Nezaměstnanost v červnu zůstala na 3,6 procenta, analytici čekají postupný růst
Praha 9. července (ČTK) - Míra nezaměstnanosti v Česku byla v červnu 3,6 procenta. Zůstala stejná jako v květnu, před rokem byla o dvě desetiny procentního bodu nižší. Kraji s nejnižší nezaměstnaností jsou dál Praha a Vysočina, v nichž dosáhla 2,7 procenta, nejvyšší je v Ústeckém kraji, kde činí 5,9 procenta. Okresem s nejvyšší nezaměstnaností po letech přestala být Karviná. Předstihl ji Most, kde i kvůli ukončení těžby v lomu ČSA stoupl podíl nezaměstnaných na 8,4 procenta. Na opačném konci žebříku mezi okresy je Praha-východ, kde práci hledalo minulý měsíc 1,4 procenta lidí. Situace na trhu práce se podle analytiků mírně zhoršila, očekávají proto postupný nárůst míry nezaměstnanosti ke čtyřem procentům.
Lidí bez práce bylo na konci června 272.684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci, vyplývá z dnešních údajů Úřadu práce ČR. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o necelé tři tisícovky na 263.552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě. "Za červen jsme nezaznamenali žádnou zásadní změnu v míře nezaměstnanosti. Ta stále zůstává velmi nízká, dokonce opět nejnižší v celé EU," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Z hlediska stupně vzdělání byli v červnu bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky při výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji.
Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v červnu 250.337.
Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce letošního června získalo práci celkem 436.143 Ukrajinců, kterým Česko poskytlo dočasnou ochranu, zhruba 67 procent jsou ženy. Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června jich na území ČR pracovalo 123.813, nejvíce, téměř 21.900, ve Středočeském kraji. Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako montážní dělníci výrobků a zařízení. "V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali," uvedl Úřad práce.
Důvodem červnové stagnace nezaměstnanosti je podle oslovených ekonomů zřejmě i pokračující propouštění, které se dotýká už i kmenových zaměstnanců."Nebývá zvykem, aby nezaměstnanost v červnu stagnovala, ale stalo se. Míra nezaměstnanosti v době, kdy stále nabíhají sezonní práce, tentokrát zůstala stabilní," řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek.
"Detailnější pohled odhaluje postupné zhoršování situace, což zapadá do současného vývoje v průmyslu a stavebnictví," uvedl analytik Deloitte David Marek. Po odhlédnutí od sezonnosti se podle něj podíl nezaměstnaných mírně zvýšil na 3,8 procenta. Současně ubývá i volných pracovních míst, kterých je nyní méně než lidí bez práce. Méně míst než nyní podle něj bylo k dispozici naposledy v roce 2017.
Analytik ČSOB Dominik Rusinko ve druhé polovině letošního roku očekává mírný růst nezaměstnanosti ke čtyřem procentům. Neočekává sice žádné masové propouštění, trh práce se ale bude ochlazovat například kvůli slabému výkonu tuzemského průmyslu. Celkově ale zůstane strukturálně nevyrovnaný a firmy budou stále těžko nacházet pracovní sílu, podotkl.
abz rot
Studie: Za 1. pololetí v ČR zbankrotovalo 342 firem, o čtyři více než před rokem
Praha 9. července (ČTK) - Za letošní první pololetí bylo v Česku vyhlášeno 342 bankrotů společností, což je o čtyři více než ve stejném období roku 2023. Zároveň bylo podáno celkem 511 návrhů na bankrot, meziročně o 46 méně. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.
Počet firemních bankrotů v ČR tak prakticky stagnuje. "Za šest měsíců letošního roku se počet bankrotů firem meziročně zvýšil o jedno procento, zato počet návrhů na jejich bankrot se o tři procenta snížil. Jejich počet byl v letošním roce nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021. Podíl nevýkonných úvěrů i nadále klesá. Firemní sektor stále vykazuje vyšší objem úspor než dluhu. Výrazné zvýšení bankrotů nečekáme,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
V červnu bylo vyhlášeno 61 bankrotů společností, což je o jeden více než letos v květnu a o 16 více než v červnu 2023. Návrhů na bankrot bylo podáno 98, to je o 22 více než v květnu a o 11 méně než loni v červnu.
V červnu byl vyhlášen bankrot na dvě velké společnosti s obratem nad 1,5 miliardy Kč. Šlo o veřejně známý případ společnosti Liberty Ostrava, další je potom společnost BIS Czech, která se specializuje na opravy strojů. Ta je dceřinou společností holdingu BIS Holding International, který je v konkurzu od letošního dubna. Jde již o čtvrtou společnost ze skupiny, která je v konkurzu.
"Podnikatelé by měli v rámci svých dodavatelských a odběratelských vztahů sledovat i ekonomické zdraví subjektů v provázané skupině firem. Bankrot jedné společnosti ve skupině je důrazné varování, že i u dalších subjektů může nastat problém,“ upozornila Kameníčková.
Nejvíce firemních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Praze, 30, a v Jihomoravském kraji, kde jich bylo deset. V Pardubickém kraji nezbankrotovala ani jedna firma a ve čtyřech dalších krajích byl pouze jeden bankrot.
Bankrotem jsou i nadále nejvíce ohroženy společnosti se sídlem ve třech krajích. Nejvíce je to v Karlovarském kraji, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 22 z 10.000 aktivních subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 20 společností a jako poslední do této skupiny patří Praha s 18 bankroty. Nejlépe jsou na tom firmy v Pardubickém kraji, kde zbankrotovalo jen osm firem z 10.000.
Z hlediska odvětví byl červen nepříznivý pro firmy v obchodu, kterých zbankrotovalo 13. Pouze jeden bankrot zaznamenalo odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou a žádný bankrot se nevyskytl v odvětví vzdělávání, poskytování zdravotní a sociální péče. Dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru bankrotů obor doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců dospělo k bankrotu 19 subjektů z 10.000 registrovaných. Nejnižší míru bankrotů má odvětví poskytování vzdělávacích, zdravotnických a sociálních služeb, kde byly tři bankroty na 10.000 registrovaných firem.
fd mha
