V Podněstří se kvůli plynu zastavil průmysl vyjma produkce jídla, píše Reuters
Tiraspol (Moldavsko) 2. ledna (ČTK) - Přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do moldavského separatistického regionu Podněstří si tam vynutilo uzavření všech průmyslových podniků kromě výrobců potravin. S odvoláním na místního činitele to dnes napsala agentura Reuters. V regionu, kde žije přibližně 450.000 obyvatel, jsou už od středy přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností.
"Všechny průmyslové podniky jsou v nečinnosti, s výjimkou těch, které se věnují produkci potravin - tedy přímo zajišťují potravinovou bezpečnost Podněstří," řekl místnímu zpravodajskému kanálu místopředseda vlády Podněstří Sergej Obolonik. Je podle něj předčasné soudit, jak se situace dále vyvine. "Problém je natolik rozsáhlý, že pokud zůstane nevyřešen dlouhou dobu, budeme mít nevratné změny: podniky ztratí schopnost se rozběhnout," dodal.
Podněstří podle Reuters od středy pociťuje bolestivě dopady přerušení dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Kyjev ve středu ukončil přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina, která už téměř tři roky čelí ruské invazi, dohodu neprodloužila, platby za plyn podle ní pomáhají Rusku financovat jeho válečné tažení na Ukrajině.
Ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že od středy pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému moldavskému dluhu. Kišiněv výši dluhu zpochybnil. Moldavský premiér Dorian Recean už dříve odsoudil rozhodnutí o zastavení dodávek a obvinil Rusko z používání energie jako politické zbraně. Premiér uvedl, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu.
Podněstří je - navzdory svým vazbám na Moskvu - ochromeno, podotkl dnes Reuters. Místní energetická společnost ve středu omezila dodávky tepla a teplé vody do domácností a obyvatelům doporučila, aby se zahřáli tím, že se shromáždí v jedné místnosti, zakryjí okna závěsy nebo přikrývkami a použijí elektrická topná tělesa. Výjimku v dodávkách tvoří zařízení jako jsou nemocnice.
Rusko dodávalo přes Ukrajinu ročně zhruba dvě miliardy metrů krychlových plynu do Podněstří, které plyn využívá k výrobě elektřiny a tu také prodává zbytku Moldavska. Vůdce Podněstří Vadim Krasnoselskij podle Reuters uvedl, že místní elektrárna přešla při produkci energie z plynu na uhlí a měla by být schopna dodávat elektřinu obyvatelům v lednu a v únoru.
Prozápadní Moldavsko i proruské Podněstří už dříve kvůli energetické situaci vyhlásily stav nouze. Moldavská energetická firma Energocom v úterý uvedla, že 38 procent energetických potřeb země pokryje domácí výroba a 62 procent bude dovážet ze sousedního Rumunska. Moldavská vláda zároveň uvedla, že přijímá opatření ke snížení spotřeby energie v zemi nejméně o třetinu. Mluvčí moldavské vlády Daniel Voda ve středu řekl, že tamní tepelné elektrárny fungují normálně. Moldavsko má podle něj zásoby plynu, které by měly vystačit na zimní období.
Mezinárodně neuznané Podněstří leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky. V Moldavsku je v současnosti prozápadní vláda, která usiluje o vstup do Evropské unie.
ipl mka
Investice do start-upů loni v Česku stouply o 37 procent na 16,6 miliardy korun
Praha 2. ledna (ČTK) - Investice do start-upů loni v Česku meziročně vzrostly o 37 procent na přibližně 16,6 miliardy korun. Hodnota investice obvykle dosahovala 27,7 milionu korun, což bylo nejvíce od roku 2020. Ve srovnání s rokem 2023 výše investice stoupla asi o 15 procent. Vyplývá to z analýzy Startupové Česko platformy CzechCrunch. Přesto, že byl loni objem investic vyšší, počet investic klesl z 93 na 84. Investic bylo zároveň za posledních pět let nejméně.
"Po roce 2023, kdy se startupový trh výrazně propadl a téměř zamrzl, jsme loni pozorovali zvyšující se apetit investorů. Sice si o to víc vybírají, komu peníze poskytnou, v průměru se však jedná o vyšší částky," uvedl analytik CzechCrunche Peter Brejčák.
Nejvyšší investiční kolo za zhruba čtyři miliardy korun loni oznámila společnost Rohlik Group provozující on-line supermarkety. Následoval poskytovatel systému pro správu hotelových rezervací Mews, který uzavřením investice ve výši 2,6 miliardy korun získal status takzvaného jednorožce, tedy firmy, jejíž hodnota přesahuje miliardu amerických dolarů.
Českých start-upů se loni stejně jako v roce 2023 prodalo devět. Hodnota těchto transakcí činila přibližně dvě miliardy korun, předloni to podle odhadu platformy CzechCrunch bylo kolem sedmi miliard korun. Ani jeden ze star-tupů se neprodal za více než miliardu korun. Přiblížila se však k tomu brněnská firma Runecast poskytující bezpečnostní řešení, kterou za asi 900 milionů korun koupila společnost Dynatrace původem z Rakouska.
"Investoři jsou globálně pořád opatrní, což se podepisuje i na jejich apetitu po akvizicích. Na druhé straně ochlazení trhu v posledních dvou letech vedlo také k propadu valuací technologických firem, ty proto mají větší motivaci s prodejem vyčkávat na lepší časy,“ dodal Brejčák.
Česká republika splňuje 35 procent standardů na podporu start-upů, které stanovila platforma Europe Startup Nations Alliance (ESNA), informovala v říjnu státní agentura CzechInvest. Dobré výsledky má ČR v zajišťování přístupu k financování, veřejným zakázkám a v programech na lákání talentů. Naopak hůře je na tom v umožnění rychlého zakládání start-upů nebo zavádění zaměstnaneckých akcií. Na žebříčku evropských zemí v naplňování standardů ESNA je ČR podle agentury ve druhé polovině.
mib rdo
