BHP odstoupila od snahy o převzetí Anglo American za 49 miliard USD
Londýn 29. května (ČTK) - Těžařská společnost BHP Group nehodlá podat formální nabídku na převzetí menšího konkurenta Anglo American. Odstoupila tak od svého záměru o převzetí společnosti za 49 miliard USD (1,1 bilionu Kč), kterým by vznikl největší producent mědi s podílem na světové produkci kolem deseti procent, protože Anglo American odmítla prodloužit lhůtu pro podání nabídky. Uvedla to BHP v dnešním prohlášení.
Anglo American již prodloužila původní termín pro předložení závazné nabídky, který byl do 22. května, o týden. Další žádost o více času na projednání nabídky však odmítla a návrh na spojení označila za velmi složitý a obtížně realizovatelný. BHP tak nyní může podat novou nabídku nejdříve za šest měsíců, uvedla agentura Reuters.
BHP v prohlášení uvedla, že se jí nepodařilo dosáhnout dohody s Anglo American ohledně konkrétních názorů na regulační riziko a náklady v Jihoafrické republice. Od Anglo American prý také nezískala důležité informace potřebné k řešení těchto rizik.
Anglo American je pro své konkurenty atraktivní díky ceněným měděným aktivům v Chile a Peru. Měď se používá ve všech oblastech od elektromobilů a rozvodných sítí po stavebnictví a poptávka po tomto kovu by měla růst spolu s tím, jak svět přechází na čistou energii a roste využití umělé inteligence. Koupě Anglo by posílila pozici BHP v mědi a dalších kovech, které jsou zásadní pro přechod na čistou energii.
BHP je největším těžařem s akciemi na burze. Firma je známá hlavně těžbou železné rudy, mědi, koksovatelného uhlí, potaše a niklu. Anglo American vlastní doly v zemích, jako je Chile, Jihoafrická republika, Brazílie či Austrálie.
Analytici se domnívali, že transakce by mohla případně vyvolat další podobné dohody v celosvětovém těžebním průmyslu. V těžebním sektoru se teď objevuje řada fúzí a akvizic, jak firmy přehodnocují svá aktiva a snaží se získat větší napojení na kovy, které jsou považovány za důležité pro globální transformaci energetiky. K nedávným velkým dohodám v těžařském sektoru patří odkoupení australské firmy Newcrest Mining. Tu za 16,8 miliardy USD získal těžař zlata Newmont.
irl jd
Analýza: Inflace ve střední Evropě ožívá, za rok 2024 by měla být v ČR 3,7 pct.
Praha 28. května (ČTK) - Inflace ve střední Evropě opět ožívá, do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank. Inflace za rok 2024 by měla dosáhnout 3,7 procenta v Česku, 4,6 procenta v Polsku a 4,8 procenta v Maďarsku. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes poskytla ČTK úvěrová pojišťovna Allianz Trade. Česká národní banka počátkem května snížila odhad letošní inflace na 2,3 procenta z únorových 2,6 procenta.
Poslední údaje za duben ukazují oživení inflace v Česku na 2,9 procenta meziročně, v Polsku na 2,4 procenta a v Maďarsku na 3,7 procenta. Za tímto obratem stál podle analýzy především výraznější růst cen potravin, v Polsku k němu navíc přispělo znovuzavedení vyšší DPH. V Polsku a Česku ještě hrály roli také vyšší ceny pohonných hmot, které odrážely nedávný růst světových cen ropy.
"Do budoucna očekáváme, že celková inflace v Česku, Polsku a Maďarsku se do konce roku 2024 opět zvýší nad cílové hodnoty centrální banky. V roce 2025 by se měla inflace postupně zmírňovat a vracet se do horní poloviny cílových pásem. Výjimku představuje Rumunsko, kde by to mohlo trvat až do začátku roku 2026,“ uvedl ředitel české pobočky Allianz Trade Dalibor Trojek.
Růst inflace by měl mít důležitý vliv na monetární politiku jednotlivých států, která bude vzhledem k inflačnímu výhledu opatrnější. Centrální banky budou pravděpodobně udržovat reálné úrokové sazby v kladných hodnotách.
"Vedle očekávaného růstu inflace existuje řada dalších indikátorů pro obezřetnou měnovou politiku v regionu střední a východní Evropy v nadcházejících čtvrtletích, včetně očekávání mírnějšího cyklu uvolňování měnové politiky ze strany amerického Fedu a možná i Evropské centrální banky, nejistoty ohledně cen ropy v důsledku pokračující krize na Blízkém východě, jakož i silného růstu mezd a uvolněné fiskální politiky v Polsku a Maďarsku," uvedl Trojek.
V Česku jsou podle něj tyto obavy méně výrazné. Ukazatele ekonomické aktivity za první čtvrtletí navíc naznačují lepší vyhlídky růstu tažené domácí poptávkou, což znamená, že v letošním roce může být zapotřebí méně měnových stimulů, upozornil.
V ČR klesla během posledních šesti měsíců základní úroková sazba celkem o 1,75 procentního bodu, ale očekává se, že cyklus uvolňování zpomalí dalším kumulativním snížením o procentní bod na 4,25 procenta na konci roku 2024. "V roce 2025 předpokládáme další mírné snižování sazeb v celém regionu zhruba v souladu s klesající inflací, ale úrokové sazby budou na konci příštího roku pravděpodobně stále vyšší než před pandemií,“ uzavřel Trojek.
Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Allianz Trade je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V ČR působí od roku 1997.
fd rot
