Šéf unijní diplomacie se obává vzestupu populistů v evropských volbách
Brusel 24. prosince (ČTK) - Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se obává vzestupu populistů v blížících se volbách do Evropského parlamentu. Hlasování, které se uskuteční příští rok v červnu, může být podle něj podobně osudové jako prezidentské klání ve Spojených státech. Borrell to řekl v rozhovoru s deníkem The Guardian. Strach voličů z neznámého, zejména v souvislosti s dvěma válkami, které nyní pokračují v blízkosti EU, mohou podle něj obyvatele přivést k podpoře pravicových populistických stran.
"Bojím se strachu. Bojím se, že Evropané budou volit, protože se bojí. Je vědecky prokázáno, že strach tváří v tvář neznámému a nejistotě vytváří hormon, který volá po bezpečnostní reakci. To je fakt," řekl Borrell v rozhovor s britským listem.
Současnou geopolitickou situaci hodnotil šéf unijní diplomacie i na nedávné přednášce pořádané časopisem Le Grand Continent. Jak tehdy uvedl, válka na Ukrajině i konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás ohrožují budoucnost bloku. V případě Ukrajiny řekl, že se obává porážky, pokud nedojde k rychlé změně kurzu.
"Pokud nezmobilizujeme všechny naše kapacity, umožní to Putinovi vyhrát válku na Ukrajině," řekl. Borrell přitom nevidí žádné náznaky toho, že by měl ruský prezident Vladimir Putin v úmyslu boje zastavit nebo přistoupit na určitou dohodu výměnou za to, že si ponechá část východní Ukrajiny.
Palestinské radikální hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, není podle Borrella jen vojenskou silou, ale i "myšlenkovým proudem". Jako takové ho lze porazit pouze "lepšími myšlenkami", nikoli samotnými bombami.
Pravicové strany na celém evropském kontinentě v uplynulých měsících nabývají na síle, zjevně v reakci na strach voličů z migrace a kvůli zhoršující se životní úrovni, napsal The Guardian. Této atmosféry strachu mohou podle Borrella využít "strany, které nabízejí špatné odpovědi na dobré otázky".
Šéf unijní diplomacie připustil, že existují skutečné i domnělé důvody k obavám, vyzval nicméně voliče, aby podpořili ty politické síly, které jim předkládají jasnou analýzu situace. Pokud se tak nestane, mohly by být evropské volby "stejně nebezpečné jako ty v USA", dodal Borrell nejspíš v narážce na prezidentské klání, ve kterém v roce 2016 zvítězil Donald Trump. Ten chce na nejvyšší funkci příští rok kandidovat znovu.
tes spr
Blatno v Krušných horách pokračuje v opravě kostela, kam vrátí původní varhany
Blatno 24. prosince (ČTK) - Malá obec Blatno v Krušných horách začne v příštím roce opravovat kůr v kostele sv. Michaela Archanděla. Rekonstrukce je nutná k tomu, aby se do svatostánku vrátily původní varhany. Hudební nástroj z druhé poloviny 18. století zachránil německý varhanář, teď jsou varhany dočasně uloženy na Plzeňsku. Ve sbírce na jejich obnovu je zhruba 250.000 korun. ČTK to řekla starostka Iveta Rabasová Houfová (Pro venkov). Na rekonstrukci kostela získala radnice dotaci z Česko-německého fondu budoucnosti.
Kostel je zapsaný na seznamu kulturních památek České republiky. Přestože stavební práce ještě zdaleka neskončily, již slouží jako centrum kulturního a společenského života. Konají se zde akce jako hudební slavnosti, Noc kostelů, výtvarná sympozia a výstavy. Kostel je i místem pro konání společných akcí s německým partnerem z Marienbergu. Plánovaná rekonstrukce kruchty má umožnit instalaci původních varhan, které z kostela zmizely v 80. letech 20. století a které zachránil drážďanský restaurátor Kristian Wegscheider. Fond budoucnosti podpoří tuto renovaci částkou 600.000 korun.
Na další práce v kostele potřebuje obec, kde žije zhruba 620 obyvatel, čtyři miliony korun. Starostka odhaduje, že polovina bude stačit na rekonstrukci kůru, kde je zatím maketa barokních varhan, které postavil loketský varhanář Johann Georg Ignaz Schmidt v roce 1782. Za komunismu kostel chátral a varhany zmizely. "Domnívali jsme se, že jsou zničeny. Ze záznamů jsme věděli, že v 80. letech byly předány restaurátorovi za zůstatkovou cenu s tím, že jsou poškozené a nedají se zachránit," uvedla Rabasová.
Ukázalo se, že německý varhanář je před lety odkoupil s úmyslem je zachránit a třeba jednou vrátit tam, odkud pocházejí. Narazili na ně lidé ze Šumavy, kteří pro jeden z kostelů hledali vhodné varhany. Když zjistili, že jsou z Blatna, oslovili radnici, zda by o ně neměla zájem. Mezitím nový vlastník nástroj částečně zrestauroval. Starostka ho kontaktovala, znalec potvrdil, že jsou to původní varhany z Blatna a pak se už stěhovaly do kostela na Plzeňsku, kde čekají na dokončení restaurátorských prací.
Obec vypsala na varhany veřejnou sbírku. Na ní je aktuálně kolem 250.000 korun, potřeba je zhruba 1,5 milionu korun. "Sbírka poběží celý příští rok, pak už snad bude kostel připraven na jejich instalaci a bude mít dostatek peněz na renovaci," uvedla starostka. Varhany obec koupila za tři miliony korun.
fir hj
