Hartenberg z Babišových svěřenských fondů koupil táborskou textilku, drží 70 pct
Tábor 27. března (ČTK) - Investiční fond Hartenberg Holding koupil táborskou textilní firmu Unuodesign, jež vyrábí dětské oblečení a prodává látky. Fond získal majetkový podíl 70 procent. Firmu koupil přes společnost Enterstore. Vyplývá to z informací v obchodním rejstříku a informací ČTK. Investiční skupina Hartenberg Holding patří do svěřenských fondů bývalého premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Výši akvizice firmy neuvedly.
Zakladatelka firmy Petra Plemlová zůstane ve firmě další tři roky, pak prodá i svůj zbývající třicetiprocentní podíl a odejde. "Důvodem prodeje není, že by nám chybělo cash flow. Unuo má šanci stát se pěknou evropskou firmou, ale na to už potřebuje jinou maminku. Někdy je potřeba to dítě poslat na vysokou. Já jako (původně) učitelka z mateřské školy jsem ho dovedla na střední, ale že bych vyučovala vysokoškoláka, na to se necítím. Už je to jiný byznys," řekla ČTK v lednu Plemlová.
Do tří let chce firma podle ní ztrojnásobit obrat, zároveň utlumí prodej látek. Nabídku rozšíří firma o dámské oblečení, víc se zaměří na prodej v zahraničí. Tržby loni stouply asi o deset procent, předloni byly 106 milionů Kč. Obrat byl loni 114 milionů Kč, letos ho chce firma zvednout o deset až 15 procent, uvedla dnes Plemlová v tiskové zprávě. Firma zaměstnává asi 100 lidí.
Hlavním záměrem investora je urychlit expanzi firmy do zahraničí (Německa) a podpořit ji v dalším růstu. "Společnost Unuodesign nás přesvědčila nejen silným příběhem, který se táhne celou historií firmy, ale zejména svojí unikátností produktu a dnes již stabilní a věrnou zákaznickou bází podpořenou vysokým povědomím spotřebitelů o značce Unuo," uvedl v tiskové zprávě investiční ředitel Hartenberg Capital David Hort.
Předloni měla firma Unuodesign tržby 105,9 milionu Kč, meziročně o 42 procent vyšší. Zisk před zdaněním předloni vzrostl o 111,5 procenta téměř na 25 milionů. Vyplývá to z účetní závěrky. Za loňský rok stouply tržby asi o deset procent, zisk před zdaněním byl kolem 27 milionů, řekla Plemlová. Firma, na jejímž obratu se v poměru zhruba 60:40 podílí dětské oblečení a látky, prodává přes internet.
Pro společnost Enterstore je koupě táborské textilky čtvrtou investici v e-commerce. Unuo se tak zařadí k Astratexu, jednomu z největších on-line prodejců spodního prádla v Evropě. Na něj v roce 2021 navázaly akvizice prodejce sportovního vybavení Sportega a zlínské Ovečkárny, specialisty na zboží z ovčí vlny a dalších přírodních materiálů. Společnosti ze skupiny Enterstore působí v 16 evropských zemích a zaměstnávají 500 lidí. "Pro rok 2023 očekáváme v Enterstore konsolidované tržby dvě a půl miliardy korun," uvedl šéf Enterstore Karol Guláš.
Unuodesign loni výrobky nezdražila. Kvůli zdražení surové bavlny začala nakupovat přízi přímo v tureckých přádelnách, díky tomu drží ceny. Letos zdraží nejvýš o deset procent. Víc chce nově prodávat v Itálii a Německu. Prodeje v cizině tvoří méně než pětinu tržeb. Vlajkové lodi jsou funkční oblečení a látky; bundy, kalhoty, hodně softshellové. Firma šije i kabáty, čepice nebo nákrčníky.
Ve firmě pracuje asi 40 švadlen, jejichž průměrný hrubý plat je s odměnami 23.000 až 26.000 Kč. Firma zaměstnává 100 lidí. Mzdy zvedla o 1500 Kč, loni ale poprvé nevyplatila vánoční odměny.
Unuodesign se v roce 2017 stala jihočeskou firmou roku, uspěla i v republikovém finále. Její majitelka Petra Plemlová začínala doma v obývacím pokoji, když po nemoci manžela musela sama uživit své čtyři děti.
Investiční skupina Hartenberg Holding vykázala v roce 2021 konsolidovaný čistý zisk 130 milionů korun, což byl téměř šestinásobek zisku z roku 2020. Konsolidované tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb se meziročně zvýšily o víc než 21 procent na 8,28 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Pro loňský rok očekávali jednatelé firmy další nárůst tržeb, čistého i provozního zisku. Hartenberg Holding spadá pod firmu SynBiol, jejíž akcie vložil Babiš v roce 2017 do svěřenského fondu.
Do portfolia investiční skupiny patří spolu s nemovitostmi a FutureLife také polský výrobce rýžových a kukuřičných chlebíčků Good Food Products, slovenský výrobce potravinových doplňků Pleuran a letecké opravny v Polsku, Slovinsku a Srbsku. Holding ovládá také internetového prodejce spodního prádla Astratex, síť květinářství Flamengo či e-shopy Ovečkárna.cz a Sportobchod.cz.
vkc gcm hj
Bloomberg: Nedostatek cibule otevírá novou kapitolu světové potravinové krize
Manila/Rabat 27. března (ČTK/Bloomberg) - Lalaine Basaová používá cibuli k přípravě jarních závitků ve svém cateringovém podniku severně od Manily. Teď ale kvůli růstu cen na Filipínách změnila recept a používá poloviční množství. Fatima z marockého hlavního města Rabatu pak cibuli a rajčata kvůli vysoké ceně už nekupuje. Jako matka tří dětí místo toho k přípravě pokrmu tažín používá artyčoky. Zkušenosti těchto dvou žen, které od sebe dělí více než 12.000 kilometrů, ukazují, jak globální krize v zásobování potravinami nabírá znepokojivý obrat a ohrožuje dostatek surovin důležitých pro výživu po celém světě, píše agentura Bloomberg.
Ceny pšenice a obilí v posledních měsících klesly, což zmírnilo obavy o přístup k některým základním potravinám. Kombinace několika faktorů ale nyní otřásá trhem se zeleninou, která je základem zdravé stravy. A v první linii je skromná cibule. Ceny se prudce zvyšují, což zvyšuje inflaci a země přimělo podniknout kroky k zajištění dodávek. Maroko a Turecko zastavily část vývozu, stejně jako Kazachstán. Filipíny nařídily vyšetřování možných kartelů.
Omezení se však netýkají pouze cibule. Organizace spojených národů (OSN) a Světová banka (SB) tento měsíc varovaly, že se týkají i mrkve, rajčat, brambor a jablek. Prázdné regály po slabé úrodě v jižním Španělsku a severní Africe donutily britské supermarkety omezit nákupy některých druhů ovoce a zeleniny.
Cibule je základní přísadou vaření po celém světě a po rajčatech, která jsou technicky vzato ovoce, je nejvíce konzumovanou zeleninou na světě. Ročně se jí vyprodukuje zhruba 106 milionů tun - zhruba stejně jako mrkve, tuřínu, chilli papriček, paprik a česneku dohromady. Používá se do všeho možného a ve Spojených státech je od roku 1958 dokonce zakázáno s cibulí obchodovat, po pokusu trh monopolizovat.
K prudkému růstu cen přispělo několik skutečností. Jsou to katastrofické záplavy v Pákistánu, mrazy, které poškodily úrodu ve Střední Asii, a válka na Ukrajině. V severní Africe pak zemědělci bojují s velkým suchem a s růstem nákladů na osivo a hnojiva.
Špatné počasí zasáhlo zejména marocké pěstitele. Fatima v Rabatu uvádí, že ceny zeleniny jsou "nehorázně vysoké" i po zákazu posílat cibuli a rajčata do západní Afriky, který vláda zavedla v únoru. "Jíme více čočky, bílých fazolí a bobů a brzy se spokojíme s rýží," dodává Fatima.
Na trhu v centru Rabatu pracuje už více než 30 let prodavač zeleniny Brahim. Obchody jdou podle něj teď pomalu. "Myslel jsem si, že zeleninu na kusy kupují jen svobodní muži, hlavně ztroskotanci," říká 56letý Brahim. "Teď jsem vděčný, když vidím, jak mě lidé, kteří u mého stánku nakupují deset, 15, 23 let, žádají přerývaným hlasem o jedno rajče, jednu cibuli, jednu bramboru. Lidé jsou na pokraji svých sil."
Na Filipínách v posledních měsících nedostatek cibule doplnil nedostatek všechno - od soli až po cukr. Ceny se dostaly tak absurdně vysoko, že krátce stála více než maso, takže letušky byly přistiženy, jak ji pašují z Blízkého východu. Vláda podpořila dovoz, aby zpomalila inflaci, která je nejvyšší za 14 let.
"Používám ty nejmenší kousky cibule," říká 58letá Basa. Už skoro 30 let vlastní podnik v provincii Bulacan, který se zabývá přípravou pokrmů pro narozeniny a svatby. "Musíme se přizpůsobit, protože nechci příliš zvýšit ceny a přijít o zákazníky," říká.
V Kazachstánu prudký růst cen přiměl úřady k čerpání strategických zásob. Ministr obchodu také lidi vyzval, aby nekupovali uprostřed paniky cibuli po pytlech, aby byl dostatek cibule v supermarketech. Navíc země přistoupila k zákazu vývozu. Ten zavedly v posledních měsících také Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, který je díky svému národnímu pokrmu kurutob největším světovým konzumentem cibule na hlavu. Z dalších zemí Ázerbájdžán zavádí omezení prodeje a Bělorusko bude vydávat licence na vývoz.
Protože náklady na nákup zeleniny a ovoce bohatých na živiny se prudce zvyšují, zatímco příjmy s tímto růstem nedrží krok, stává se zdravá strava nedostupnou. Podle nejnovějších údajů OSN si zdravou stravu nemohou dovolit více než tři miliardy lidí. Tento počet bude celosvětově stoupat a výživa se stane mnohem důležitější pro vládní úvahy, říká výzkumník zaměřený na nová rizika společnosti Chatham House Tim Benton. Nazývá to "nutriční časovanou bombou," která pomalu vybuchuje.
Zatímco mnohé vlády ochotně dotují dovoz pšenice nebo mouky, aby obyvatelé zůstávali spokojení, podpora pěstitelů je omezená. Výsledkem toho je, že svět produkuje příliš mnoho škrobových obilovin, cukru a rostlinných olejů, ale jen asi třetinu potřebného množství ovoce a zeleniny, upozorňuje Benton.
Stejně jako chléb, i cibule prokázala potenciál vyvolat občanské nepokoje. V Indii, kde se její vývoz léta s přestávkami zakazoval, byly vysoké ceny uváděny jako příčina prohry Indické lidové strany v roce 1998 v Dillí. O dvě desetiletí později současný premiér Naréndra Módí v kampani za znovuzvolení prohlásil, že zemědělci jsou jeho nejvyšší prioritou. Zdůraznil přitom rajčata, cibuli a brambory.
"Pro mnoho zemí jsou to právě tyto a další věci, na kterých záleží, pokud jde o udržení spokojenosti obyvatelstva. Je to v jistém smyslu špička ledovce," dodává Benton.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
