AFP: Americká cla tvrdě dopadnou na zemědělce z JAR, které chtěl Trump chránit
Pretoria 1. srpna (ČTK) - Na bělošské zemědělce v Jihoafrické republice tvrdě dopadnou cla amerického prezidenta Donalda Trumpa, který přitom tuto skupinu obyvatel chtěl ochraňovat. Napsala to dnes agentura AFP. Americký prezident v minulosti několikrát vedení této země obviňoval z útlaku a diskriminace Afrikánců, kteří jsou potomky bílých evropských přistěhovalců.
Clo na dovoz zboží z Jihoafrické republiky do USA činí 30 procent a platit má začít od 7. srpna. Dotkne se to hlavně zemědělských produktů, jako jsou vína, avokáda, citrusy nebo makadamové ořechy.
V zemi, kde ještě v roce 2017 patřilo 72 procent orné půdy bělošské menšině, dopadnou podle vládních údajů cla především na bělošské farmáře. Americký prezident přitom v únoru vydal exekutivní příkaz, ve kterém obvinil Pretoriu z rasové diskriminace, a oznámil program uprchlického statusu pro bílé Jihoafričany. Následně přerušil finanční pomoc určenou pro tuto zemi, která má největší ekonomiku na africkém kontinentě. V květnu přijaly Spojené státy prvních 49 Afrikánců, kteří si požádali o uprchlický status.
"(Trump) tvrdí, že (jihoafrická) vláda se nezajímá o osud farmářů, ale on sám na ně uvalil 30procentní clo v případě zemědělských produktů," říká Pieter Ferreira, který v Jihoafrické republice vyrábí víno Cap Classique a každý rok je vyváží do Spojených států.
Loni směřovala do USA čtyři procenta jihoafrické zemědělské produkce, což odpovídalo částce 600 milionů dolarů (12,7 miliardy Kč), uvádí tamní zemědělská komora.
Trump v úterý znovu obvinil Pretoriu ze špatného řízení země a uvedl, že mnoho lidí je tam zabíjeno. Prezident už dříve několikrát řekl, že bílá menšina, která představuje 7,3 procenta obyvatelstva, je v této africké zemi pronásledována.
Americká cla by mohla v Jihoafrické republice ohrozit až 100.000 pracovních míst, uvádí guvernér centrální banky Lesetja Kganyago. Země se už teď potýká s téměř 33procentní nezaměstnaností. "Dopad na zemědělství může být opravdu ničivý, protože tento sektor hodně zaměstnává lidi s nízkou kvalifikací," řekl Kganyago agentuře AFP.
bat spr
Polsko a Korea podepsaly kontrakty na dodávku tanků za miliardy dolarů
Gliwice (Polsko) 1. srpna (ČTK) - Polsko a Jižní Korea dnes podepsaly dohodu o dodávce 180 tanků K-2GF a jejich polonizované verze K2PL, které se mají spolu s podpůrnými vozidly vyrábět v polských Gliwicích v podniku zbrojařské skupiny PGZ. Oznámila to polská média, která dohodu označují za "tankový kontrakt století".
Hodnota kontraktu činí 6,7 miliardy dolarů (asi 144 miliard Kč), napsal server Defernce24.pl, podle kterého je součástí také transfer know-how a technologií pro výrobu v Polsku. Dodávky tanků začnou v příštím roce. Polská armáda má dostat 116 tanků K2GF v letech 2026 až 2027, dalších 64 tanků K2PL má následovat v letech 2028 až 2030.
Kontrakt podepsal šéf polské agentury pro vyzbrojování, brigádní generál Artur Kuptel, a šéf jihokorejského koncernu Hyundai Rotem. Přítomni byli ministři obrany obou zemí Wladyslaw Kosiniak-Kamysze a An Kju-pek, uvedl server Defence24.pl.
Dohoda kromě tanků zahrnuje 81 podpůrných vozidel vyvinutým na základě tanků K2 - 25 ženijních vozů, 25 mostních tanků a 31 vozů technického zabezpečení - logistický a výcvikový balík, jakož i munici a transfer technologií, napsal portál.
"Díky této dohodě Polsko získává schopnost vyrábět tanky," prohlásil vicepremiér Kosiniak-Kamysz a dodal, že tanky v polonizované verzi předčí stávající verzi GF. Pochvaloval si také finanční podmínky dohody, symbolicky uzavřené na výročí vypuknutí Varšavského povstání.
Dohoda je velice podrobná, má přibližně 1200 stran a vyjednávala se půldruhého roku. Klíčovým prvkem je transfer technologií pro výrobu, opravy, údržbu a modernizaci. Transfer know-how a technologií zahrnuje mimo jiné hydropneumatické zavěšení podvozku či automatické nabíjení kanonu, dodal Defence24.pl.
Nová zakázka navazuje na předchozí kontrakt z roku 2022, kdy si Polsko objednalo rovněž 180 tanků. Nákup souvisí se snahou Polska posílit armádu a její vybavení po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, na kterou loni putovalo přes čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce ze všech zemí NATO.
Ze Spojených států do Polska v červnu dorazily první vrtulníky Apache. Varšava z USA už dříve objednala i tanky Abrams, stíhačky F-35 nebo protiraketové systémy Patriot.
V Polsku se v licenci vyráběly tanky T-72 sovětské konstrukce a podobně jako v Československu tam po pádu komunismu vznikla jejich vylepšená verze, PT-91 Twardy. Ale tanky K2 budou podle portálu prvním skutečně moderním tankem podle norem NATO vyráběným v zemi.
msk jd
