Objem daňových nedoplatků loni vzrostl o 3,7 miliardy Kč na 110,4 miliardy korun
Praha 11. května (ČTK) - Objem daňových nedoplatků loni vzrostl meziročně o 3,7 miliardy na 110,4 miliardy korun. Je to zhruba stejná částka jako za rok 2018 a asi o dvě miliardy víc než v covidovém roce 2020. Nejvyšší objem nedoplatků evidovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) , které plátci dlužili 61,5 miliardy korun. Druhý nejvyšší objem nedoplatků pak úřady evidovaly na dani z přidané hodnoty (DPH). Celníci evidovali daňové nedoplatky za 9,5 miliardy korun. Uvedla to vláda v návrhu státního závěrečného účtu.
Zaměstnavatelé dlužili ČSSZ téměř 34 miliard Kč a podnikatelé dlužili zhruba 28 miliard korun. Za nárůstem nedoplatků o 2,8 miliardy korun stojí podle dokumentu meziroční navýšení pohledávek u neodhlášených osob samostatně výdělečně činných, a to kvůli zhoršené ekonomické situaci a nárůstu cen energií. U odhlášených plátců naopak objem pohledávek klesl, a to především kvůli akci známé jako Milostivé léto III, která se kromě jiného vztahovala i na neuhrazené pojistné splatné před 1. říjnem 2022.
Vláda ve státním závěrečném účtu podotýká, že vývoj objemu nedoplatků na sociálním pojistném ovlivňují hlavně pohledávky za velkými dlužníky. Velká část z nich je přitom v konkurzním nebo insolvenčním řízení. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou za této situace závislé na výsledcích těchto řízení, uvádí vláda.
Druhý nejvyšší objem daňových nedoplatků evidovala Finanční správa. Jejich objem ke konci roku však meziročně poklesl o 2,1 miliardy na 39,4 miliardy korun. Nejvyšší objem nedoplatků, 24,3 miliardy korun, připadal na daň z přidané hodnoty. Státní rozpočet na ní loni vybral přes 365 miliard korun. Daňové nedoplatky firem představovaly 7,7 miliardy Kč. U daně z příjmů podnikatelů z daňového přiznání, bez paušální daně, evidovaly úřady nedoplatky za téměř 2,9 miliardy korun.
Finanční správa evidovala také nedoplatky za 299 milionů korun na dani z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni její poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Daňové přiznání za loňský rok k této dani podají až letos. Celkový výběr této daně do veřejných rozpočtů měl podle plánu činit 85 miliard korun, stát ale vybral jen 39,1 miliardy Kč, stojí v závěrečném účtu.
Na dani z nemovitosti dlužili vlastníci 325 milionů korun. Dalších 321 milionů Kč dlužili poplatníci na dani silniční.
K daňovým nedoplatkům se loni vyjádřil i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku k závěrečnému účtu za rok 2022. "V příjmech státu stále existuje prostor pro zlepšení. NKÚ ho spatřuje například v lepším výběru daní - celkový objem daňových nedoplatků se v roce 2022 pohyboval nad 106 miliardami korun," uvedl tehdy. Podle prezidenta NKÚ se nabízí i boj s daňovými úniky především u daně z přidané hodnoty nebo úprava daňového systému.
nlm mha
Dva členové bankovní rady ČNB zvažovali rychlejší snížení sazeb
Praha 10. května (ČTK) - Viceguvernér České národní banky (ČNB) Jan Frait a člen bankovní rady Tomáš Holub zvažovali rychlejší uvolňování měnové politiky. Nakonec se ale na květnovém jednání připojili k většině bankovní rady a podpořili pokles základní úrokové sazby o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Ze záznamu rovněž plyne, že část bankovní rady má obavy z rychlejšího tempa růstu cen služeb.
Frait a Holub považovali vzhledem k vývoji ekonomiky za možné snížit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu, nakonec se ale přiklonili k menšímu poklesu. Na březnovém jednání bankovní rady oba hlasovali pro pokles sazeb o 0,75 procentního bodu, zůstali ale v menšině a základní sazba se rovněž snížila o půl procentního bodu. ČNB zahájila snižování základní sazby v prosinci, předtím byla rok a půl na sedmi procentech.
Bankovní rada se podle záznamu věnovala rozdílu mezi tempem růstu cen zboží a služeb. Celková meziroční inflace byla v březnu dvě procenta, což odpovídá cíli ČNB, ale ceny služeb proti předchozímu roku vzrostly podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 5,4 procenta, zatímco ceny zboží o 0,1 procenta.
Rychlý růst cen služeb považuje část bankovní rady za riziko pro vývoj celkové inflace. Viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Kubíček uvedli, že výrazný rozdíl v tempu růstu cen zboží a služeb by teoreticky bylo možné odůvodnit ekonomickým sbližováním Česka se západní Evropou, v současnosti ale ekonomická data na takovou konvergenci neukazují. Člen bankovní rady Jan Procházka upozornil, že rychlý růst cen služeb nyní vyvažuje pokles cen potravin a energií, tyto položky ale podléhají velkým výkyvům a vyvažovací efekt tam může rychle pominout. Podle Holuba je rychlejší růst cen služeb jen dozvuk inflační vlny z předchozích let a nepředstavuje důvod pro zmírnění tempa uvolňování měnové politiky.
Bankovní rada nakonec jednomyslně podpořila snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci upozornil, že k dalšímu snižování sazeb bude bankovní rada přistupovat opatrně a s ohledem na vývoj ekonomiky. Zdůraznil, že uvolňování měnové politiky může ČNB kdykoli přerušit nebo zastavit. Podle analytiků není vyloučeno, že na červnovém zasedání bankovní rady se tempo poklesu bankovních sazeb sníží na čtvrt procentního bodu.
str rot
