Kampus Hybernská vystavuje, jak umělci ztvárnili staroegyptský mýtus o stvoření
Praha 27. února (ČTK) - Staroegyptský mýtus o stvoření, upravený pro současnost Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, inspiroval více než dvě desítky tuzemských výtvarných umělců. Jejich díla v různých stylech a technikách od 1. března vystavuje pražský Kampus Hybernská. Expozici Stvoření - Mýtus - Umění ve 13 místnostech Galerie HYB4 dnes autoři s kurátory kampusu představili novinářům.
Projekt vedený egyptologem a religionistou Jiřím Janákem vyšel z textů od třetího tisíciletí před naším letopočtem, zejména z mýtu z tehdejšího náboženského centra Iunu (řecky Héliopolis) na severovýchodě dnešní Káhiry. Složil je s dalšími a mladšími dochovanými texty. Pokud by byly podle Janáka přeloženy přísně vědecky, nedaly by se číst.
Hieroglyfické znaky egyptologové rozepsali do delších frází, aby dnešní čtenář pochopil jak celek, tak části. "Text byl připraven tak, aby co nejvíce odrážel jak původní mytologické představy, tak obvyklou strukturu staroegyptských a starověkých mýtů," řekl Janák.
"Všichni autoři a autorky měli k dispozici text ve shodném provedení, jímž se nechali inspirovat k vytvoření uměleckého díla v libovolném stylu a technice," uvedl za kurátorský kolektiv Filip Kazda.
Inspirovat se nechalo 24 oslovených umělkyň a umělců z různých generací a regionů. Svá díla vystavili například Karíma Al-Mukhtarová, Daniel Balabán, Radka Bodzewicz, Alžběta Josefy, Svatopluk Klimeš, Petr Košárek, Petr Nikl, Marian Palla, Karolína Rossí, Miloš Šejn, Robert Smolík, Pavel Skrott, Zdeněk Trs, Martin Zetová. Uvažovalo se o zapojení egyptských umělců, měli by být součástí pokračování výstavy v Káhiře.
Vznikly malby, kresby, plastiky, fotografie, videa například o bezbřehém, nehybném vodstvu Nu, v jehož středu se objevily Voda a Temnota, Nekonečno a Skrytost. Anebo o tom, jak Oko vytrysklo svou vášeň jako záblesk světla.
Vědecko-umělecký projekt navazuje na výzkum staroegyptského náboženství a vychází z nových interpretací. Mýtus podle Janáka ukazuje to, čemu se dnes říká věda před vědou. "Pod vrstvou čisté mytologie jsou informace spadající do zoologie, biologie, astronomie," uvedl egyptolog.
Součástí výstavy je také prezentace archeologických výsledků egyptologického ústavu z Abúsíru s fotografiemi a filmy. Výstava potrvá do 17. května.
ani snm
Archeologové v Dánsku objevili naleziště podobné britskému Stonehenge
Kodaň 26. února (ČTK) - Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba 4000 lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii. Píše o tom agentura AFP.
Stavbu, tedy kruh o průměru asi 30 metrů, tvoří asi 45 dřevěných kůlů umístěných asi dva metry od sebe. Byla odkryta při výstavbě sídliště ve městě Aars na severu Dánska.
"Je to objev, který se podaří jednou za život," řekla v úterý AFP kurátorka muzea Vesthimmerlands Sidsel Wahlinová. "Na (ostrově) Bornholm bylo objeveno několik malých dřevěných kruhů, které byly považovány za sluneční chrámy kvůli mnoha kamenným slunečním kotoučům, které se tam našly," uvedla. "Pokud je mi známo, jedná se o první takový kruh, který jsme mohli řádně prozkoumat," dodala.
Vše začalo objevem bohaté osady z rané doby bronzové (1700 až 1500 před naším letopočtem) a pozoruhodného hrobu obsahujícího bronzový meč, vysvětlila vědkyně. "Když jsme s kolegou otevřeli novou část výkopu, ukázalo se, že dům a plot, které jsme chtěli odkrýt, jsou vchodem do velmi dobře rozvržené, mírně oválné stavby," popsala Wahlinová.
V pondělí zahájili archeologové další vykopávky, aby datovali stavbu, jejíž stáří se nyní odhaduje na pozdní neolit (asi 2000 let před naším letopočtem), a určili její životnost a funkci. "Hledáme rituální nástroje, jako jsou křemenné hroty šípů a dýky,“ uvedla Wahlinová. Zaměří se také na vnitřní stranu kruhu, aby podle britského vzoru identifikovala možný menší kruh.
Dřevěný kruh se nachází v archeologům dobře známém prostředí, které zahrnuje také malý dřevěný kruh, který nebyl nikdy odkryt, a významné pohřebiště s mohylami z pozdního neolitu.
Podle Wahlinové pomohou vykopávky vysvětlit vazby regionu na další evropské národy takzvané kultury zvoncových pohárů z období pozdního neolitu a počátku doby bronzové. "V této části Dánska je patrný silný vliv této kultury, a to i v keramice či hrobech lučištníků. Tento kruh v současné době naznačuje silné spojení se světem britského henge (typ pravěkého rituálního kruhového monumentu - pozn. ČTK)," uzavřela archeoložka.
kas mka
