Index: Podílové fondy v únoru investorům vesměs dál vydělávaly
Praha 24. března (ČTK) - Podílové fondy v únoru investorům dál vydělávaly. Akciové fondy za první dva měsíce roku vynesly šest procent, dluhopisové fondy 0,8 procenta a smíšené fondy 2,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Fondy byly převážně ve výrazném plusu i za rok 2023.
Partners index akciových fondů rostl během února o čtyři procenta, dluhopisových fondů o 0,4 procenta. Smíšené fondy reagovaly na růst akcií i dluhopisů a rostly o 1,7 procenta.
Ceny akcií reagovaly podle analytika Partners Martina Mašáta pozitivně především na dobré korporátní výsledky za poslední čtvrtletí, které neovlivnily ani vysoké úroky. Od počátku roku vzrostl index světových akcií o 5,3 procenta.
Ceny korunových dluhopisů naopak podpořila meziroční inflace, která se za leden dostala pod tři procenta. "Platí, že při poklesu výnosů roste poptávka po dluhopisech, a tedy i jejich ceny, což pomohlo k dalšímu kladnému zhodnocení konzervativním dluhopisovým fondům," uvedl Mašát.
Akcioví investoři se upnuli v posledních měsících především na technologický sektor, kde očekávají budoucí zisky plynoucí z využití umělé inteligence, sociálních sítí a z automatizace. "Z analytických kruhů se začíná šířit názor, že ceny sedmi hlavních akcií, tzv. Magnificence 7, jsou přestřelené, takže by mohla nastat určitá korekce,“ podotkl Mašát.
Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v ČR se pohybovala v únoru okolo čtyř procent. Za posledních 12 měsíců jsou investoři v plusu v průměru skoro dvacet procent.
Výnosy českých státních dluhopisů klesaly, respektive jejich ceny rostly v souladu únorovým snížením základní sazby o 0,5 procenta. Krok České národní banky nebude nejspíš poslední a je podpořen meziroční inflací, která se dostala do cílového pásma kolem dvou procent.
Za posledních 12 měsíců jsou konzervativní fondy o 8,6 procenta výše. "Konzervativní investoři používající kvalitní dluhopisové fondy se mohou těšit z reálného zhodnocení svých konzervativních rezerv, respektive zhodnocení fondů je aktuálně násobně vyšší než meziroční inflace, která za posledních 12 měsíců spadla na 2,3 procenta," upozornil Mašát.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, vzrostl podle údajů Asociace pro kapitálový trh v roce 2023 o 187 miliard na 939 miliard korun. Investice do fondů rostly jak díky tržnímu zhodnocení, tak přílivu nových investic. Dluhopisové fondy podle váženého průměru loni vydělaly osm procent, smíšené fondy 11 procent, akciové fondy 17 procent a peněžní fondy šest procent.
fd rot
KRUK: Průměrný dluh po splatnosti domácností loni klesl o 2100 Kč na 37.100 Kč
Praha 23. března (ČTK) - Průměrný dluh po splatnosti českých domácností loni klesl meziročně o 2100 Kč na 37.100 korun, nicméně je stále vysoce nad průměrem v porovnání s lety 2018 až 2021. Stejně jako v předchozích letech mají dluhy po splatnosti spíše muži, a to 56 procent. Ti mají také vyšší závazky, v průměru 40.100 korun. Vyplývá to z dat inkasní společnosti KRUK, která patří mezi největší na trhu.
Nejvíce Čechů s dluhy po splatnosti pochází z Moravskoslezského kraje, kde jde o více než 15 procent českých dlužníků s průměrným dluhem 34.100 korun. Následuje Ústecký kraj s 13 procenty dlužníků a průměrným dluhem 35.700 korun a Středočeský kraj s 11 procenty dlužníků a průměrným závazkem 38. 300 korun. Nejvyšší průměrný dluh po splatnosti z celé republiky mají dlužníci z Prahy, 45.100 korun. Nejméně dlužníků z celé republiky má kraj Vysočina, čtyři procenta, s průměrným dluhem 37.600 korun.
"Snížení inflace spojené s uklidněním situace na energetických trzích mírně ulevilo českým domácnostem, nicméně tlak na rodinné rozpočty přetrvává. Češi se v reakci na uplynulé nepříznivé ekonomické období učí aktivně pracovat s rozpočtem, vytvářejí si finanční rezervy a hledají si ve složité finanční situaci nové zdroje příjmů. Pasivita v případě neschopnosti splácet své závazky může mít zdrcující dopad a vést až k exekuci," uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.
Češi mají finanční závazky po splatnosti především v produktivním věku. Více než 28 procent českých dlužníků je ve věku mezi 35 až 44 lety. Druhou nejzastoupenější věkovou kategorií s dluhy po splatnosti jsou dlužníci ve věku 45 až 54 let, tvoří 25 procent. Jen jedno procento dlužníků spadá do věkové kategorie 18 až 24 let. Téměř 13 procent dlužníků je ve věku přes 65 let.
Z analýzy dat vyplývá, že počet dlužníků s dluhy po splatnosti v seniorském věku meziročně vzrostl ze sedmi na 13 procent. Senioři jsou velmi zranitelnou skupinou, která je ve zvýšené míře ohrožena problémy se splacením dluhů a případně i exekucemi. Jejich příjem s odchodem do důchodu poklesl, často se potýkají s nedostatečnou finanční gramotností, a jsou tak snadným cílem nekalých obchodních praktik. "Výjimkou nejsou ani půjčky kvůli dětem a následné překvapení, když děti své závazky nesplácejí,” dodala Palendalová.
Více než polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet, nejvíce jich pochází z Prahy a Karlovarského kraje. Čtvrtina dlužníků má více než jeden dluh po splatnosti.
fd rot
