Experti: Ekonomika ČR loni rostla o procento, letos bude růst okolo dvou procent
Praha 3. ledna (ČTK) - Česká ekonomika za celý loňský rok vzrostla o jedno procento, letos pak její růst dosáhne okolo dvou procent. Vyplývá to z odhadů analytiků. Hrubý domácí produkt ČR stoupl podle Českého statistického úřadu v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta, tedy o desetinu procentního bodu rychleji, než se původně uvádělo.
"Nic se ovšem nemění na příběhu, za růstem ekonomiky stála především spotřeba domácností a zásoby, zatímco investice a zahraniční obchod ji brzdily," řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. Růst českého hospodářství za celý loňský rok podle něj nejspíše dosáhl jednoho procenta, což není s ohledem na propad Německa rozhodně zlý výsledek. "V letošním roce bude nicméně možné považovat za velký úspěch, pokud bude růst začínat dvojkou," dodal.
Pokles míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou pozvolna více ochotné utrácet, na což má mimo jiné vliv nižší inflace, a také klesající úrokové sazby v české ekonomice, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je podle něj postupný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výraznější nárůsty cen.
Klíčovým důvodem zlepšení je vyšší růst vládních výdajů, než jaký ČSÚ zahrnul do svého předchozího odhadu, míní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Koncem loňského listopadu předpokládal úřad navýšení vládních výdajů meziročně o rovná tři procenta, aktuálně už však zahrnul jejich nárůst o 3,3 procenta. Loni v září, tedy ještě ve třetím čtvrtletí, zasáhly Česko ničivé povodně. V reakci na ně musela vláda novelizovat státní rozpočet a navýšit jeho schodek, loni o 30 miliard korun, letos pak o dalších deset miliard korun, podotkl Kovanda.
V celoročním vyjádření vykáže česká ekonomika za rok 2024 růst HDP zhruba o jedno procento, odhadl Jáč. V roce 2025 by růst HDP mohl dosáhnout zhruba 2,3 procenta, klíčovými tahouny růstu HDP by měla být podle něj spotřeba domácností a také vývoj stavu zásob. Rizikem ve směru slabšího růstu české ekonomiky v letošním roce zůstává zahraniční vývoj, zejména budoucí výkon německé ekonomiky a vývoj cen energií, dodal Jáč. "Za celý rok 2024 by ekonomika měla přidat rovné jedno procento, letos pak poroste tempem 1,8 procenta," předpokládá Kovanda.
fd rdo
Záznam ČNB: Kubelková a Procházka hlasovali na měnovém zasedání pro pokles sazeb
Praha 3. ledna (ČTK) - Členové bankovní rady České národní banky Karina Kubelková a Jan Procházka hlasovali na posledním měnovém zasedání pro snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech. Vyplývá to ze záznamu jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Bankovní rada ČNB 19. prosince po roce přerušila uvolňování měnové politiky.
V rámci diskuse bankovní rady ohledně současného a budoucího nastavení měnové politiky guvernér Aleš Michl upozornil, že jádrová inflace je stále zvýšená a ani na výhledu není bezpečně pod dvěma procenty, přičemž neklesá ani tzv. momentum inflace cen služeb. Z těchto důvodů navrhl Michl proces snižování úrokových sazeb prozatím pozastavit. Mezi členy bankovní rady panovala shoda, že současné nastavení měnové politiky působí i nadále restriktivně.
Podrobnější diskuse bankovní rady se také zaměřila na cenový vývoj, když jako významné proinflační riziko byla opakovaně zmíněna větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb. Podle Procházky ceny služeb stále rostou tempem, které je z dlouhodobého hlediska neslučitelné s plněním dvouprocentního inflačního cíle. Tento vývoj je částečně důsledkem doznívání dřívější vysoké inflace a částečně odrazem setrvale rostoucích mezd. Členka rady Eva Zamrazilová považuje za klíčové, do jaké míry budou české domácnosti ochotny vyšší ceny ve službách absorbovat.
Většina členů bankovní rady se rovněž vyjadřovala k vývoji světových cen potravinářských a zemědělských komodit. Z pohledu Kubelkové v tomto případě jde spíše o dočasně zvýšenou rozkolísanost, která krátkodobě zesílí proinflační tlaky v cenách potravin, nikoliv však o dlouhodobý trend vycházející ze strukturálních faktorů. Podle Zamrazilové bude významnou roli hrát to, do jaké míry budou producenti v potravinářském průmyslu promítat vyšší náklady v rámci produkční vertikály do koncových cen.
fd rot
