Zaměstnavatelé očekávají příští rok mírné oživení ekonomiky do tří procent
Praha 26. prosince (ČTK) - Mírné oživení české ekonomiky do tří procent a nárůst reálných mezd očekávají v příštím roce zaměstnavatelské svazy, které oslovila ČTK. Rizikem je podle nich hlavně ekonomický vývoj v Německu a globální politická situace. Mezi hlavní problémy českých firem patří stále vysoké náklady na energie, nadměrná regulační zátěž a přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků, shodli se.
Svaz průmyslu a dopravy odhadl růst reálného HDP v ČR pro příští rok na 2,7 procenta. "Očekávání podniků nejsou pro nejbližší měsíce příliš optimistická, zejména v sektorech, jako jsou hutnictví, slévárenství, stavebnictví či strojírenství. Pozitivní výsledky a zakázky ale vidíme například u finálních výrobců v autoprůmyslu, ve farmaceutickém průmyslu, ve výrobě počítačů, elektronických a optických zařízení či ve výrobě ostatních dopravních prostředků," uvedl viceprezident Svazu Martin Jahn.
Meziroční růst reálného HDP by podle odhadu Hospodářské komory mohl dosáhnout 2,8 procenta. Očekává, že v příštím roce bude pokračovat dezinflační proces a spotřebitelské ceny porostou o 2,3 procenta. Solidním tempem podle komory porostou také mzdy, a to i v reálném vyjádření. Vývoj v příštím roce podle ní zatíží řada nejistot a rizik. Rozhodující bude, kdy a v jaké síle se dostaví ekonomické oživení v Německu, jak silná bude zahraniční poptávka ze zbytku eurozóny nebo jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině, upozornila komora.
Ekonomika v roce 2025 poroste mírným tempem, a to mezi dvěma a třemi procenty, odhadl předseda Unie malých a středních podniků Jozef Regec. Inflace by podle něj měla klesnout pod pět procent, ale stále zůstane nad dlouhodobým průměrem. Míra nezaměstnanosti by měla zůstat pod třemi procenty. "Malé podniky budou nadále čelit problémům s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, zejména v technických a specializovaných oborech. Tlak na pracovní trh bude pokračovat, což může mít za následek růst mzdových nákladů," dodal.
"Nejnovější data vnímáme jako odraz postupného oživení ekonomiky, rostou maloobchodní tržby, služby i stavebnictví. Průmysl se zlepšuje, ale důvěra v něm klesla. Zůstáváme tedy opatrní. Předpokládáme obecně lehkou akceleraci růstu," řekl ČTK předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš.
Jako největší riziko pro prosperitu malých a středních podniků vnímá nyní především pokračování inflačních rizik. "Pokud by byla česká ekonomika v dohledné době několika let znovu konfrontována s vyšší mírou inflace, i kdyby to bylo jen v řádu pěti procent meziročně, vedlo by to k dlouhodobé ztrátě důvěry občanů v hospodářský vývoj a prostřednictvím těchto reakcí k mimořádně zacyklené kombinaci stagflačního typu. To znamená k ekonomické stagnaci doprovázené ale vysokou inflací," řekl.
Rok 2025 bude podle Regece charakterizován pokračující digitalizací a technologickou transformací. Zatímco některé firmy tuto změnu vítají jako příležitost ke zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti, pro jiné bude představovat značnou finanční i organizační zátěž. Investice do nových technologií, školení zaměstnanců a zavádění inovací budou nezbytné pro udržení kroku s konkurencí. Vedle toho bude příští rok charakteristický také rostoucím tlakem na ekologické standardy a nové regulace zaměřené na ochranu životního prostředí, míní.
Také Jaroš se domnívá, že hlavní problémy českých firem budou nadále de facto totožné jako v uplynulém roce, tedy stále přehřátý trh práce, ceny energií a vstupů, zejména ve srovnání se zahraniční konkurencí a prohlubující se administrativa. Nečeká, že přijdou razantní opatření na straně firem jako třeba masivní propouštění či ukončování činností.
fd ptd
Slovensko podle analytika čekají největší daňové změny od reformy z roku 2003
Bratislava 26. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovensko čekají v příštím roce největší změny v daňovém systému od jeho velké reformy z roku 2003. Konsolidační balíček slovenské vlády, který zejména zvyšuje stávající daně a zavádí nové, bude spolu s vývojem na trhu práce přispívat k inflačním tlakům. ČTK to napsal analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš. Původně očekávaná pětiprocentní inflace v roce 2025 na Slovensku by nakonec mohla být nižší, a to kvůli pokračování plošných státních kompenzací hlavně cen zemního plynu pro domácnosti.
Slovensko od začátku ledna zvýší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na 23 z nynějších 20 procent. Novou pětiprocentní sazbou DPH budou zdaňovány mimo jiné některé takzvané základní potraviny včetně vybraného bezlepkového zboží, dále zdravotnické pomůcky, knihy, ubytovací a restaurační služby při podávání jídel. Na zbylé potraviny a elektrickou energii se bude vztahovat další nová sazba DPH, a to ve výši 19 procent. V současnosti jsou například některé potraviny zatížené desetiprocentní sazbou DPH.
Novou daní z finančních transakcí zase stát od dubna zatíží například odchozí platby z bankovních účtů právnických osob, a to sazbou 0,4 procenta, maximálně 40 eur (zhruba 1000 Kč) za jednu platbu. Sněmovna v rámci opravy původně schváleného konsolidačního balíčku v hodnotě zhruba 2,7 miliardy eur (67,8 miliardy korun) mimo jiné rozšířila seznam transakcí i subjektů, kterých se tato nová daň z finančních transakcí týkat nebude.
Některé firmy zase zaplatí od příštího roku více na dani z příjmů právnických osob. Sazba této daně se na 24 z dosavadních 21 procent zvýší pro podniky se zdanitelnými příjmy nad pět milionů eur (126 milionů korun) ročně. Naopak, malým firmám sazba daně ze zisku klesne na deset z 15 procent. Kromě toho Slovensko zavede novou daň ze slazených nápojů a sníží finanční podporu rodičů nezaopatřených dětí. Součástí schválených změn je také vyšší zvláštní zdanění mobilních operátorů a firem produkující zboží z ropy. Slovenská vláda prosadila také škrty v ohledně rodičovského důchodu, což je obdoba českého výchovného.
"Máme za to, že rozsahem opatření a objemem dopadů jde o největší změny v daňové oblasti od daňové reformy v roce 2003. Vzhledem k tomu, že vláda bude muset v konsolidaci pokračovat, máme za to, že ještě nejsme na konci této cesty," uvedl Kočiš.
Slovensko v roce 2003 rozhodlo mimo jiné o zavedení rovné daně z příjmů 19 procent a také o sjednocení sazeb DPH rovněž na 19 procent. V rámci tehdy schválených změn současně stouply spotřební daně a zrušeny byly například daň z dědictví a darování, jakož i z převodu a přechodu nemovitostí.
Nynější slovenský konsolidační balíček, který Ficova vláda prosadila ve snaze ozdravit státní finance, přispěje podle odborníků k vyšší inflaci. "Po oznámení vlády, že bude pokračovat ve stropování cen energií, zejména plynu, budou inflační tlaky v příštím roce přicházet zejména z konsolidačních opatření (vyšší DPH, vyšší zdanění firem) a trhu práce," napsal Kočiš.
Nezaměstnanost na Slovensku vykazovaná podle národní metodiky se drží pod čtyřmi procenty a v zemi stoupá počet zaměstnaných cizinců.
V Česku firmám na začátku letošního roku stoupla daň z příjmu na 21 z 19 procent. ČR uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a sníženou 12 procent.
boa nim
