Analytici: Současné problémy některých bank jsou jiné než za krize v roce 2008
Londýn 27. března (ČTK) - Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.
"Toto je první bankovní krize v éře twitteru," řekl krátce po pádu švýcarské banky Credit Suisse hlavní ekonom finanční společnosti UBS Global Wealth Management Paul Donovan. Právě UBS před více než týdnem přistoupila na návrh švýcarských úřadů, aby svého menšího rivala převzala. Credit Suisse doplatila na letité problémy, které se ale netýkaly systému, nýbrž pouze této banky.
"Sociální média zvýšila význam reputace, možná exponenciálně. A to je podle mě součást tohoto problému," myslí si Donovan.
Ředitel Centra pro systémová rizika na Londýnské ekonomické škole (LSE) Jon Danielsson řekl, že ve srovnání s rokem 2008 teď sociální média poskytují větší prostor pro šíření nejrůznějších fám. "Větší využívání internetu a sociálních médií, digitální bankovnictví a podobně, to vše působí na to, že finanční systém je křehčí, než by jinak byl," uvedl Danielsson.
"Je to naprosto zásadní změna," řekla minulý týden v diskusi pořádané Ekonomickým klubem ve Washingtonu generální ředitelka bankovní společnosti Citi Jane Fraserová. Poukázala tak na rychlé šíření informací o problémech kalifornské Silicon Valley Bank (SVB), která začátkem března zkrachovala. "Objeví se pár tweetů a pak se to rozjede mnohem rychleji, než tomu bývalo dřív," dodala.
Zatímco informace se mohou rozšířit za několik vteřin, peníze lze nyní vybírat stejně rychle. Internetové bankovnictví od základů změnilo chování klientů i to, jak se nahlíží na kolaps bank.
"Před bankami se teď netvořily žádné fronty, jako tomu bylo v případě banky Northern Rock v Británii (v době finanční krize)," uvedl Donovan. "To se tentokrát nestalo, protože se připojíte on-line, párkrát kliknete a máte hotovo," řekl. Popsal tak běžnou praxi, jak se v době internetového bankovnictví dají teď peníze z banky za pár vteřin vybrat nebo převést jinam.
"Kombinace rychlého šíření informací a přístupu k finančním prostředkům tak může zvýšit zranitelnost bank," myslí si vedoucí oddělení daňové a obchodní politiky v Institutu finančních studií IFF univerzity v St. Gallenu Stefan Legge. "Zatímco dříve vyvolával paniku pohled na lidi, jak stojí ve frontě před pobočkami bank, dnes máme sociální média," uvedl Legge. "V jistém smyslu může dnes nápor na banky nastat mnohem rychleji," dodal.
Evropská unie po finanční krizi vynaložila značné úsilí na zlepšení hospodářské situace v členských zemích. Vznikly i nové instituce finančního dohledu a zavedeny byly zátěžové testy, které by měly pomoci předvídat potíže a zabránit zhroucení trhu. Podle Danielssona je proto nepravděpodobné, že by evropské banky prošly něčím tak vážným jako v roce 2008. "Financování bank je stabilnější, regulátoři si mnohem více všímají rizik a úroveň kapitálu je vyšší," řekl Danielsson.
To ale neznamená, že když je v dobré kondici bankovní sektor jako celek, je ve stejně dobré kondici každá banka. "Já nevěřím argumentu, že se v bankovním systému hromadí velké systémové riziko," řekl hlavní poradce Mezinárodní asociace kapitálových trhů Bob Parker. Podobně vidí situaci i Fraserová, když srovnávala současný bankovní systém s tím, co se stalo v roce 2008.
"Tohle není jako minule, tohle není úvěrová krize," řekla. "Tentokrát jde o několik bank, které mají určité problémy, a je lepší zajistit, abychom je potlačili hned v zárodku," dodala.
Šéf švýcarské centrální banky Thomas Jordan proto zdůrazňuje hlavně důležitost důvěry, vliv on-line bankovnictví by nepřeceňoval. "Nemyslím si, že by (internetové bankovnictví) bylo zdrojem problému. Myslím, že to byl nedostatek důvěry, důvěry v různé banky, a to pak přispělo k této situaci," řekl minulý týden na tiskové konferenci.
Podle docenta podnikových financí na univerzitě v St. Gallenu Stefana Ramelliho je důvěra v systém základním zákonem financí. "Nejdůležitějším kapitálem pro banky je důvěra vkladatelů a investorů. Pokud se důvěra ztratí, může se stát cokoli," řekl.
spr
Ekonom: Růst základní sazby DPH na 23 pct by rozpočtu přineslo asi 24 mld. Kč
Praha 27. března (ČTK) - Případné zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 23 z dnešních 21 procent by mohlo do státního rozpočtu přinést zhruba 24 miliard korun. Zároveň by to znamenalo zvýšení spotřebitelských cen zhruba o jedno procento, uvedl dnes na dotaz ČTK hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Česká televize v sobotu informovala, že vládní STAN a TOP 09 zvažují růst základní sazby DPH o dva procentní body, v koalici na tom zatím shoda není.
"Zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent by mělo zvýšit celkové příjmy z této daně asi o 37 miliard korun, z toho pro státní rozpočet by to bylo 24 miliard korun, za předpokladu, že by se neměnilo zařazení jednotlivých komodit a služeb mezi základní a obě snížené sazby DPH," uvedl Marek. DPH patří mezi sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
"V rámci daňového systému by se našla vhodnější místa ke změnám, například návrat spotřební daně u nafty na původní hodnotu nebo znovuzavedení zbytečně zrušené daně z převodu nemovitostí. Nicméně lepší zvyšovat DPH než přímé daně," konstatoval Marek.
Navrhovaný růst základní sazby DPH by znamenal, že se tato sazba vrátí na nejvyšší úroveň, jakou v ČR měla v prvních dvou letech po svém zavedení v roce 1993. V evropském srovnání by základní sazba byla mírně nadprůměrná, Česko by se dostalo na úroveň Polska, Irska a Portugalska. V sousedním Rakousku a na Slovensku je sazba 20 procent, v Německu 19 procent. V Evropské unii je nejvyšší základní sazba DPH v Maďarsku, kde činí 27 procent, nejnižší je se 17 procenty v Lucembursku.
DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.
Marek kritizoval, že v debatě o snížení strukturálního schodku státního rozpočtu zaznívají zejména opatření k příjmové straně rozpočtu. "Diskuse o fiskální konsolidaci se stále více stáčí ke zvyšování daní, zatímco apel na snižování výdajů ustupuje do pozadí," upozornil. V uplynulých dnech zaznívaly od zástupců vládní koalice například návrhy na zvýšení daně z nemovitosti a převedení dodatečného výnosu na stát. Dosud je daň z nemovitosti výlučným příjmem obcí.
str mha
DALŠÍ ZPRÁVY
