Index: Podílové fondy v dubnu ztrácely, ale od začátku roku vesměs vydělávají
Praha 11. května (ČTK) - Podílové fondy v dubnu spíše ztrácely, ale za čtyři letošní měsíce vesměs dále vydělávají. Akciové fondy do konce dubna vynesly 6,5 procenta, dluhopisové fondy 0,3 procenta a smíšené fondy 2,7 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Fondy byly převážně ve výrazném plusu i za rok 2023.
Partners index akciových fondů klesl v dubnu o 2,6 procenta. Dluhopisové fondy rovněž klesaly, Partners index dluhopisových fondů byl minus 0,7 procenta. Smíšené fondy se snížily o 1,6 procenta.
Ceny akcií v dubnu podobně jako dluhopisy ztratily mírně na hodnotě. MSCI index světových akcií v dubnu oslabil o 3,9 procenta.
"Ceny akcií i dluhopisů zažily v dubnu určitou korekci po optimistickém prvním čtvrtletí. Hlavním důvodem pesimismu mezi investory byla rostoucí inflace v USA, která pohřbila naději na brzké uvolnění přísné měnové politiky. V ČR naopak investoři čekali na další snížení základní sazby, ale ani to nezabránilo nárůstu dlouhodobých výnosů, respektive poklesu cen dluhopisů," uvedl analytik Partners Martin Mašát.
Skupina speciálně zaměřených akciových fondů, které se soustředí buď na konkrétní regiony či sektory, se podle Mašáta v průměru dokázala udržet na hodnotách z minulého měsíce. V této skupině se nachází speciální fondy, které mají odlišné strategie i výsledky. "Ne všechny akciové trhy klesaly. Například index akciových trhů středoevropských zemí, včetně české burzy, vykázal kladné zhodnocení kolem tří procent,“ řekl Mašát.
Navzdory očekávanému květnovému snížení základní sazby se dlouhodobé výnosy v souladu se zahraničím vydaly nahoru a ceny dluhopisů klesaly. To negativně dopadlo na konzervativní dluhopisové fondy, dodal Mašát.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, vzrostl v roce 2023 o 187,1 miliardy na 938,6 miliardy korun. Předloni stoupla o 44 miliard na 751,5 miliardy Kč.
fd ptd
Objem daňových nedoplatků loni vzrostl o 3,7 miliardy Kč na 110,4 miliardy korun
Praha 11. května (ČTK) - Objem daňových nedoplatků loni vzrostl meziročně o 3,7 miliardy na 110,4 miliardy korun. Je to zhruba stejná částka jako za rok 2018 a asi o dvě miliardy víc než v covidovém roce 2020. Nejvyšší objem nedoplatků evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) , které plátci dlužili 61,5 miliardy korun. Druhý nejvyšší objem nedoplatků pak úřady evidovaly na dani z přidané hodnoty (DPH). Celníci evidovali daňové nedoplatky za 9,5 miliardy korun. Uvedla to vláda v návrhu státního závěrečného účtu.
Zaměstnavatelé dlužili ČSSZ téměř 34 miliard Kč a podnikatelé dlužili zhruba 28 miliard korun. Za nárůstem nedoplatků o 2,8 miliardy korun stojí podle dokumentu meziroční navýšení pohledávek u neodhlášených osob samostatně výdělečně činných, a to kvůli zhoršené ekonomické situaci a nárůstu cen energií. U odhlášených plátců naopak objem pohledávek klesl, a to především kvůli akci známé jako Milostivé léto III, která se kromě jiného vztahovala i na neuhrazené pojistné splatné před 1. říjnem 2022.
Vláda ve státním závěrečném účtu podotýká, že vývoj objemu nedoplatků na sociálním pojistném ovlivňují hlavně pohledávky za velkými dlužníky. Velká část z nich je přitom v konkurzním nebo insolvenčním řízení. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou za této situace závislé na výsledcích těchto řízení, uvádí vláda.
Druhý nejvyšší objem daňových nedoplatků evidovala Finanční správa. Jejich objem ke konci roku však meziročně poklesl o 2,1 miliardy na 39,4 miliardy korun. Nejvyšší objem nedoplatků, 24,3 miliardy korun, připadal na daň z přidané hodnoty. Státní rozpočet na ní loni vybral přes 365 miliard korun. Daňové nedoplatky firem představovaly 7,7 miliardy Kč. U daně z příjmů podnikatelů z daňového přiznání, bez paušální daně, evidovaly úřady nedoplatky za téměř 2,9 miliardy korun.
Finanční správa evidovala také nedoplatky za 299 milionů korun na dani z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni její poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Daňové přiznání za loňský rok k této dani podají až letos. Celkový výběr této daně do veřejných rozpočtů měl podle plánu činit 85 miliard korun, stát ale vybral jen 39,1 miliardy Kč, stojí v závěrečném účtu.
Na dani z nemovitosti dlužili vlastníci 325 milionů korun. Dalších 321 milionů Kč dlužili poplatníci na dani silniční.
K daňovým nedoplatkům se loni vyjádřil i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku k závěrečnému účtu za rok 2022. "V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní - celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun," uvedl tehdy. Podle prezidenta NKÚ se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému.
nlm mha
