Věž kostela v Žandově bude mít po desetiletích provizoria znovu barokní střechu
Žandov (Českolipsko) 14. září (ČTK) - Věž barokního kostela sv. Bartoloměje v Žandově na Českolipsku bude mít po desetiletích provizorního zastřešení znovu cibulovitou střechu, o tu původní přišla věž při požáru. Na projekt za více než 6,345 milionu korun přispěje městu Liberecký kraj. Milionovou dotaci na obnovu památky schválili krajští radní jako individuální podporu, řekla ČTK náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).
"Kostel sv. Bartoloměje je původně gotický, v letech 1540 a 1682 byl přestavěn. Současná podoba odpovídá úpravám v pozdním baroku z roku 1775, kdy byla ke staršímu presbytáři přistavěna loď s plochým stropem. Kostel ale vyhořel a věž přišla o typickou barokní cibulovou báň, která bude po provizorním zastřešení znovu obnovena," doplnila Vinklátová. Věž kostela vyhořela v roce 1975 při opravách, provizorní střechu dostala zchátralá stavba až v roce 1992, krov i krytina už jsou ale v havarijním stavu.
Kraj přispěje i městu Kamenický Šenov na opravu tamního muzea. "Sklářské muzeum je kulturní památkou, v minulosti to byl exportní dům. Klasicistní komplex z přelomu 18. a 19. století slouží v současnosti jako sídlo sklářského muzea. V havarijním stavu je střešní krytina, která je z nebezpečného azbestocementu a problémy vykazují také základy stavby," popsala stav památky Vinklátová. Opravy přijdou podle ní město na více než čtyři miliony.
Liberecký kraj podpořil za posledních osm let v individuálních dotacích 82 projektů, na které rozdělil přes 71 milionů korun. Jen v letošním roce bylo na obnovu památek rozděleno z krajského dotačního programu 22 milionů korun a dalších 18 milionů na individuálních dotacích. Mezi památky, na jejichž obnovu kraj v rámci individuálních dotací přispěl, patří třeba areál poutního kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici, zámek Vartenberk ve Stráži pod Ralskem nebo areál bývalé sušárny chmele v Dubé na Českolipsku.
ivc dr
Na výstavě v Jablonci mají stovky otisků z náhrobních kamenů bývalých Sudet
Jablonec nad Nisou 13. září (ČTK) - Otisky stovek náhrobních kamenů německých hrobů z bývalých Sudet jsou na nové výstavě galerie Nisa Factory v Jablonci. Jejich autoři z uměleckoprůmyslové vysoké školy v Praze otisky sejmuli na 19 hřbitovech v českém příhraničí, z toho polovina je ze zdejšího regionu, řekla dnes ČTK kurátorka výstavy Anna Habánová.
"Smysl výstavy je připomenout, v jakém stavu my ten fundus máme a také, a to je druhá podprahová linka, že se ti autoři, to znamená Jan Čumlivski, Filip Kraus a jejich studentky a studenti z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, zabývali typografii písma," uvedla Habánová. Na první pohled je podle ní zřejmé, jak rozmanité typy písma se při vytváření epitafů používali v 19. století a první polovině 20. století.
Tímto tématem se zabývali studenti i vedoucí Ateliéru tvorby písma a typografie UMPRUM. V předchozích třech letech na 19 hřbitovech v českém příhraničí dokumentovali německé hroby z doby před rokem 1945, o které se nyní nikdo nestará a často jsou velmi zuboženém stavu. "Z hrobových kamenů jsme grafitem přes papír pořídili otisky. Vznikly stovky frotáží, ve kterých jsme zachytili to, co bylo kdysi na náhrobních kamenech kameníky vytesáno," uvedl jeden z autorů projektu Jan Čumlivski.
Cílem ale nebylo jen zachování paměti na jednotlivé, dnes většinou neznámé osoby, ale s písmem také dál pracovat. "V zadní části výstavního prostoru může návštěvník vidět osm nových typů písmen, které z toho vzešly," dodala Habánová.
Tento výsledek považuje za přínosný prorektorka UMPRUM Ida Chuchlíková. "Ty fonty, když si je procházíte, tak jsou až sochařsky tvárné a kolegové z ateliéru typografie je dál rozvíjejí. Pracují s digitalizací fontů a s návrhem aktuálních fontů pro náhrobky jako připomínkou těch jemných detailů, které v historii prošly naší krajinou," uvedla. Spojení minulosti s budoucností se ji zamlouvá. "Já v tom vnímám obrovskou úctu vůči vyrovnání se s pamětí území i připomenutí hodnoty lidí, kteří už tady mezi námi nejsou, ať už šlo o původní Němce nebo další rodiny. A ten noblesní způsob vyrovnání se s vlastní historií je v tomto kontextu velice důležitý," dodala.
knt hj
DALŠÍ ZPRÁVY
