Dva členové bankovní rady ČNB nesouhlasili s novou rezervou pro banky
Praha 24. června (ČTK) - Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) nesouhlasili se zavedením nové systémové kapitálové rezervy (SyRB), kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Podle člena rady Jana Kubíčka není taková rezerva aktuálně potřebná, podle viceguvernérky Evy Zamrazilové si banky tvoří dostatečné dobrovolné rezervy. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. ČNB na počátku června nastavila SyRB ve výši 0,5 procenta, pro banky to představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.
Bankovní rada se pro vytvoření nové rezervy rozhodla s ohledem na přibývání systémových rizik, která by se mohla projevit přibýváním úvěrových selhání. Rizika souvisí s transformací ekonomiky na technologie s nižšími emisemi oxidu uhličitého, s geopolitickým napětím či s technologickými změnami, které mohou ovlivnit podobu trhu práce. Členové rady Jan Procházka a Karina Kubelková se shodli, že se zvyšuje četnost významných strukturálních šoků i pravděpodobnost toho, že v budoucnu nastanou.
Podle Kubíčka nová rezerva rozšiřuje prostor pro obezřetnostní politiku centrální banky, v současnosti ale její vytvoření nepovažuje za nutné, a to i s ohledem na existující proticyklickou kapitálovou rezervu, jejíž nastavení na 1,25 vidí jako silně opatrné.
Zamrazilová souhlasila s tím, že strukturální změny v posledních letech mohou zesilovat některé typy šoků. Podle ní jsou si ale banky vědomy, pečlivě vyhodnocují příslušná rizika a i s ohledem na probíhající změny si udržují dostatečně vysoké dobrovolné kapitálové rezervy. Přeměna dobrovolných rezerv na povinně držené by podle Zamrazilové mohla vyslat signál, že rizika jsou ve skutečnosti závažnější, než tržní účastníci očekávají.
Obdobu SyRB používají i některé další evropské země, bankovní rada ČNB o možnosti zavedení tohoto nástroje diskutovala už v březnu. V případě, že českou ekonomiku zasáhne silný nepříznivý šok, může ČNB rezervu uvolnit. To umožní bankám úvěrovat ekonomiku i v době velké zátěže, což zamezí prohlubování hospodářského propadu.
str ptd
Analytici: Bankovní rada ČNB dál sníží sazby, otázkou je, jak výrazně
Praha 23. června (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
"Relativně optimistické hodnoty tuzemské inflace v kombinaci s nadále slabým výkonem ekonomiky hovoří ve prospěch zopakování předchozího snížení o 0,50 procentního bodu. K opatrnosti naopak nabádá probíhající oživení spotřeby domácností, které by v kombinaci s nadále živými vzpomínkami na nedávnou divokou inflační vlnu mohlo cenový růst opět vzkřísit. Pomyslným jazýčkem na vahách by pro bankéře mohl být kurz české koruny, která byla v poslední době silnější, než ČNB předpokládala, čímž otevřela prostor pro svižnější pokles sazeb," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Mírně větší pravděpodobnost ale dává tomu, že v bankovní radě zvítězí opatrnost a základní sazba klesne na pět procent.
Významný vliv měnového kurzu na rozhodování ČNB předpokládá analytik ČSOB Dominik Rusinko. Upozornil přitom, že koruna začala v posledních dnech oslabovat, a to i s ohledem na vyjádření členů bankovní rady o možném snížení základní sazby o půl procentního bodu. "Samotné koruně se vidina razantnějšího poklesu sazeb evidentně nezamlouvá, z pohledu tržních sázek by totiž šlo o negativní překvapení," uvedl Rusinko. I z toho důvodu očekává spíš snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Na slábnoucí korunu upozornil i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Tržní prostředí se může dále zkomplikovat příští týden z titulu zvýšené citlivosti trhu na rizika francouzských voleb," uvedl. "V závislosti na tržním sentimentu a vývoji kurzu koruny v příštím týdnu před samotným měnovým jednáním ČNB tak nakonec může bankovní rada dojít k závěru, že opatrnější pokles sazeb bude v současném tržním prostředí bezpečnější strategií. To je scénář, kterému nakonec dáváme nepatrně vyšší šanci," dodal.
Také generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler očekává, že navzdory inflaci blízko dvouprocentního cíle ČNB zvolí bankovní rada nakonec opatrnější postup a sníží sazby o čtvrt procentního bodu. "Do překotného snižování sazeb se ČNB nebude pouštět ani nadále, je dokonce možné, že některá další měnová jednání bankovní rady v druhé polovině roku budou bez snížení sazeb. Taková situace bude znamenat, že banky se nebudou pouštět do výraznějšího zlevňování úvěrů, ať už hypoték nebo financování firem," uvedl.
"Bez ohledu na to, zdali sazby sníží, či nikoliv, na hypoteční trh nebude mít v nejbližší době žádný vliv. Díky dražším zdrojům banky nemají kam sazby snižovat, jejich náklady závisí na ceně peněz na mezibankovním trhu a ty jsou dnes o zhruba jedno procento dražší, než byly v březnu tohoto roku," konstatoval hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák.
Zlevnění hypoték bez ohledu na rozhodnutí ČNB nečeká ani hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. "Ač sazba na minulém zasedání ČNB klesla na 5,25 procenta, banky přesto nezlevnily své hypotéky a také vyčkávají. Pokud banky nabízí sazby pod pětiprocentní hranici, jedná se o akční ceny hlavně pro velmi krátké fixace na dva až tři roky," uvedla.
Podle Tomáše Jíchy z ATRIS investiční společnosti by ekonomice prospělo výraznější snížení sazeb, ačkoli ho nyní neočekává. "Razantnější snížení sazeb mohlo více rozhýbat ekonomiku, přinést do ní více peněz, a to i z úložek občanů, kteří teď drží své prostředky na nezvykle výnosných termínovaných vkladech. V úvěrových produktech pro podnikatele by přiblížení úrokových sazeb koruny k úrokovým sazbám eura přineslo méně úvah o financování na bázi eura a snížilo by zatížení podniků stávajícím korunovým financováním," uvedl.
str ptd
