Studie: Za 1. pololetí v ČR zbankrotovalo 342 firem, o čtyři více než před rokem
Praha 9. července (ČTK) - Za letošní první pololetí bylo v Česku vyhlášeno 342 bankrotů společností, což je o čtyři více než ve stejném období roku 2023. Zároveň bylo podáno celkem 511 návrhů na bankrot, meziročně o 46 méně. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.
Počet firemních bankrotů v ČR tak prakticky stagnuje. "Za šest měsíců letošního roku se počet bankrotů firem meziročně zvýšil o jedno procento, zato počet návrhů na jejich bankrot se o tři procenta snížil. Jejich počet byl v letošním roce nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021. Podíl nevýkonných úvěrů i nadále klesá. Firemní sektor stále vykazuje vyšší objem úspor než dluhu. Výrazné zvýšení bankrotů nečekáme,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
V červnu bylo vyhlášeno 61 bankrotů společností, což je o jeden více než letos v květnu a o 16 více než v červnu 2023. Návrhů na bankrot bylo podáno 98, to je o 22 více než v květnu a o 11 méně než loni v červnu.
V červnu byl vyhlášen bankrot na dvě velké společnosti s obratem nad 1,5 miliardy Kč. Šlo o veřejně známý případ společnosti Liberty Ostrava, další je potom společnost BIS Czech, která se specializuje na opravy strojů. Ta je dceřinou společností holdingu BIS Holding International, který je v konkurzu od letošního dubna. Jde již o čtvrtou společnost ze skupiny, která je v konkurzu.
"Podnikatelé by měli v rámci svých dodavatelských a odběratelských vztahů sledovat i ekonomické zdraví subjektů v provázané skupině firem. Bankrot jedné společnosti ve skupině je důrazné varování, že i u dalších subjektů může nastat problém,“ upozornila Kameníčková.
Nejvíce firemních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Praze, 30, a v Jihomoravském kraji, kde jich bylo deset. V Pardubickém kraji nezbankrotovala ani jedna firma a ve čtyřech dalších krajích byl pouze jeden bankrot.
Bankrotem jsou i nadále nejvíce ohroženy společnosti se sídlem ve třech krajích. Nejvíce je to v Karlovarském kraji, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 22 z 10.000 aktivních subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 20 společností a jako poslední do této skupiny patří Praha s 18 bankroty. Nejlépe jsou na tom firmy v Pardubickém kraji, kde zbankrotovalo jen osm firem z 10.000.
Z hlediska odvětví byl červen nepříznivý pro firmy v obchodu, kterých zbankrotovalo 13. Pouze jeden bankrot zaznamenalo odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou a žádný bankrot se nevyskytl v odvětví vzdělávání, poskytování zdravotní a sociální péče. Dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru bankrotů obor doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců dospělo k bankrotu 19 subjektů z 10.000 registrovaných. Nejnižší míru bankrotů má odvětví poskytování vzdělávacích, zdravotnických a sociálních služeb, kde byly tři bankroty na 10.000 registrovaných firem.
fd mha
Finanční gramotnost Čechů se podle indexu České bankovní asociace nezměnila
Praha 9. července (ČTK) - Finanční gramotnost Čechů se letos v meziročním srovnání nezměnila, index České bankovní asociace (ČBA) zůstal opět na 56 bodech. Více než polovina lidí ale větší měrou spoří a investuje. Výrazně rizikověji se chovají mladší lidé do 26 let. Vyplývá to z červnového průzkumu ČBA a agentury Ipsos mezi 1010 respondenty. Asociace jej dnes představila na tiskové konferenci.
Nejlepších výsledků dosáhli lidé starší 50 let a ti s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak nejslabších hodnot dosáhla věková skupina 18 až 34 let a lidé se základním vzděláním nebo výučním listem.
Téměř 80 procent populace je přesvědčených o svých znalostech při nakládání s penězi, 66 procent lidí se ale raději v některých případech poradí. Ve srovnání s loňskem ubylo lidí, kteří se v oblasti financí nevyznají vůbec, a to z pěti na tři procenta.
Nejvíce si Češi věří při hospodaření s rozpočtem domácnosti. Proti loňsku si také výrazně více věří ve spoření a tvorbě rezerv. Posílily také znalosti úvěrů a půjček. Naopak za problematické označuje třetina lidí vyznat se v doporučeních poradců a finančních odborníků. Potíže také mají s úkoly a údaji, které jsou uváděné v procentech či s vyhledáním objektivních, nekomerčních informací.
"Mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. Navíc u nich pozorujeme rizikovější chování jako například to, že si častěji vůbec nespoří na důchod a nemají ani žádné další zajištění na stáří,“ uvedl analytik agentury Ipsos Michal Straka. Poměrně alarmující je fakt, že diskusím na sociálních sítích důvěřuje čtvrtina populace, jde zejména o skupinu ve středním věku a lidi s výučním listem.
Zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že nejvíce finančních znalostí získali až z vlastních zkušeností. Zhruba pětina se pak nejvíce dozvěděla od různých poradců. Na finančním vzdělávání by se měl podle Čechů nejvíce podílet stát prostřednictvím školního systému, následuje rodina a banky.
Šest z deseti Čechů si každý měsíc odkládá peníze stranou pro případ nečekané události nebo výpadku příjmu. Necelá polovina lidí spoří na stáří, v tomto případě začínají ale šetřit až po 45. roce života. Nejčastěji jde o částku do 2500 Kč. Stejnou částku si odkládá pro případ nečekaných výdajů téměř polovina lidí. Zlepšení ekonomické situace napovídá i to, že finanční rezerva by téměř pětině lidí, kteří si ji vytvářejí, vydržela déle než rok. V tomto případě jde ve srovnání s loňským rokem o nárůst o pět procentních bodů. Ubylo lidí, kterým by finanční rezerva vystačila maximálně na měsíc.
Pětina lidí očekává, že se ekonomická situace ke konci letošního roku zlepší. V roce 2022 to předpokládalo šest procent lidí. Nejvíce optimističtí jsou mladí od 18 do 26 let. Zhoršení finanční situace naopak předpokládá téměř třetina dotázaných, nejčastěji senioři a lidé se základním vzděláním. "Pozitivní dopad snížené inflace se odráží především ve zvýšené chuti a zájmu Čechů zhodnocovat své úspory," doplnil Straka.
fd mha
