Odborník: Pokud nenastanou ve zdravotnictví změny, sníží se dostupnost péče
Praha 14. října (ČTK) - Nenastanou-li v systému českého zdravotnictví změny, může být omezena dostupnost zdravotnictví péče, zejména pro zranitelnější skupiny obyvatel. Na dnešní tiskové konferenci Hospodářské komory ČR to na dotaz ČTK uvedl řídící partner Advance Healthcare Management Institute a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň. Doporučuje větší efektivitu nebo zákonem umožnit větší rozsah hrazení péče ze soukromých peněz.
"Když nezačneme konat, budeme mít reálný problém se zajištěním dostupnosti péče pro stárnoucí generaci," uvedl. Lidé, kteří si budou chtít zajistit větší kvalitu nebo dostupnost, si podle něj začnou ve větší míře za péči sami platit, což dostupnost omezí ještě víc, protože není dost ani personálu. Pokud budou soukromé peníze vstupovat do systému netransparentně, povede to podle něj k protekci. "Povede to k tomu, že nebude možné ochraňovat zranitelné skupiny obyvatelstva," řekl.
Podíl výdajů na zdravotnictví vůči hrubému domácímu produktu (HDP) neustále roste. Zvyšuje se i absolutní částka, v roce 2015 byly příjmy systému veřejného zdravotního pojištění 250 miliard korun, letos téměř dvojnásobek. Veřejné peníze, tedy zdravotní pojištění, platby státu do systému za děti, seniory nebo nezaměstnané, nebo příspěvky obcí a krajů ve financování zdravotnictví tvoří 86 procent.
Podle Hroboně je třeba zvýšit efektivitu zdravotnictví včetně využívání personálu a zároveň dávat do zdravotnictví tolik peněz, aby to bylo v souladu s ekonomickými možnostmi České republiky včetně soukromých. "Rozdíl mezi náklady a výnosy veřejného zdravotního pojištění, který nás čeká v dlouhodobější časové perspektivě zhruba 50 let, se pohybuje na úrovni procent hrubého domácího produktu," uvedl.
Jako varovný příklad uvedl Hroboň situaci na Slovensku, kde dávají v současné době na osobu ze státních peněz asi o 25 procent nižší částku než ČR. V současné době podle něj tak Slováci v ordinacích praktických lékařů nebo ambulantních specialistů zaplatí ke zdravotnímu pojištění navíc v průměru deset až 15 eur. "Potřebujeme, aby peníze do systému přicházely transparentním způsobem a ke prospěchu všech," řekl.
Další dopady na systém se podle něj nedají předvídat snadno. "Finanční bilance nemocnic a finanční bilance zdravotních pojišťoven je propojená. Jestli se ta díra objeví víc v nemocnicích, nebo víc v pojišťovnách, záleží na konkrétních rozhodnutích, která někdy v budoucnu bude muset vláda udělat," řekl. Nemocnice čerpají zhruba polovinu peněz z veřejného zdravotního pojištění.
Rozdělení peněz na další rok vyjednávají vždy na jaře se zdravotními pojišťovnami zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče. Dohodu ale uzavírá malá část z nich. "Upadá velmi rychle význam dohod mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče. Je obrovský prostor pro politické zásahy do financování zdravotnictví," uvedl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
Poslední dva roky je systém veřejného zdravotního pojištění ve schodku, letošní se podle Prouzy očekává kolem 13,5 miliardy korun. Letos v dubnu vláda rozhodla, že v příštím roce MZd v úhradové vyhlášce nemá schodek dovolit, podle Prouzy je ale potřeba, aby bylo toto pravidlo i v zákoně.
Zdravotní péče bude potřeba víc než v současné době kvůli stárnutí populace. "Stárnutí populace na jedné straně zvyšuje poptávku po zdravotní péči, na druhé straně snižuje podíl práceschopné populace," uvedl Hroboň. Právě pracující lidé odvádějí do systému veřejného zdravotního pojištění většinu peněz. Náklady na zdravotní péči by se podle Hroboně neměly posuzovat samostatně, ale spolu se sociální péčí, ve které dobře fungující zdravotnictví naopak výdaje šetří.
Data podle ředitele ÚZIS Duška ukazují, že do roku 2040 se více než zdvojnásobí počet seniorů starších 85 let, kteří jsou většinou velmi nemocní. Populace nad 75 let bude 1,6krát větší. "Všechna makrodata ukazují, že zdravotnictví čeká velmi těžkých 20 až 30 let," řekl. ÚZIS bude podle něj pro dohodovací řízení od příštího roku dodávat nová data, dosud byla jejich zdrojem analytická komise složená ze zástupců zdravotních pojišťoven.
van ptd
Analytici: Nobelisté ukázali význam institucí pro prosperitu
Praha 14. října (ČTK) - Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii svým výzkumem ukázali, jaký význam mají kvalitní instituce pro dlouhodobou prosperitu společnosti. Závěry jejich práce by pak mohly být i vzorem pro zlepšení fungování České republiky, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Upozorňují také na to, že ocenění Darona Acemoglua, Simona Johnsona a Jamese Robinsona se už očekávalo řadu let.
Ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek uvedl, že letošní Nobelova cena za ekonomii v sobě podobně jako ta loňská spojuje ekonomické poznatky se společenskovědními a historickými. Letošní laureáti se ale od předchozích liší tím, že je jejich výzkum přístupný laické veřejnosti. "Kniha Proč státy selhávají je celosvětový bestseller. Autoři v ní nastiňují základní problém: Proč je na tom město Nogales v Mexiku o tolik hůře než město Nogales v Arizoně, ačkoliv jsou hned vedle sebe a bydlí v nich kulturně stejné obyvatelstvo a dělí je pouze americko-mexická hranice. Odpovídají, že v USA jsou kvalitnější instituce - například stabilní demokratická vláda, rychlé a předvídatelné vymáhání smluv, trestání zločinců a podobně," řekl.
Podle Marka Hudíka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické letošní nobelisté ukazují, jak rozdílný přístup institucí mění vývoj společností. "Klíčové je jejich rozlišení mezi extraktivními a inkluzivními institucemi. Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch. Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování," uvedl.
Analytik Natlandu Petr Bartoň upozornil na to, že extraktivní instituce, jak je definují letošní nobelisté, dokážou krátkodobě mobilizovat růst, ale v dlouhodobém horizontu mají horší výsledky. "Klasický příklad mezi inkluzivními a extraktivními institucemi za jinak stejných počátečních podmínek bývají uváděny také Severní a Jižní Korea, Spolková republika Německo a Německá demokratická republika," řekl.
"V české realitě tomu nejvíce odpovídá debata, jak nastartovat český hospodářský růst. NERV navrhuje cestu na reformu institucí na vyšší inkluzivnost, které zajistí dlouhodobou prosperitu. Politici se mezitím hádají o to, jak krátkodobě nastartovat růst do voleb, ale většinu jejich návrhů, tedy utratit na něco peníze, by Acemoglu označil za extraktivní," doplnil Bartoň.
Analytik XTB Jiří Tyleček vidí možný přínos výzkumu nobelistů pro Česko. "Česká republika jako vyspělá ekonomika čelí výzvám, které mohou ovlivnit její budoucí prosperitu, například v otázkách kvality vládních institucí, korupce, efektivity státní správy nebo distribuce bohatství. Posílení nezávislosti soudnictví, transparentnosti vládních rozhodnutí nebo omezení vlivu oligarchů na politiku by mohlo přispět k dalšímu růstu a sociální stabilitě. Důležitá je i podpora investic do vzdělávání a technologií, protože kvalitní instituce jdou ruku v ruce s rozvojem lidského kapitálu," uvedl.
"Myslím, že závěry letošní Nobelovy ceny by měly být citovány u pultíku Poslanecké sněmovny i Senátu. ČR potřebuje silné, efektivní, moderní a hlavně akceschopné instituce. Tam jednoduché zadání, dobře placení zaměstnanci a nový, jednoduchý IT. Instituce by se měly zbavit zbytečných úkolů a pašalíků," řekl analytik Capitalinked Radim Dohnal.
str snm
