Vláda projedná navrhované zavedení statusu umělce
Praha 23. dubna (ČTK) - Zavedení statusu umělce do českého právního řádu a stanovení podmínek a procesu pro jeho získání předpokládá novela, kterou ve středu projedná vláda. Návrh připravilo ministerstvo kultury. Počítá v něm rovněž s tím, že podpora umělců vyjde stát ročně na 126 milionů korun a bude se týkat 1400 umělců. Vyplývá to z podkladů k návrhu úpravy na vládním webu. O nutnosti legislativního zavedení statusu umělce se hovoří od pandemie covidu-19, kdy se výrazně omezila možnost umělecké produkce. Novela by mohla platit od 1. ledna příštího roku.
Podle návrhu by se měl zapsat do registru na základě podané žádosti člověk, který vykonává uměleckou činnost nejméně dva roky z posledních tří let. Aby získal příspěvek, nesmí být studentem a v době podání žádosti nesmí být v pracovněprávním vztahu, který by přesahoval polovinu týdenní pracovní doby. Zároveň mají jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky tvořit alespoň polovinu jeho celkových příjmů a nemají přesahovat průměrnou mzdu v národním hospodářství.
Ministerstvo vyhlásí nejméně jednou ročně výběrové řízení pro poskytnutí stipendií, včetně pravidel a lhůty pro podání žádosti o stipendium.
V závěrečné zprávě o dopadu regulace ministerstvo uvedlo, že cílem návrhu je podpora lidí, které se věnují umělecké činnosti převážně mimo pracovněprávní vztahy. 'Ze shromážděných podkladových analýz vyplývá, že se jedná se o nejohroženější skupinu umělců, kteří se při výkonu své profese potýkají s řadou znevýhodnění a překážek,' stojí ve zprávě. Zavedení statusu umělce je součástí Národního plánu obnovy, který definuje reformy a investice, na jejichž realizaci poskytne peníze Evropská unie.
Národní plán obnovy vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Loni v září Evropská komise schválila jeho revidovanou podobu a současně s tím i zvýšení objemu peněz určených pro Česko o 2,2 miliardy eur na 9,2 miliardy eur (232,5 miliardy korun).
vid ptd
Bývalý český ministr Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele v EK
Brusel 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
"V tomto zkušeném profesionálovi, který se podílel intenzivně i na úspěchu českého předsednictví v Radě EU, bude mít Evropská komise silnou oporu a Česko dalšího vysoce postaveného úředníka," reagovalo na sociální síti X stálé zastoupení ČR při EU.
"Evropská komise dnes jmenovala Jana Dusíka zástupcem generálního ředitele v generálním ředitelství pro opatření v oblasti klimatu (DG CLIMA). Hlavním posláním tohoto oddělení je podporovat úsilí komise v boji proti klimatickým změnám na úrovni EU i na mezinárodní úrovni," uvedla unijní exekutiva. Ocenila zejména, že bývalý český ministr má "rozsáhlé téměř třicetileté zkušenosti v oblasti ochrany klimatu". Rovněž má za sebou množství jednání na nejvyšší úrovni, ve kterých prokázal vůdčí schopnosti spolu se schopností navrhovat inovativní řešení, dodala Evropská komise.
Osmačtyřicetiletý Dusík byl vedle své ministerské role v minulosti také náměstkem resortu životního prostředí, působil i v Programu OSN pro životní prostředí nebo v Arktickém programu Světového fondu pro ochranu přírody, kde zastával post dočasného ředitele.
Dusík absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, poté studoval na Oxfordské univerzitě, kde se věnoval oboru změn a řízení v životním prostředí. Ministrem životního prostředí v úřednické vládě Jana Fischera byl mezi listopadem 2009 a březnem 2010.
Dvě vysoká místa v Evropské komisi získaly od podzimu loňského roku i Češky Irena Moozová a Lenka Filípková. Moozová se stala zástupkyní generálního ředitele na Generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (DG JUST). Filípková je ředitelkou v Generálním ředitelství pro rozpočet (DG BUDG).
V rámci unijní legislativy má důležitý post Dita Charanzová, která je od roku 2019 místopředsedkyní Evropského parlamentu. Nejvýše postavenou Češkou v unijních strukturách je pak Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost.
tes mtw ank
DALŠÍ ZPRÁVY
