Z komodit na světových trzích loni výrazně zdražilo kakao, káva a zemní plyn
Londýn/Praha 3. ledna (ČTK) - Z komodit na světových trzích loni výrazně zdražily především kakao, káva a zemní plyn. Zvýšily se i ceny zlata, stříbra či uhlí. Naopak výrazně zlevnila železná ruda, ocel, pšenice či sójové boby, mírně klesla také cena ropy. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg za loňský rok stoupl o 0,1 procenta.
"Komoditní trhy v roce 2024 až na pár výjimek ukázaly pouze nevýrazné výkony, které bledly ve srovnání s dalšími skupinami aktiv. Pro srovnání - hlavní americký akciový index SP 500 vzrostl v minulém roce téměř o čtvrtinu," řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Nižší ceny komodit ale byly dobrou zprávou pro centrální bankéře, kterým umožnily zahájit snižování úrokových sazeb. Komoditní trhy nejvíce zklamala chybějící akcelerace čínské ekonomiky v čele s tamním sektorem nemovitostí. A zvláště ke konci roku se projevila síla amerického dolaru, dodal Tyleček.
Nejvyšší růst z komoditního trhu předvedlo v minulém roce kakao. Tato komodita vykázala růst o 178 procent, zejména kvůli nepříznivému počasí v západní Africe a dlouhodobému deficitu na globálním trhu. Dalším v pořadí je káva se 70procentním růstem. U ní se nejvíce projevilo sucho v Brazílii a ve Vietnamu. Třetí v pořadí byl zemní plyn na trhu v Nizozemsku, kde velkoobchodní cena meziročně vzrostla o 41 procent.
Radost udělaly investorům drahé kovy. Zlato od začátku roku do konce prosince zvýšilo svoji cenu o 12 procent. Šlo přitom o rekordní rok, kdy žlutý kov, jak se zlatu přezdívá, dosáhl svých maxim 2780 dolarů za troyskou unci, upozornil analytik Golden Gate Pavel Ryba. Cena stříbra od ledna do konce prosince vzrostla o 19 procent. Zásadní roli hrál zájem centrálních bank a investorů z Číny a Indie, podotkl Tyleček.
Naopak průmyslověji zaměřené drahé kovy zlevňovaly. Cena platiny ztratila 12 procent a cena palladia 21 procent. Cena ropy Brent klesla v minulém roce o tři procenta, a to kvůli vysoké těžbě v zemích mimo skupinu OPEC+ a nižšímu růstu globální poptávky. OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem.
Zvláště zklamala poptávka v Číně, kde je na vzestupu prodej elektromobilů. Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu vzrostla o 15 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku s ročním termínem dodání stoupla o devět procent.
Průmyslové kovy nenabídly jednoznačný směr. Nejvíce vzrostla cena hliníku v Londýně, a to o sedm procent. Následovala měď s dvouprocentním růstem. Naopak cena železné rudy v Singapuru ztratila 27 procent a cena oceli v Šanghaji klesla o 19 procent.
Z pohledu spotřebitelů se příznivým směrem vydaly obiloviny. Cena pšenice v Chicagu zlevnila o deset procent a ve Francii o jedno procento. Kukuřice v Chicagu zlevnila o procento a sójové boby o 21 procent. Díky poklesu v závěru roku zlevnil také cukr v New Yorku, a to o pět procent. K jeho nižším dolarovým cenám pomohl pokles brazilského reálu, který se v závěru roku propadl na historické minimum, poznamenal Tyleček.
fd spr
Experti: Ekonomika ČR loni rostla o procento, letos bude růst okolo dvou procent
Praha 3. ledna (ČTK) - Česká ekonomika za celý loňský rok vzrostla o jedno procento, letos pak její růst dosáhne okolo dvou procent. Vyplývá to z odhadů analytiků. Hrubý domácí produkt ČR stoupl podle Českého statistického úřadu v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta, tedy o desetinu procentního bodu rychleji, než se původně uvádělo.
"Nic se ovšem nemění na příběhu, za růstem ekonomiky stála především spotřeba domácností a zásoby, zatímco investice a zahraniční obchod ji brzdily," řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. Růst českého hospodářství za celý loňský rok podle něj nejspíše dosáhl jednoho procenta, což není s ohledem na propad Německa rozhodně zlý výsledek. "V letošním roce bude nicméně možné považovat za velký úspěch, pokud bude růst začínat dvojkou," dodal.
Pokles míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou pozvolna více ochotné utrácet, na což má mimo jiné vliv nižší inflace, a také klesající úrokové sazby v české ekonomice, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je podle něj postupný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výraznější nárůsty cen.
Klíčovým důvodem zlepšení je vyšší růst vládních výdajů, než jaký ČSÚ zahrnul do svého předchozího odhadu, míní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Koncem loňského listopadu předpokládal úřad navýšení vládních výdajů meziročně o rovná tři procenta, aktuálně už však zahrnul jejich nárůst o 3,3 procenta. Loni v září, tedy ještě ve třetím čtvrtletí, zasáhly Česko ničivé povodně. V reakci na ně musela vláda novelizovat státní rozpočet a navýšit jeho schodek, loni o 30 miliard korun, letos pak o dalších deset miliard korun, podotkl Kovanda.
V celoročním vyjádření vykáže česká ekonomika za rok 2024 růst HDP zhruba o jedno procento, odhadl Jáč. V roce 2025 by růst HDP mohl dosáhnout zhruba 2,3 procenta, klíčovými tahouny růstu HDP by měla být podle něj spotřeba domácností a také vývoj stavu zásob. Rizikem ve směru slabšího růstu české ekonomiky v letošním roce zůstává zahraniční vývoj, zejména budoucí výkon německé ekonomiky a vývoj cen energií, dodal Jáč. "Za celý rok 2024 by ekonomika měla přidat rovné jedno procento, letos pak poroste tempem 1,8 procenta," předpokládá Kovanda.
fd rdo
