Inflace v Británii v červnu zpomalila na 7,9 procenta, čekal se slabší pokles
Londýn 19. července (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Británii v červnu v meziročním srovnání vzrostly o 7,9 procenta. Tempo růstu cen tak zpomalilo z květnových 8,7 procenta a bylo nejnižší za více než rok. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že inflace zpomalí na 8,2 procenta.
Červnová inflace se tak ještě více vzdálila říjnovému maximu za 41 let, které činilo 11,1 procenta. Zůstává však vysoko nad dvouprocentním cílem britské centrální banky.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin, energií, alkoholu a tabáku, zpomalila na 6,9 procenta z květových 7,1 procenta. Tento údaj pozorně sleduje centrální banka, která ho považuje za spolehlivý ukazatel základních cenových tlaků. Analytici očekávali, že jádrová inflace zůstane na květnové úrovni, která byla nejvyšší za více než 30 let.
Ceny potravin vzrostly o 17,3 procenta. To bylo méně než v květnu, kdy se zvýšily o 18,3 procenta. Vysoké ceny potravin tak zůstávají stále velkou finanční zátěží pro mnoho domácností.
Britská centrální banka na konci minulého měsíce zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na pět procent. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit vysokou inflaci. Měnový výbor centrální banky zvýšil v červnu hlavní úrok už potřinácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize. Analytici očekávají další růst úroků i na příštím zasedání začátkem srpna.
Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie nemoci covid-19 a nárůst cen plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží dostává na úroveň z doby před pandemií.
Centrální banka předpovídá, že inflace do konce letošního roku klesne na úroveň těsně nad pěti procenty. Na začátku roku 2025 by se měla podle nynějších předpokladů dostat pod její dvouprocentní cíl.
irl spr
CVVM: Inflaci vnímá jako nepřijatelnou nejvíce lidí za uplynulých 30 let
Praha 18. července (ČTK) - Inflace, která loni v Česku dosáhla 15,1 procenta, je podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) pro 75 procent lidí nepřijatelná. V meziročním srovnání se tak počet lidí, kteří označují inflaci za nepřijatelnou, zvýšil o 35 procentních bodů. V roce 2021 inflace v zemi činila 3,8 procenta. Současný výsledek je nejhorší za dobu zjišťování názorů na inflaci od roku 1993, uvedlo CVVM. Naopak se podle něj od loňského roku zlepšila inflační očekávání občanů, přesto zůstávají horší, než byly do loňska kdykoli od roku 2013.
Inflační znehodnocení měny, tedy že si lidé koupí za své příjmy méně věcí či služeb, letos čeká 78 procent občanů. Loni se stejně vyjádřilo 93 procent lidí. Optimisty je v tomto ohledu 21 procent dotázaných, což je o 15 bodů více než loni.
"Z hlediska časového srovnání se od roku 2016 inflační očekávání postupně zhoršovala, a to až do loňského výzkumu, který zaznamenal radikální zhoršení inflačních očekávání, jež výrazně překonalo i dřívější historicky nejhorší výsledek z roku 2008," doplnili autoři průzkumu.
Co se týče hodnocení vývoje reálných příjmů domácností, to se podle CVVM významně nezměnilo a zůstalo na úrovni historického minima z ledna 2013. Osmašedesát procent, tedy téměř stejný počet lidí jako loni, uvádí, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Více než čtvrtina je považuje v meziročním srovnání za zhruba stejné a čtyři procenta za vyšší. Podobné výsledky CVVM zaznamenalo vedle loňského roku také v letech 2012 a 2008.
CVVM provedlo průzkum od 27. března do 22. května a zúčastnilo se ho přes 800 lidí starších 15 let. Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí v zemi podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 8,6 procenta na 41.265 korun, reálně při započtení inflace ale o 6,7 procenta klesla. Kupní síla průměrné mzdy se podle analytiků snížila na úroveň roku 2017.
ktp ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
