Banky odvedou do fondů Garančního systému 4,2 mld. Kč, o 2,2 mld. míň než loni
Praha 17. června (ČTK) - Banky odvedou letos do fondů Garančního systému finančního trhu 4,2 miliardy Kč, o 2,2 miliardy méně než loni. Příspěvky, které finanční instituce odvádějí do Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize stanovuje každoročně Česká národní banka. Garanční systém, který oba fondy spravuje, o tom dnes informoval ČTK.
K menším odvodům pomohl návrat peněz do Fondu pojištění vkladů z insolvenčního řízení se Sberbank CZ a dostatečné naplnění Fondu pro řešení krize.
Pro rok 2024 byly stanoveny povinné příspěvky do Fondu pojištění vkladů 1,5 miliardy korun. To je o 400 milionů korun méně než v loňském roce. "Do fondu musí ze zákona přispívat všechny instituce, u kterých jsou vedeny pojištěné vklady. Pokles je způsoben tím, že objem prostředků ve Fondu pojištění vkladů po navrácení financí z insolvenčního řízení se Sberbank CZ opět dosáhl zákonem stanovené hranice 0,8 procenta tzv. krytých vkladů, tedy vkladů do limitu 100.000 eur," uvedla výkonná ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová.
V rámci insolvenčního řízení se zkrachovalou Sberbank CZ obdržel Garanční systém v druhé polovině března 2024 v rámci tzv. částečného rozvrhu 95 procent pohledávky, která vznikla v souvislosti s výplatou náhrad vkladů klientům banky. Celkově šlo o 26 miliard korun. K rozhodnému dni pro výpočet příspěvků tedy bylo ve Fondu pojištění vkladů přes 43 miliard korun. Peníze v něm slouží k případným výplatám náhrad pojištěných vkladů klientům bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen.
Významně klesly i příspěvky do Fondu pro řešení krize. Do tohoto fondu, který vznikl s cílem předcházet situacím, v nichž hrozí pád některé z velkých finančních institucí, přispívají nejen instituce již zapojené do systému pojištění vkladů, ale i někteří obchodníci s cennými papíry. V loňském roce odvedly povinné subjekty do fondu 4,5 miliardy korun, v letošním roce to bylo 2,7 miliardy korun, dodala Kadlecová.
Díky dostatečné naplněnosti obou fondů mohly být letos stanoveny nižší příspěvky. Jejich výše je ale mimo další faktory ovlivněna i objemem pojištěných vkladů v bankách, stavebních spořitelnách a družstevních záložnách, který rok od roku roste. "Ten v ČR překračuje evropský trend. Data k 31. prosinci 2023 ukazují, že ve srovnání s rokem 2022 se objem krytých vkladů zvýšil o 1,7 procenta. To je sice méně než nárůst o 2,6 procenta v roce 2022, o 5,4 procenta v roce 2021 a o 8,2 procenta v roce 2020, ale růstový trend je stále meziročně patrný," doplnila Kadlecová.
Jednotlivé systémy v rámci EU mají čas do července 2024, aby dosáhly minimální cílové úrovně naplnění fondů, která ve většině případů činí 0,8 procenta krytých vkladů. Cílový objem prostředků ve Fondu pro řešení krize činí jedno procento krytých vkladů a má být dosažen do 31. procenta 2024, což by mělo být po obdržení letošních příspěvků splněno, uzavřela Kadlecová.
fd rdo
Index: Podílové fondy v květnu investorům vesměs dál vydělávaly
Praha 16. června (ČTK) - Podílové fondy v květnu zvýšily své letošní zisky. Akciové fondy od začátku do konce měsíce vynesly 8,6 procenta, dluhopisové fondy 0,7 procenta a smíšené fondy 3,8 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Fondy byly převážně ve výrazném plusu i za rok 2023.
Partners index akciových fondů vzrostl v květnu o 1,9 procenta, dluhopisových fondů o 0,4 procenta a smíšených fondů o 1,1 procenta. "Po krátké a mělké korekci se akcie v květnu opět vydaly vzhůru. Pozitivní náladu vrátily trhům překvapivě lepší firemní výsledky a dobrý výkon ekonomiky," uvedl analytik Partners Martin Mašát.
Dluhopisovým fondům podle něj nepomohla ani inflace, která se stále nestabilizovala na nízké úrovni. V dubnu vyskočila na 2,9 procenta, což je nejen nad prognózou České národní banky, ale i nad očekáváními analytiků. "I přes to, že ČNB snižuje pravidelně svoji základní sazbu, posouvají se dlouhodobé výnosy směrem nahoru. Ke konci května se výnos desetiletého státního dluhopisu dostal na 4,3 procenta. To umožňuje konzervativním investorům opět nastoupit do dluhopisů za velice příznivých podmínek,“ řekl Mašát.
Dluhopisové fondy dlouhodobě nepřekonávají inflaci, uvedl analytik společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Dokud se výrazně nesníží sazby, zcela jistě ji podle něj překonávat nebudou. Výkon smíšeních fondů akcií a dluhopisů se prokazuje jako nedostatečný pro aktuální investiční prostředí, poznamenal.
Vývoj inflace a neochota centrálních bank rychle uvolnit měnovou politiku nezastavily investory v sázkách na akciové trhy, a to především na technologický sektor. "Pro zajímavost, miláček investorských davů firma Nvidia se počátkem června stala teprve třetí firmou v historii, která dosáhla tržní kapitalizace tří bilionů dolarů. Větší je již jen Microsoft a Apple," upozornil Mašát. Pražská burza v květnu stagnovala a zachraňovaly ji akcie ČEZ, které se zvedly o osm procent díky lepším hospodářským výsledkům.
Ukazuje se, že komodity výrazně překonávají výkonnost fondů, doplnil investor a majitel BK Nemovitostní investice Vladimír Brůna. Cena zlata vyjádřená v českých korunách vzrostla v roce 2023 o 12 procent a za prvních pět letošních měsíců o 13 procent. Cena stříbra v korunách loni klesla o dvě procenta, ale letos podle něj vzrostla o 25 procent.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, na konci prvního čtvrtletí letošního roku poprvé překonal hranici jednoho bilionu korun. Od začátku roku majetek ve fondech kolektivního investování narostl o 81 miliard korun na 1,02 bilionu Kč. Loni stoupl o 187,1 miliardy na 938,6 miliardy Kč.
fd ptd
