Spisovatel Nesbo nadchl šampiona Ondru svými lezeckými dovednostmi
Brno 27. října (ČTK) - Čtyřnásobný mistr světa ve sportovním lezení Adam Ondra a norský spisovatel Jo Nesbo ve středu společně vylezli Martinku, nejvyšší skálu Pavlovských vrchů. Ondra ocenil Nesbovy lezecké dovednosti a nadšení. Světoznámý autor detektivek se tomuto sportu začal věnovat až v padesáti letech.
"Za deset let to dotáhl na velmi vysokou úroveň, takže jsem se nemusel bát ho vzít na nějakou pořádnou věc. Jo je fantastický lezec. V šedesáti letech lézt 7c+ a jeho životní sen je 8a, to je opravdu neuvěřitelné," chválil Ondra autora, s nímž se kdysi seznámil díky jeho manažerce. Ta českého sportovce oslovila a Ondra s Nesbem si vyměnili telefonní čísla.
Chtěli se potkat už v Norsku, kam Ondra často vyráží na skály do oblasti Flatanger. "Vyměnili jsme si pár esemesek, když jsem se odtamtud vracel, že bych se mohl zastavit někde v okolí Osla, kde Jo bydlí. Ale především kvůli počasí to nikdy nevyšlo," uvedl Ondra v nahrávce pro média.
Setkali se až nyní v Česku. Ondra vzal Nesba na Pálavu. "Je to taková nejspeciálnější oblast, kde třeba začal lézt můj taťka. Je to pro mě srdcová záležitost, kdy se leze na skalách v Pavlovských vrších, které se zvedají přímo z roviny. Lezli jsme tu nejvyšší skálu, která se jmenuje Martinka," řekl trojnásobný medailista z letošního mistrovství Evropy.
Je přesvědčený, že Nesbo musí mít talent, aby se navzdory pokročilému věku dostal do takové formy. Především se ale zlepšuje díky mimořádnému nasazení a vášni pro lezení. "Říkal, že chodí pětkrát týdně lézt, to opravdu smekám. Já třeba lezu i šestkrát v týdnu, ale mezi mými známými je celkem vzácné, aby někdo lezl pět dní v týdnu," řekl Ondra.
Nesbo, který v úterý v Praze představil svoji novou knihu Krysí ostrov a další povídky, ho pak doprovodil na brněnskou premiéru dokumentárního filmu Adam Ondra: Posunout hranice. Tam prozradil, proč opravdu do Česka přijel. "Říkal, že oficiální důvod je představit novou knížku, ale ten reálný důvod prý je, aby si se mnou mohl zalézt. To jsem byl určitě potěšen," usmál se Ondra.
kab ura
EU chce podle Borrella posílit vztahy s Latinskou Amerikou, zejména v energetice
Buenos Aires 27. října (ČTK) - Energetická a ekologická transformace jsou mezi prioritami spolupráce Evropské unie se zeměmi Latinské Ameriky, kterou se v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí snaží unie posílit. Řekl to v Buenos Aires šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se tam dnes účastní jednání ministrů zahraničí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a EU. Informovala o tom agentura Europa Press.
"Latinská Amerika má světový potenciál v biodiverzitě, v obnovitelných technologiích, zemědělské výrobě i ve strategických surovinách," řekl Borrell při návštěvě Argentiny. "Chybí jí ale technologie a kapitál," dodal.
V posledních dvou dekádách výrazně posílila ekonomické vazby v Latinské Americe Čína, letošní ruská invaze na Ukrajinu a energetická krize přiměly EU ke snaze prohloubit více vztahy se zeměmi tohoto regionu.
"Je pravda, že válka (na Ukrajině) otevřela novou příležitost (posílit ty vztahy). Venezuela může prodávat do Evropy plyn a ropu, Argentina může do Evropy dodávat plyn, obě za dobré ceny," řekl německé televizi Deutsche Welle španělský politik Ramón Jáuregui. "Pokud by tato schůzka ministrů zahraničí dokázala dohodnout summit CELAC a EU, byl by to velký úspěch," dodal. Summit by se podle něj mohl konat v červenci 2023 v Bruselu a byl by to tak první summit EU s tímto společenstvím po osmi letech.
Poslední vrcholná schůzka EU-CELAC se konala v roce 2015, další se měla konat v roce 2017, ale byla odložena kvůli sporům mezi zeměmi CELAC a kvůli evropským prioritám, řekl Jáuregui. Velkou překážkou byla Venezuela, s jejíž autoritářskou vládou nechtěly mnohé země usednout k jednomu stolu. Brazílie v roce 2020 dokonce kvůli tomu pozastavila členství ve společenství CELAC, které sdružuje tři desítky zemí a vzniklo v prosinci 2011 podpisem deklarace v Caracasu. Podle Jáureguiho se levicová argentinská vláda snaží přimět Brazílii ke změně postoje, od ledna příštího roku navíc může mít tato největší latinskoamerická země novou hlavu státu, pokud nedělní volby vyhraje levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva.
O neshodách mezi EU a některými zeměmi Latinské Ameriky svědčí i obchodní dohoda EU se skupinou Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), která byla uzavřena až v roce 2019 po téměř 20 letech jednání a která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Stále se ji ale nepodařilo ratifikovat, v posledních letech ji blokovala zejména Francie či Rakousko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko.
nob lcm
