Britská centrální banka ponechala základní úrok na 4,75 procenta
Londýn 19. prosince (ČTK) - Britská centrální banka dnes podle očekávání nechala svou základní úrokovou sazbu na 4,75 procenta, a to navzdory známkám zpomalování ekonomické aktivity. Banka o svém rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Část devítičlenného měnového výboru banky nicméně hlasovala pro snížení základní sazby na 4,5 procenta.
Pro redukci úroků se vyslovili tři členové výboru, ačkoliv analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že snížení bude prosazovat pouze jeden člen. Guvernér centrální banky Andrew Bailey uvedl, že je zapotřebí pokračovat v pozvolném přístupu k uvolňování měnové politiky. "Vzhledem ke zvýšené nejistotě v ekonomice se nemůžeme závazně vyjádřit k tomu, kdy a v jakém rozsahu budeme sazby v příštím roce snižovat," dodal.
Britská centrální banka v srpnu přikročila k prvnímu snížení úroků od března 2020, tedy od začátku pandemie nemoci covid-19. Základní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu z 5,25 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 16 let, respektive od globální finanční krize. V listopadu banka základní sazbu opět snížila, a to o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta.
Banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit domácí ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v říjnu podle statistického úřadu snížil o 0,1 procenta, tedy stejným tempem jako v září. Britská ekonomika klesla dva měsíce za sebou poprvé od roku 2020.
Ve středu statistický úřad oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v listopadu zrychlil na 2,6 procenta z 2,3 procenta v předchozím měsíci. Inflace je tak nejvyšší od března a nachází se nad dvouprocentním cílem centrální banky. Ta dnes navíc předpověděla, že inflace se v nejbližší době bude dál mírně zvyšovat.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Signalizovala nicméně, že v příštím roce bude úroky snižovat pomaleji, než dosud předpokládala.
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zredukovala svou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,00 procenta. Naznačila, že v příštím roce hodlá úroky dál snižovat.
pmh spr
Fed zredukoval úroky o čtvrt bodu, naznačil pomalejší snižování v příštím roce
Washington 18. prosince (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Signalizovala však, že v příštím roce bude úroky snižovat pomaleji, než předpokládala dříve. Zároveň zlepšila prognózy pro růst domácí ekonomiky v letošním i příštím roce. Vyhlídky na pomalejší snižování úrokových sazeb vedly k výraznému poklesu amerických akcií, dolar naopak posiloval.
Fed zahájil snižování úroků v září, kdy svou základní sazbu zredukoval o půl procentního bodu. V listopadu pak přikročil k dalšímu snížení, a to o čtvrt procentního bodu. Centrální banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit domácí ekonomiku.
"Naše měnová politika je nyní výrazně méně restriktivní," uvedl na dnešní tiskové konferenci šéf Fedu Jerome Powell. "Můžeme tak být mnohem opatrnější při zvažování dalších úprav základní sazby," dodal.
Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, kolem 21:30 SEČ ztrácel zhruba 1,4 procenta a sestoupil pod 43.000 bodů. Euro vůči dolaru ve stejnou dobu vykazovalo pokles o více než 1,2 procenta a pohybovalo se v blízkosti 1,0360 USD.
Fed nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v letošním roce zvýší o 2,5 procenta a napřesrok o 2,1 procenta. Ve svém zářijovém výhledu přitom pro oba tyto roky předpovídal pouze dvouprocentní růst.
Banka rovněž zvýšila odhady průměrné inflace měřené podle indexu výdajů na osobní spotřebu, což je její preferovaný ukazatel. Nyní předpokládá, že tato inflace letos dosáhne 2,4 procenta a v příštím roce se zvýší na 2,5 procenta. V září přitom předpovídala, že inflace letos bude činit pouze 2,3 procenta a napřesrok klesne na 2,1 procenta.
Před zářijovým snížením se základní sazba nacházela v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Na tuto úroveň se vyšplhala v důsledku snahy Fedu dostat pod kontrolu inflaci. Vysoké náklady na půjčky obvykle zmírňují inflační tlaky, ale zároveň podkopávají hospodářský růst.
Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Od té doby už inflace v USA výrazně klesla, v listopadu činila 2,7 procenta.
"Inflace učinila pokrok směrem k dvouprocentnímu cíli, zůstává však poněkud zvýšená," uvedla banka v dnešní zprávě. Poukázala rovněž na pokračující solidní hospodářský růst a na přetrvávající nízkou míru nezaměstnanosti.
pmh mka
