Britská centrální banka ponechala základní úrok na pěti procentech
Londýn 19. září (ČTK) - Britská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na pěti procentech. Informovala o tom v tiskové zprávě. Její guvernér Andrew Bailey nicméně signalizoval, že v příštích měsících bude centrální banka pokračovat ve snižování úroků, které zahájila začátkem srpna.
"Je však nezbytné, aby inflace zůstala nízká, takže musíme být opatrní, abychom sazby nesnižovali příliš rychle," uvedl Bailey. Britský statistický úřad ve středu oznámil, že spotřebitelské ceny v Británii se v srpnu meziročně zvýšily o 2,2 procenta, což znamená stejným tempem jako v červenci. Inflace tak zůstala nad dvouprocentním cílem centrální banky.
V sektoru služeb, který je důležitým indikátorem domácích inflačních tlaků, v srpnu inflace zrychlila. Ceny ve službách se podle statistiků meziročně zvýšily o 5,6 procenta po červencovém nárůstu o 5,2 procenta.
Bank of England, jak zní oficiální název britské centrální banky, v srpnu přikročila k prvnímu snížení úroků od března 2020, tedy od začátku pandemie nemoci covid-19. Základní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu z 5,25 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 16 let, respektive od globální finanční krize.
Tento týden zahájila snižování úrokových sazeb americká centrální banka (Fed), která ve středu zredukovala základní sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Evropská centrální banka (ECB) začala snižovat úroky už v červnu, její základní sazba v současnosti činí 3,65 procenta.
Libra dnes v důsledku rozhodnutí centrálních bank v Británii a v USA posiluje vůči dolaru. Vyšplhala se až nad 1,33 USD, takže se dostala na nejvyšší úroveň od března 2022. Později ale o velkou část zisků přišla. Finanční trhy nyní předpokládají, že britská centrální banka do června příštího roku úrokové sazby sníží čtyřikrát až pětkrát o čtvrt procentního bodu, zatímco v USA očekávají zhruba sedm takovýchto redukcí, uvedla agentura Reuters.
Pro nynější zachování úroků na pěti procentech hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru britské centrální banky. Proti byla pouze Swati Dhingraová, která hlasovala pro snížení o čtvrt procentního bodu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali, že pro ponechání úroků beze změny bude hlasovat jen sedm členů rady.
Britská centrální banka dnes také rozhodla, že v období příštích 12 měsíců sníží objem dluhopisů britské vlády ve svém vlastnictví o 100 miliard liber (zhruba tři biliony Kč). Snižování objemu dluhopisů tak bude pokračovat stejným tempem jako v uplynulém roce.
pmh spr
Fed snížil základní úrokovou sazbu o půl bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta
Washington 18. září (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce.
"Výbor získal větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem ke dvouprocentnímu cíli, a soudí, že rizika pro dosažení jeho cílů v oblasti zaměstnanosti a inflace jsou zhruba v rovnováze," uvádí se ve sdělení centrální banky.
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka se více než kdy předtím přiblížila k vyhlášení vítězství nad inflací. "Víme, že nastal čas rekalibrovat naši politiku (úrokových sazeb) na něco, co je vhodnější vzhledem k pokroku v oblasti inflace," řekl Powell. "Neříkáme 'mise splněna', ale musím říci, že jsme povzbuzeni pokrokem, kterého jsme dosáhli," podotkl. Americká ekonomika si podle něj vede dobře a dnešní rozhodnutí má za cíl ji v tomto stavu udržet.
Fed očekává, že by do konce letošního roku mohl snížit úroky ještě o půl procentního bodu. V příštím roce by pak úroky mohly klesnout o jeden procentní bod a v roce 2026 o dalšího půl procentního bodu. Skončily by tak v pásmu 2,75 až 3,00 procenta. Centrální banka nicméně dodala, že bude připravena měnovou politiku upravit, pokud se objeví rizika, která by mohla bránit dosažení jejích cílů. Nadále bude věnovat pozornost stabilním cenám a maximální zaměstnanosti.
Analytici snížení úroků očekávali. Nebyli však jednotní v názoru, jak velký bude rozsah snížení. Valná většina trhu počítala se snížením o čtvrt procentního bodu, v reakci na zprávu o inflaci za srpen však vzrostly sázky na pokles až o půl procentního bodu.
Fed zveřejnil také nový odhad vývoje inflace, zaměstnanosti a hrubého domácího produktu (HDP). Meziroční tempo růstu indexu výdajů na osobní spotřebu, což je pro Fed preferovaný ukazatel inflace, se podle bankéřů do konce letošního roku sníží na 2,3 procenta a do konce příštího roku na 2,1 procenta.
Míra nezaměstnanosti by do konce letošního roku měla stoupnout na 4,4 procenta z nynějších 4,2 procenta a na této úrovni zůstane celý příští rok, domnívá se centrální banka. Hrubý domácí produkt se podle ní v letošním roce zvýší o 2,1 procenta a v roce příštím o dvě procenta. Se stejným růstem počítal Fed i v předchozí, červnové prognóze.
Centrální banka v letech 2022 a 2023 výrazně zvyšovala sazby v reakci na prudký růst inflace, která se zhruba před dvěma lety dostala nejvýše za 40 let. Naposledy centrální banka změnila úroky loni v červenci, kdy je zvýšila na nejvyšší hodnotu od roku 2001, od té doby se úroky neměnily.
Snížení úrokových sazeb by mělo časem snížit náklady na půjčky, hypotéky, úvěry na automobily a kreditní karty, a podpořit tak zvýšení výdajů Američanů a ekonomický růst. Majitelé domů budou moci refinancovat hypotéky za nižší sazby, čímž ušetří na měsíčních splátkách. Podniky si také mohou více půjčovat a investovat.
irl spr jd
