211 eur

Průměrná mzda v Česku by podle predikce MF mohla do tří let přesahovat 54.000 Kč

Praha 26. srpna (ČTK) - Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54.000 korun. Nad 50.000 korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51.800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46.246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší. "Na dynamiku nominálních výdělků pozitivně působí napjatá situace na trhu práce, která se projevuje znatelným nedostatkem pracovníků v mnoha odvětvích a profesích. Mzdové požadavky zaměstnanců jsou podpořeny vysokým růstem spotřebitelských cen a silnou ziskovostí firem v posledních letech," uvedlo v materiálu ministerstvo financí. Podle něj díky silné poptávce po pracovní síle a poklesu inflace porostou i reálné mzdy. Podle srpnové predikce by průměrná mzda mohla být příští rok zhruba o 3000 korun vyšší než letos. Dostat by se mohla na 49.233 korun. Výhled na další léta počítá s tím, že v roce 2026 by průměrný výdělek dosahoval 51.751 korun a v roce 2027 pak 54.179 korun. Proti loňsku by se průměrná mzda měla podle predikce zvednout letos o 7,2 procenta. Reálný výdělek by tak po dvou letech poklesu znovu rostl, a to o 4,7 procenta. Příští rok resort financí predikuje navýšení nominálních mezd o 6,5 procenta a reálných o čtyři procenta. V dalších letech by mělo být přidávání mírnější, a to kolem pěti procent. Reálný růst by se pohyboval do tří procent. Celostátní průměrná hrubá mzda dosáhla loni podle údajů ministerstva financí 43.120 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku činil loni celostátní medián hrubé mzdy v soukromém sektoru 38.236 korun a hrubého platu ve veřejné sféře 44.330 korun. Nejvyšší mediánová částka byla v Praze, kde u mezd činila 45.251 korun a u platů 50.391 korun. Nejnižší medián mezd měl Karlovarský kraj s částkou 33.699 korun a platů Zlínský kraj s částkou 41.597 korun. Polovina vysokoškoláků ve firmách v Česku vydělávala loni víc než 57.335 korun, polovina lidí s maturitou nad 39.650 korun a polovina se základním vzděláním či nedokončenou školou přes 30.941 korun. V Praze polovina lidí s vysokou školou měla v privátní sféře přes 66.326 korun. Čtvrtina nejhůř odměňovaných lidí s vysokoškolským titulem nedosáhla v hlavním městě na 46.461 korun. Polovina osob s maturitou měla v metropoli mzdu přes 43.575 korun. Platový medián ve veřejné sféře v Česku byl loni u vysokoškoláků na 53.455 korunách, u lidí s maturitou na 41.897 korunách a u lidí bez vzdělání na 27.475 korunách. Ve veřejném sektoru v Praze polovina vysokoškoláků vydělávala přes 58.382 korun a polovina lidí s maturitou přes 45.935 korun. Víc než 41.564 korun hrubého měsíčně dostávalo minulý rok v metropoli 90 procent lidí s vysokou školou, kteří pracovali ve veřejných institucích. Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru od září navýšení platových tarifů o deset procent. Vyjednávají o tom s vládou. Stěžují si na pokles reálných příjmů z minulých let kvůli vysoké inflaci a nízké výdělky části pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli zopakoval, že v rozpočtové rezervě peníze na růst výdělků pro letošek nejsou. Jednotlivé resorty ale prověřují, jakou část svých financí by mohly z jiných výdajů do přidání přesunout. Vyjednávání se vedou i ve firmách. ktk ptd

Analytici: Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním

Praha 26. srpna (ČTK) - Srpnové zhoršení nálady mezi firmami i mezi spotřebiteli je zklamáním, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Údaje o důvěře v ekonomiku podle nich potvrzují, že růst české ekonomiky letos zůstane utlumený a nepřekročí jedno procento. Upozornili na obavy spotřebitelů z růstu cen. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla o 1,4 bodu na 93,7 bodu. "Důvěra domácností v srpnu klesla čtvrtý měsíc v řadě, ačkoli pokles byl proti červenci mírnější. Důvěra však klesá od května a dostala se tak zpět na úroveň mezi únorem a březnem, čímž částečně korigovala svůj silný růst z kraje roku," uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. V případě podniků důvěra v srpnu klesla ve všech sledovaných segmentech kromě průmyslu. Tam se však mírně zlepšila po silném červencovém propadu, poznamenal. Sentiment domácností celé prázdniny strávil pod svým dlouhodobým průměrem, tedy v pásmu "blbé nálady", doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Jelikož se zároveň citelně zvýšila obava ze zdražování, předpokládá, že právě inflace cen služeb stála za velkou částí deziluze spotřebitelů. Ti pravděpodobně byli na svých letních cestách konfrontování s novou cenovou hladinou v rekreačních zařízeních, což jejich chuť utrácet zchladilo. "Česká ekonomika letos žádný zázrak nepředvede a růst kolem jednoho procenta zůstává základním scénářem, přičemž rizika jsou vychýlena spíše mírně směrem dolů," odhadl. Spotřebitelé se opět více obávají vývoje ekonomiky i své vlastní finanční situace v následujících 12 měsících, připomněl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Navíc se podle něj i jejich obavy z inflace a nezaměstnanosti. To spíše nahrává opatrnosti při utrácení, a tedy i nižšímu růstu spotřeby, na které je současný růst ekonomiky primárně založený. "Na dnes zveřejněných výsledcích nálad je těžké najít něco vážně pozitivního," dodal. Pokles spotřebitelské důvěry v srpnu je poměrně překvapivý, protože letošní rok přináší úlevu od vysoké inflace a mzdy se vrátily k reálnému růstu, míní analytik Akcenty Miroslav Novák. V srpnu podle něj za poklesem důvěry stály především obavy spotřebitelů ze zhoršení hospodářské situace v horizontu následujících 12 měsíců. O něco hůře domácnosti v srpnu vnímaly i svoji finanční situaci, a to jak budoucí, tak i minulou, podotkl. Srpnový průzkum dává převážně negativní signály ohledně cenových očekávání, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Růst cenových očekávání hlásí podle něj především spotřebitelé, a to čtvrtý měsíc v řadě. Obavy spotřebitelů z růstu cen přitom nejsou v souladu s oficiálními daty o inflaci. Aktuální vývoj cenových očekávání je podle něj nepochybně argumentem pro opatrnost při dalším snižování úrokových sazeb České národní banky a pro řadu členů bankovní rady může jít o argument pro pauzu v procesu snižování úrokových sazeb. fd ptd

- Analytici: Nová pravidla pro hypotéky nemusí zdražit předčasné splacení
- Nastal čas na snížení úrokových sazeb, řekl šéf americké centrální banky
- Moody's: Nejvíce firem v ruském vlastnictví v EU je zaregistrováno v Česku

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.