Bývalý český ministr Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele v EK
Brusel 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
"V tomto zkušeném profesionálovi, který se podílel intenzivně i na úspěchu českého předsednictví v Radě EU, bude mít Evropská komise silnou oporu a Česko dalšího vysoce postaveného úředníka," reagovalo na sociální síti X stálé zastoupení ČR při EU.
"Evropská komise dnes jmenovala Jana Dusíka zástupcem generálního ředitele v generálním ředitelství pro opatření v oblasti klimatu (DG CLIMA). Hlavním posláním tohoto oddělení je podporovat úsilí komise v boji proti klimatickým změnám na úrovni EU i na mezinárodní úrovni," uvedla unijní exekutiva. Ocenila zejména, že bývalý český ministr má "rozsáhlé téměř třicetileté zkušenosti v oblasti ochrany klimatu". Rovněž má za sebou množství jednání na nejvyšší úrovni, ve kterých prokázal vůdčí schopnosti spolu se schopností navrhovat inovativní řešení, dodala Evropská komise.
Osmačtyřicetiletý Dusík byl vedle své ministerské role v minulosti také náměstkem resortu životního prostředí, působil i v Programu OSN pro životní prostředí nebo v Arktickém programu Světového fondu pro ochranu přírody, kde zastával post dočasného ředitele.
Dusík absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, poté studoval na Oxfordské univerzitě, kde se věnoval oboru změn a řízení v životním prostředí. Ministrem životního prostředí v úřednické vládě Jana Fischera byl mezi listopadem 2009 a březnem 2010.
Dvě vysoká místa v Evropské komisi získaly od podzimu loňského roku i Češky Irena Moozová a Lenka Filípková. Moozová se stala zástupkyní generálního ředitele na Generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (DG JUST). Filípková je ředitelkou v Generálním ředitelství pro rozpočet (DG BUDG).
V rámci unijní legislativy má důležitý post Dita Charanzová, která je od roku 2019 místopředsedkyní Evropského parlamentu. Nejvýše postavenou Češkou v unijních strukturách je pak Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost.
tes mtw ank
Británie podle Sunaka uvede zbrojní průmysl do válečného režimu
Varšava 23. dubna (ČTK) - Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Sunak také oznámil, že Británie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta HDP ze současných asi 2,3 procenta HDP.
Británii podle Sunaka čeká 'největší posílení obrany za poslední generaci' a podle plánů britské vlády by země měla mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci.
Jak už dříve dnes oznámil Sunakův úřad, Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, 400 vozidel, 60 lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow.
Sunak upozornil, že případné vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by ruského prezidenta Vladimira Putina povzbudilo. 'Nezastaví se na Ukrajině ... Touží, i když na to ještě nemá kapacitu, zaútočit na další evropské země, potenciálně včetně spojenců z NATO, které bychom měli povinnost bránit, tak jako oni mají povinnost bránit nás,' řekl Sunak. Na cestě do Polska ho doprovodil ministr financí Jeremy Hunt a šéf resortu obrany Grant Shapps. Později se Sunak sejde s polským premiérem Donaldem Tuskem.
'Investice do Ukrajiny je investicí do naší bezpečnosti,' zdůraznil Sunak.
'Realitou je, že mít agresivního souseda s sebou nese náklady a my máme velmi agresivního souseda,' řekl šéf NATO Stoltenberg o Rusku. Pochválil Británii za její plán zvýšit výdaje na obranu. Jde podle něho také o to, ukázat Spojeným státům, že evropské země se na nákladech podílejí.
Členské země NATO mají na obranu vydávat dvě procenta HDP ročně. Česko loni na tento účel vyčlenilo 1,5 procenta HDP. Poslanecká sněmovna ale před rokem schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu.
hab nob
DALŠÍ ZPRÁVY
