Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1779 eur, rostla nejméně ve V4
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43.716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Ze sousedních států je nejvyšší průměrná mzda v Rakousku, kde dosahuje 4753 eur (116.794 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná nominální mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 43.941 korun. Po více než dvou letech se zvýšila průměrná mzda i v reálném vyjádření při započtení inflace, meziročně vzrostla o 4,8 procenta.
Polsko podle studie Forvis Mazars zaznamenalo mezi státy V4 nejvyšší růst průměrné mzdy vyjádřené v eurech, zvýšila se o 25 procent a dosáhla 1795 eur (44.109 korun). Rychleji než v Česku rostly mzdy i na Slovensku a v Maďarsku, v absolutní výši ale zůstaly na nižší úrovni. V Maďarsku dosáhla průměrná mzda po jedenáctiprocentním růstu 1597 eur (39.242 korun), na Slovensku po sedmiprocentním růstu 1383 eur (33.984 korun).
Nejvyšší průměrnou mzdu ze zemí střední a východní Evropy má Rakousko, kde dosáhla 4753 eur. Následuje Německo s průměrnou mzdou 4105 eur (100.875 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9829 korun) a na Ukrajině, kde je 525 eur (12.901 korun).
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce významně neměnila. "K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Nadále platí, že menší část sledovaných států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku dosahuje nejvyšší sazba daně 55 procent, ve Slovinsku 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad trojnásobkem průměrné mzdy.
Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 16 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku jsou 24,8 procenta pro roční příjmy do 86.140 eur (2,1 milionu korun). Na Slovensku se zvýšily z 35,2 na 36,2 procenta.
str snm
ČNB nezměnila pravidla pro hypotéky, zavedla novou rezervu pro banky
Praha 6. června (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) dnes ponechala beze změny pravidla pro poskytování hypoték. Nadále platí limit výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent. Zbývající dva limity zůstávají deaktivované. Zároveň ČNB doporučila bankám, aby byly opatrnější při poskytování nezajištěných úvěrů na bydlení. Podle expertů rozhodnutí centrální banky zásadní pohyb na úvěrovém trhu nezpůsobí. Bankovní rada ČNB také rozhodla, že se od července sníží proticyklická kapitálová rezerva na ochranu úvěrového trhu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Od ledna naopak zavádí novou systémovou kapitálovou rezervu ve výši 0,5 procenta na ochranu finančního systému před riziky spojenými s geopolitickým napětím či dekarbonizací.
ČNB začala uvolňovat pravidla pro poskytování hypoték v minulém roce. Od loňského července zrušila povinnost pro banky uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu žadatele o hypotéku (DSTI). Od začátku letošního roku banky nemusí uplatňovat ani limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI). Ponechání limitu LTV je ale podle členky bankovní rady Kariny Kubelkové důležité pro stabilitu trhu.
Podle hypoteční specialistky FinGO Jany Vaisové ponechání hypotečních limitů nezpůsobí pohyb na trhu. "Všichni s těmito parametry počítají již delší dobu. Neočekávali jsme, že by ČNB deaktivovala parametr LTV. Každého klienta připravujeme dlouhodobě na to, že musí mít v záloze naspořeno deset až 20 procent vlastních zdrojů," uvedla. Doplnila, že banky si samy nastavují vlastní hranice parametrů DTI i DSTI, přestože ČNB oba deaktivovala, a hlídají si schopnost klientů splácet.
Bankovní rada dnes také doporučila poskytovatelům úvěrů na bydlení, které nejsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti, aby se zvýšenou mírou obezřetnosti posuzovali žádosti o úvěry, u nichž DSTI překračuje 40 procent a DTI překračuje osm ročních příjmů. Doporučení se týká například úvěrů na rekonstrukce budov a zvýšení energetické úspornosti.
ČNB také na základě zátěžových testů konstatovala, že český finanční sektor je odolný. Vzrostla v něm ale systémová rizika, která by v případě nepříznivého vývoje měla citelný dopad na kapitálové vybavení bank. Z toho důvodu zavedla ČNB systémovou rezervu, kterou banky budou muset vytvářet od ledna 2025. Podle Kubelkové to pro banky představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.
Podle Kubelkové už některé evropské země systémovou rezervu využívají, další její zavedení zvažují. V případě, že českou ekonomiku zasáhne silný nepříznivý šok, může ČNB rezervu uvolnit. To umožní bankám úvěrovat ekonomiku i v době velké zátěže, což zamezí prohlubování hospodářského propadu.
Centrální banka také rozhodla o snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy, kterou banky i další úvěrové instituce vytvářejí jako ochranu proti rizikům, která plynou z nadměrného růstu úvěrů. Znovu její nastavení projedná v září, Kubelková ale podotkla, že při naplnění ekonomické prognózy ČNB lze do budoucna očekávat stabilitu sazby.
str mha
