rady bezpečnosti OSN a vysvětlil české dodávky zbraní na Ukrajinu.
"Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme," uvedl Lipavský.
Ruskou výzvu k české účasti na jednání RB OSN kritizoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). "Václav Havel říkal, že Rusko má problém v tom, že neví, kde má hranice. Bez hranic je evidentně i Putinova drzost," uvedl na síti X s poukazem na výrok prvního českého prezidenta z 90. let minulého století a na postoje ruského prezidenta Vladimira Putina.
Moskva dnes obvinila ukrajinské síly z ostřelování Belgorodu u ukrajinských hranic, které si podle ní vyžádalo nejméně 14 obětí na životě a přes 100 zraněných. Ukrajina podle Moskvy použila k útoku mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby.
Ruské ministerstvo obrany předtím uvedlo, že Ukrajina dnes na Belgorod zaútočila dvěma raketami Olcha nesoucími kazetovou munici a také pomocí raketometů Vampire. Kyjev se k dnešním událostem v Belgorodu zatím nevyjádřil. Ukrajinská média ale s odvoláním na své zdroje napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní cíle v Belgorodské oblasti a že výbuchy a požáry v Belgorodu zapříčinila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany.
Rusko v pátek provedlo největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku invaze loni v únoru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že útok si vyžádal 39 životů a desítky zraněných. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko oznámil, že v metropoli při útoku zahynulo 16 lidí. Město bude držet 1. ledna den smutku.
Česko bylo jednou z prvních zemí, které poskytly Ukrajině vojenskou pomoc poté, co ji loni v únoru Rusko napadlo. Do začátku letošního října Ukrajině darovalo nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun. Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost prostřednictvím sbírek.
str mol
Průzkum: Aktivita ruských továren v prosinci rostla nejrychleji za sedm let
Moskva 29. prosince (ČTK) - Aktivita v ruském zpracovatelském sektoru v prosinci rostla nejrychlejším tempem skoro za sedm let, objem nových exportních zakázek nicméně druhý měsíc za sebou klesl. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož předběžné výsledky dnes zveřejnila mezinárodní společnost SP Global. Růstu v průmyslu teď vydatně pomáhá zbrojní výroba.
Index aktivity ve zpracovatelském sektoru v prosinci vzrostl na 54,6 bodu z listopadových 53,8 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od ledna 2017. Pokud se index nachází nad padesátibodovou hranicí, signalizuje růst aktivity v odvětví.
Průzkum ukázal, že celkový objem zakázek ruského zpracovatelského sektoru se v prosinci opět výrazně zvýšil. "Větší poptávka zákazníků se nicméně týkala především domácího trhu, protože nové exportní zakázky druhý měsíc za sebou klesly," uvedla společnost SP Global.
Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí. Ruský zpracovatelský sektor nicméně teď podporují vládní výdaje na posílení vojenské výroby, napsala agentura Reuters.
Ruská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,5 procenta. Tempo růstu tak zrychlilo ze 4,9 procenta ve druhém čtvrtletí. Ředitel evropského odboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) Alfred Kammer v říjnu uvedl, že krátkodobý hospodářský růst v Rusku v současnosti podporují rozsáhlé vojenské výdaje, zatímco dlouhodobější vyhlídky ruské ekonomiky označil za pochmurné, a to kvůli omezenému přístupu k technologiím.
MMF v říjnu předpověděl, že ruská ekonomika za letošní rok vykáže díky vojenským výdajům a odolné spotřebě růst o 2,2 procenta. V příštím roce však měnový fond očekává zpomalení hospodářského růstu na 1,1 procenta.
Loni ruská ekonomika podle MMF klesla o 2,1 procenta. Prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, přitom těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles.
pmh spr
DALŠÍ ZPRÁVY
