Analýza: Investice světových firem do umělé inteligence se letos přiblíží HDP ČR
Praha 8. května (ČTK) - Investice světových firem do umělé inteligence (AI) se budou letos dál zvyšovat a na konci roku mohou dosáhnout šesti bilionů korun, což se blíží hrubému domácímu produktu ČR. Ten loni činil 7,3 bilionu Kč. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB, kterou má ČTK k dispozici.
Společnosti Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta oznámily, že do konce roku plánují dohromady utratit za kapitálové náklady 187 miliard dolarů, tedy 4,4 bilionu korun. To je více jak dvojnásobek českého státního rozpočtu na rok 2024. Za investice do AI utratí podle analýzy více, než je HDP Maďarska nebo Slovenska.
Kapitálové náklady nejsou sice jen pro AI, ale výraznou část tvoří investice do cloudové infrastruktury nové generace, která bude mít výrazně vyšší výpočetní výkon, uvedla XTB. Další náklady jdou na servery, energetickou infrastrukturu pro datacentra a hardware, kde má dominantní pozici se svými grafickými procesory společnost Nvidia. Další miliardy dolarů investovaných do AI jsou podle analýzy vklad do vývoje a výzkumu.
"Poptávka po umělé inteligenci je obrovská, potřebná infrastruktura přestává stačit k jejímu uspokojení a ve světě není příliš firem, které si mohou dovolit potřebné investice, aby v ní získaly vedoucí pozici. A tak spadla odpovědnost na technologické giganty v USA, kteří mají obrovský polštář hotovosti podobných šancí využít," uvedl analytik XTB Štěpán Hájek.
Největší investice plánují Amazon, Microsoft a Alphabet. Tyto tři společnosti mají podstatnou část byznysu z cloudových služeb, na které mají napojený vlastní AI stavební blok. Microsoft pracuje s OpenAI, Google má Gemini a Amazon Anthropic. Žádnou zásadní investici zatím nezveřejnil Apple, který bude pravděpodobně využívat cloudové služby od jedné ze tří zmíněných firem. Za poslední roky však utratil Apple přes 100 miliard dolarů, tedy 2,4 miliardy korun, do vývoje, kde podstatnou část tvoří také investice do AI, podotkla XTB.
Investice do AI budou s největší pravděpodobností výrazně vyšší, uvádí firma. Své místo na trhu chtějí podle ní získat i menší firmy, které plánují výrazné investice převyšující další 50 miliard dolarů (kolem 1,2 bilionu korun). Během roku se mohou dále zvyšovat a konkrétní plány mohou zveřejnit i další společnosti, dodal Hájek.
fd ptd
Průmysl i stavby se v březnu vrátily k poklesu,zahraniční obchod překonal odhady
Praha 7. května (ČTK) - Průmyslová i stavební výroba v Česku se v březnu po únorovém růstu vrátily k meziročnímu poklesu. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes informoval, že se průmysl zejména kvůli automobilovému odvětví snížil o 2,7 procenta a stavebnictví se vlivem pozemních staveb propadlo o 8,3 procenta, což je nejvíce za tři roky. Analytiky oslovené ČTK tyto výsledky zklamaly, zatímco březnový výsledek zahraničního obchodu překonal odhad trhu. Podle ČSÚ skončil v přebytku 39,3 miliardy Kč, který byl meziročně vyšší o 22,3 miliardy korun.
V porovnání s únorem byla produkce v průmyslu nižší o 1,6 procenta a ve stavebnictví o 7,8 procenta.
Meziroční propad v průmyslu statistici odůvodnili nejen vysokou srovnávací základnou v produkci automobilů, ale i pokračujícím poklesem ve výrobě strojů a zařízení. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila lze pokles průmyslové výroby ale jen částečně omluvit vysokou srovnávací základnou z loňska, kdy enormně narostla výroba aut. "Totéž ovšem nelze říct o výrobě strojů a zařízení, jejíž meziroční propad není pouze statistický, nýbrž skutečný," uvedl. Podle analytika Banky Creditas Petra Dufka navíc chybí poptávka. Ekonom Deloitte Filip Pastucha ale vnímá informace o nových zakázkách pozitivně, jejich hodnota v březnu meziročně stoupla o 5,1 procenta. Tuzemské sice klesly o 1,1 procenta, ale zahraniční stouply o 8,6 procenta, což by podle něj mohlo naznačovat postupné oživení zahraniční poptávky.
Na meziročním poklesu stavebnictví se podle statistiků negativně podepsaly zejména pozemní stavby, tedy stavby budov, které klesly o 11,1 procenta. Inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, oslabilo mírněji, o 0,9 procenta. Analytici z vývoje viní stále vysoké úrokové sazby, zdlouhavé povolovací procesy a nejistotu investorů začínat nové projekty.
"Asi těžko se dá výsledek svádět na počasí, protože letošní březen byl z pohledu teplot mimořádně příznivý. Hlavním problémem stavebnictví, a to především pozemního, zůstávají nové zakázky," řekl ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka českému stavebnictví pomůže snižování úrokových sazeb.
Česká národní banka (ČNB) začátkem května snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta, a dostala se tak na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Podle některých expertů ale pokles hypotečních sazeb nemusí nutně kopírovat snižování sazeb úrokových ze strany ČNB. Ekonom Komerční banky Jan Vejmělek ale věří, že se situace ve stavebnictví zlepší a za celý rok odvětví nakonec po loňském poklesu o 2,6 procenta vykáže mírný růst.
Zatímco výsledky průmyslu a stavebnictví nebyly podle analytiků dobré, bilance obchodování Česka s cizinou je mile překvapila, trh totiž počítal s přebytkem 17 miliard korun. Podle nich se do konečného přebytku 39,3 miliardy korun ale promítl zejména rychlejší pokles dovozu. Analytička Komerční banky Jana Steckerová uvedla, že nejvýrazněji se propadl import výrobků ve zpracovatelském průmyslu. "Zde se zřejmě promítl výpadek dodávek elektromotorů pro Škodu Auto z německého závodu v Kasselu," doplnila. Negativní vliv pak na celkové saldo podle ní měl obchod s ropnými produkty a elektřinou.
Ceny ropy podle ekonoma Deloitte Davida Marka zvedá zejména napětí na Blízkém východě. "Na začátku roku se cena ropy Brent pohybovala kolem 80 dolarů za barel, v březnu průměrná cena činila 85 dolarů za barel. Bohužel v dubnu dál stoupala, což dále negativně ovlivní obchodní bilanci," uvedl a upozornil, že i když se domácí poptávka dostává z inflačního šoku, je stále nízká, což ukazuje nižší objem dovozeného zboží.
Podle ČSÚ dovoz do Česka v březnu meziročně klesl o devět procent na 369,4 miliardy korun a export o 3,3 procenta na 408,7 miliardy korun.
ktp mha
