Konfederace zaměstnavatelů kritizuje úpravy práce na dohodu či benefitů
Praha 29. května (ČTK) - Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů kritizuje úpravy podmínek práce na dohodu obsažené ve vládním konsolidačním balíčku, podle ní přinášejí nadměrnou byrokracii. V připomínkách k balíčku také odmítá zvyšování daně z příjmu právnických osob, zvyšování poplatku prostor pro těžbu nerostů nebo omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. O nastavení benefitů chce s vládou ještě jednat také Svaz průmyslu a dopravy ČR.
"Navržená opatření k dohodám o provedení práce znamenají enormní nárůst byrokracie na obou stranách a nejistoty pro zaměstnavatele týkající se nákladů na mzdy dohodářů," zdůvodnila konfederace svůj požadavek na zachování současných pravidel práce na dohodu.
Svaz průmyslu a dopravy ČR chce s vládou jednat o nastavení zaměstnaneckých benefitů nebo o osvobození energetických daní u metalurgie, sdělil ČTK ředitel sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek. "Opakovaně také vládu žádáme, aby zlepšila přístup k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj," řekl. Jako celek podle něj svaz balíček podpořit chce, některé návrhy jsou ale v praxi komplikované a nesrozumitelné, dodal.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů také odmítá zvýšení poplatku za dobývací prostor pro těžbu nerostů. Poplatek je podle ní už nyní vyšší než v okolních zemích a extrémně zatěžuje podnikatele v tomto odvětví.
K plánovaným změnám poplatků v těžební činnosti se vyslovil i Český báňský úřad (ČBÚ), který nesouhlasí s rozdělením nerostů do sedmi skupin, ve kterých se budou v různém podílu rozdělovat poplatky za těžbu mezi stát, obce a kraje. Podle úřadu přinese změna přílišnou administrativní zátěž. Doporučuje proto zachovat současné tři skupiny nerostů a pouze upravit podíly výnosů tak, aby nově šla část peněz i krajům. Proti samotnému zvýšení poplatku za těžbu nerostů, který vláda předpokládá, nemá ČBÚ výhrady.
Připomínky ke konsolidačnímu balíčku vzneslo také ministerstvo dopravy. Nesouhlasí s úplným zrušením kolkových známek, které dnes slouží k placení soudních či správních poplatků, případně daní. Podle ministerstva dopravy je nelze zatím všude nahradit. Podle něj by tak navrhovaný postup výrazně znesnadnil činnost a efektivitu vybírání správních poplatků některými úřady.
S připomínkou technického rázu se připojila Česká národní banka (ČNB), která se věnuje úpravě pravidel pro stavební spoření. ČNB nijak nekomentuje změnu státní podpory, zabývá se ale tím, že by nově mohly stavební spoření poskytovat i banky, nejen specializované stavební spořitelny. Podle ČNB by stát neměl vyžadovat, aby tyto banky podstupovaly nové licenční řízení. Naopak při přeměně stavební spořitelny v banku by podle ČNB licenční řízení bylo vhodné.
str mib vdv rot
Světová rada pro zlato: ČR zvýšila své zlaté rezervy o 1,54 tuny na 13,5 tuny
Praha 29. května (ČTK) - Česko prostřednictvím České národní banky zvýšilo v prvním čtvrtletí zlaté rezervy o 1,54 tuny na 13,5 tuny. Je tak pátou zemí s největším nárůstem zlaté zásoby v tomto období, ještě větší nárůst zaznamenaly Singapur, Čína, Turecko a Indie. Celkově se ČR v objemu zlatých rezerv nachází na 66. místě na světě, uvedla organizace Světová rada pro zlato (World Gold Council) na svém webu. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.
Centrální banky od ledna do konce března dohromady nakoupily 228 tun zlata, což je o 34 procent více než předchozí rekord za první čtvrtletí, který je z roku 2013. Banky přitom zlato do svých rezerv doplňují už delší dobu. Za loňský rok nakoupily 1078 tun žlutého kovu, což byl celoroční rekord.
Guvernér ČNB Aleš Michl loni zmínil, že by se zlatá rezerva ČNB měla postupně zvýšit až ke 100 tunám zlata. Plánovaný nákup zlata do rezerv ČNB, o kterém nedávno hovořil guvernér Michl, rozpoutalo lavinu komentářů v médiích. Většina ale porovnává výkonnost zlata jako investice s akciovým trhem a vyzdvihuje výnos akcií za několik málo let. Tato srovnání však nejsou vůbec relevantní vzhledem k důvodům, proč světové centrální banky zlato nakupují.
Od roku 1989 do roku 2008 byly podle něj centrální banky čistými prodejci zlata a představovaly tak důležitou součást globální nabídky zlata na trhu, v průměru to bylo zhruba 400 tun ročně. Od velké finanční krize v letech 2008 a 2009 se naopak přístup centrálních bank ke zlatu diametrálně změnil a centrální banky začaly zlato do svých rezerv opět nakupovat.
Razantní změna přístupu centrálních bank může znamenat, že přehodnotily roli zlata v podmínkách pokračující finanční a ekonomické nejistoty. Současný geopolitický chaos a globální finanční nejistota podle něj dál přiživuje chuť centrálních bankéřů po zlatě. Oficiální zásoby zlata nyní dosahují přes 36.000 tun, což je nejvyšší úroveň od roku 1992. Dosavadní historické maximum je 38.491 tun z roku 1966.
V posledním desetiletí se zvyšuje trend, kdy centrální banky ukládají své zlato na domácím trhu. Francie navrátila zpět do vlasti 221 tun zlata v letech 2013 až 2016 poté, co německá centrální banka oznámila, že vrátí zpět neboli repatriuje do Německa zlato z Francie a Federální rezervní banky v New Yorku. Polsko také repatriovalo 100 tun z Londýna, což je zhruba polovina jeho celkových rezerv. Mezi další země s významnými repatriacemi v posledním desetiletí patří Belgie, Švýcarsko, Rakousko, Indie, Mexiko, Thajsko, Srí Lanka, Bolívie a Bangladéš. Čína a Rusko ukládají veškeré své zlato na domácím trhu.
fd ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
