Plyn pro evropský trh zdražuje, vliv má počasí a ukončení tranzitu přes Ukrajinu
Amsterodam 27. prosince (ČTK) - Velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh se zvyšují, dopoledne si připisovaly více než pět procent. Hlavní příčinou je předpověď chladného počasí pro začátek ledna a také slábnoucí naděje na uzavření nové smlouvy o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že do konce roku, kdy vyprší platnost současné smlouvy, nebude možné sjednat smlouvu novou.
Před 14:00 SEČ se plyn pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku s dodáním v lednu prodával zhruba za 47,40 eura (1200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Proti předchozímu dni tak cena vykazovala růst o 3,7 procenta. Dopoledne cena stoupla až nad 48 eur. Cena v TTF je pro ceny v Evropě určující.
Meteorolog společnosti LSEG Georg Müller agentuře Reuters řekl, že v prvních deseti lednových dnech bude počasí téměř jistě spíše chladné. Za nízkých teplot se obvykle zvyšuje poptávka po plynu určeného k vytápění.
Na konci roku vyprší smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Plyn z této trasy stále využívá několik evropských zemí. Ruská společnost Gazprom v posledních dnech posílá přes Ukrajinu do Evropy více než 41 milionů metrů krychlových plynu denně. To představuje zhruba pět procent evropské poptávky. Ztráta těchto objemů by donutila země více se spoléhat na plyn dodávaný z Norska nebo na zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států.
Země střední Evropy, které stále nakupují ruský zemní plyn, navrhly alternativní řešení, jak dodávky přes Ukrajinu udržet. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale odmítl jakoukoliv dohodu, která by posílala peníze do ruské státní pokladny. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj dnes uvedl, že za současného stavu se od 1. ledna neuskuteční žádný tranzit ruského plynu. Jednání ale pokračují a dohodu na poslední chvíli nelze vyloučit, zejména s ohledem na historii takových ujednání na poslední chvíli při předchozích sporech o plyn, uvedla agentura Bloomberg.
Tychyj uvedl, že pokud Ukrajina obdrží od Evropské komise (EK) nějaké návrhy na pokračování tranzitu, je připravena zvážit a zaručit energetickou bezpečnost pro region. Určité konzultace v různých formátech se podle něj stále konají, ale ne s Ruskem.
Putin ve čtvrtek připustil, že různé návrhy, které jsou na stole, jako je umožnit Maďarsku, Slovensku, Turecku nebo Ázerbájdžánu převzít kontrolu nad plynem přepravovaným přes Ukrajinu, jsou obtížně realizovatelné, protože Gazprom má dlouhodobé smlouvy, které se obtížně mění. Uvedl také, že další překážkou v uzavření dohody je žaloba ukrajinské firmy Naftogaz, která tvrdí, že jí Gazprom plně nezaplatil za tranzitní služby. Podle něj musí být tato žaloba stažena, aby mohlo být dosaženo nové dohody o tranzitu.
Obchodníci také pozorně sledují zásoby plynu v EU. Podle údajů Gas Infrastructure Europe byly evropské zásobníky plynu k 26. prosinci ráno naplněny na 74,7 procenta. To je zhruba o deset procentních bodů méně než ve stejném období v posledních dvou letech. Celkově je ale naplněnost stále v normě. Česká republika měla zásobníky plné z 68,7 procenta.
irl spr
Zaměstnavatelé očekávají příští rok mírné oživení ekonomiky do tří procent
Praha 26. prosince (ČTK) - Mírné oživení české ekonomiky do tří procent a nárůst reálných mezd očekávají v příštím roce zaměstnavatelské svazy, které oslovila ČTK. Rizikem je podle nich hlavně ekonomický vývoj v Německu a globální politická situace. Mezi hlavní problémy českých firem patří stále vysoké náklady na energie, nadměrná regulační zátěž a přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků, shodli se.
Svaz průmyslu a dopravy odhadl růst reálného HDP v ČR pro příští rok na 2,7 procenta. "Očekávání podniků nejsou pro nejbližší měsíce příliš optimistická, zejména v sektorech, jako jsou hutnictví, slévárenství, stavebnictví či strojírenství. Pozitivní výsledky a zakázky ale vidíme například u finálních výrobců v autoprůmyslu, ve farmaceutickém průmyslu, ve výrobě počítačů, elektronických a optických zařízení či ve výrobě ostatních dopravních prostředků," uvedl viceprezident Svazu Martin Jahn.
Meziroční růst reálného HDP by podle odhadu Hospodářské komory mohl dosáhnout 2,8 procenta. Očekává, že v příštím roce bude pokračovat dezinflační proces a spotřebitelské ceny porostou o 2,3 procenta. Solidním tempem podle komory porostou také mzdy, a to i v reálném vyjádření. Vývoj v příštím roce podle ní zatíží řada nejistot a rizik. Rozhodující bude, kdy a v jaké síle se dostaví ekonomické oživení v Německu, jak silná bude zahraniční poptávka ze zbytku eurozóny nebo jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině, upozornila komora.
Ekonomika v roce 2025 poroste mírným tempem, a to mezi dvěma a třemi procenty, odhadl předseda Unie malých a středních podniků Jozef Regec. Inflace by podle něj měla klesnout pod pět procent, ale stále zůstane nad dlouhodobým průměrem. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat pod třemi procenty. "Malé podniky budou nadále čelit problémům s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, zejména v technických a specializovaných oborech. Tlak na pracovní trh bude pokračovat, což může mít za následek růst mzdových nákladů," dodal.
"Nejnovější data vnímáme jako odraz postupného oživení ekonomiky, rostou maloobchodní tržby, služby i stavebnictví. Průmysl se zlepšuje, ale důvěra v něm klesla. Zůstáváme tedy opatrní. Předpokládáme obecně lehkou akceleraci růstu," řekl ČTK předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš.
Jako největší riziko pro prosperitu malých a středních podniků vnímá nyní především pokračování inflačních rizik. "Pokud by byla česká ekonomika v dohledné době několika let znovu konfrontována s vyšší mírou inflace, i kdyby to bylo jen v řádu pěti procent meziročně, vedlo by to k dlouhodobé ztrátě důvěry občanů v hospodářský vývoj a prostřednictvím těchto reakcí k mimořádně zacyklené kombinaci stagflačního typu. To znamená k ekonomické stagnaci doprovázené ale vysokou inflací," řekl.
Rok 2025 bude podle Regece charakterizován pokračující digitalizací a technologickou transformací. Zatímco některé firmy tuto změnu vítají jako příležitost ke zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti, pro jiné bude představovat značnou finanční i organizační zátěž. Investice do nových technologií, školení zaměstnanců a zavádění inovací budou nezbytné pro udržení kroku s konkurencí. Vedle toho bude příští rok charakteristický také rostoucím tlakem na ekologické standardy a nové regulace zaměřené na ochranu životního prostředí, míní.
Také Jaroš se domnívá, že hlavní problémy českých firem budou nadále de facto totožné jako v uplynulém roce, tedy stále přehřátý trh práce, ceny energií a vstupů, zejména ve srovnání se zahraniční konkurencí a prohlubující se administrativa. Nečeká, že přijdou razantní opatření na straně firem jako třeba masivní propouštění či ukončování činností.
fd ptd
