Studie: Díky výrobě v Třineckých železárnách získal stát za 14 let 54 miliard Kč
Ostrava 4. října (ČTK) - Skupina Moravia Steel (MS) odvedla v letech 2010-2023 státu na daních a odvodech téměř 28 miliard korun. Její klíčová firma Třinecké železárny (TŽ) se na tom podílela přibližně 65 procenty. Dalších odhadem 26 miliard korun za tu dobu odvedli na přímých a nepřímých daních zaměstnanci firem ve skupině. Díky výrobě v TŽ a skupině MS tak státní a místní rozpočty získaly za 14 let dohromady zhruba 54 miliard korun. Vyplývá to z výsledků studie, kterou zpracovala Ekonomická fakulta VŠB-Technické univerzity Ostrava a dnes ji představil člen Katedry ekonomie a jeden z autorů Aleš Lokaj.
Moravskoslezský kraj patří v Česku k nejprůmyslovějším regionům a TŽ jsou v něm jedním z největších zaměstnavatelů. Celá skupina MS zaměstnává zhruba 12.000 lidí. V některé z firem ve skupině je tak podle autorů studie zaměstnaný každý 50. pracující obyvatel kraje. V TŽ pracuje 7000 lidí, ale jejich fungování dalo vzniknout dalším 17.500 až 21.000 pracovních míst nejen v Moravskoslezském kraji.
"V podstatě jakákoliv velká firma, která zaměstnává lidi, na sebe váže další průmysl, váže maloobchody, váže velkoobchody, ale váže také kulturu, váže služby a tak dále. Tím, že ty peníze tady vznikají, zůstávají, i třeba průměrná mzda je mnohem vyšší než třeba průměr Moravskoslezského kraje, to znamená i to jsou zase nějaké přidané peníze, které vytvářejí další výrobky a další služby, které se na to vážou," řekl ČTK Lokaj.
Upozornil, že po krachu Liberty Ostrava zůstávají TŽ v Česku jedinou společností s uzavřeným cyklem výroby železa. "Výroba železa a oceli už bude pouze tam, nikde jinde. A je to velký problém pro, řekněme, určitou soběstačnost České republiky. V podstatě budeme závislí na dovozu ze zahraničí," uvedl Lokaj.
Ocelářství je podle Lokaje strategickým odvětvím a především v období geopolitických výkyvů není závislost na dovozu zejména z asijských zemí pro Evropu dobrá. Podobný problém se projevil v období pandemie covidu-19, kdy se velká část průmyslové výroby zastavila poté, co z Asie přestaly přicházet čipy, upozornil. "Je důležité, abychom v tom odvětví byli do jisté míry soběstační," řekl Lokaj.
V nedávném průzkumu 81 procent obyvatel Moravskoslezského kraje uvedlo, že stát by měl podpořit udržení ocelářského průmyslu v kraji. "Jestli chceme, abychom nebyli závislí na veškerém dovozu všech výrobků, tak musíme být schopni něco produkovat u nás. Průmysl je důležitý," dodal Lokaj.
vpl dvd
Analýza: Počet firemních bankrotů letos stoupl o devět procent na 524
Praha 3. října (ČTK) - Letos do konce září v Česku zbankrotovalo 524 společností, což bylo o devět procent více než ve stejném období loni. Zároveň bylo podáno 789 insolvenčních návrhů. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.
"V letošním roce se počet firemních bankrotů po poklesu v předchozích dvou letech mírně zvyšuje, což může být následkem velkého množství bankrotů firem v sousedním Německu," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Vliv na tento počet má podle ní rovněž nízký ekonomický růst, vyšší ceny energií, jen pomalé snižování úrokových sazeb a nízká domácí poptávka po zboží a službách. Jinak ale platí, že jsou české firmy v poměrně dobré kondici a není potřeba se obávat výrazného zhoršení situace. Podíl nevýkonných úvěrů firem dále klesá a objem vkladů firem stále převyšuje objem jejich úvěrů, dodala.
V září v Česku zbankrotovalo 54 společností, o deset méně než v srpnu. V letošním roce šlo o druhý nejnižší počet bankrotů hned po dubnu. Zároveň bylo v září podáno 82 návrhů na firemní bankrot, o čtyři méně než v srpnu.
Největšími subjekty v konkurzu byly z hlediska obratu hutní společnost Galmet, společnost soustřeďující se na nákladní dopravu Stebal Spedition a Walbo Engineering.
Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Praze, a to 312. V Jihomoravském kraji jich bylo 98 a v Moravskoslezském kraji 60. Na 10.000 aktivních firem připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Libereckém kraji s 21 případy a v Karlovarském kraji s dvaceti. Nejméně to bylo v Pardubickém kraji se sedmi a na Vysočině s devíti bankroty.
Podle odvětví bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu, 153. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 113 a ve stavebnictví 80. Nejvyšší počet bankrotů na 10.000 registrovaných firem v posledních 12 měsících vykázalo odvětví dopravy a skladování s 21 bankroty a zpracovatelský průmysl s 19. Nejméně je bankrotem firem ohroženo odvětví poskytující služby ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální oblasti se třemi bankroty na 10.000 registrovaných firem a odvětví informačních a komunikačních činností s pěti.
fd snm
