ČNB loni nakoupila 20,5 tuny zlata, v rezervách ho má 51,2 tuny
Praha 7. ledna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) za loňský rok nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince se jeho objem v rezervách centrální banky zvýšil na 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Guvernér ČNB Aleš Michl v neděli na CNN Prima News řekl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na sto tun.
Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 12 tun. V roce 2023 nakoupila 18,7 tuny zlata, loni objem nakoupeného kovu ještě zvýšila. Zlato ČNB v uplynulém roce nakupovala rovnoměrným tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí.
Hodnota zlata v rezervách ČNB dosáhla ke konci prosince 4,3 miliardy dolarů (103,66 miliardy korun). Zlato tak představovalo 2,9 procenta hodnoty veškerých devizových rezerv centrální banky.
Michl oznámil svůj záměr zvýšit objem zlatých rezerv ČNB na 100 tun krátce po svém nástupu do pozice guvernéra v roce 2022. V neděli upřesnil, že tohoto cíle chce dosáhnout do roku 2028. Zlato by potom podle guvernéra představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Michl předpokládá, že by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos.
Nejvíce zlata měla ČNB v rezervách v době svého vzniku v roce 1993, tehdy to bylo přibližně 60 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv byl v roce 2019, kdy činil osm tun. Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jen jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky.
Cena zlata se loni zvýšila zhruba o čtvrtinu, byl to největší celoroční nárůst ceny od roku 2010. Na konci roku se na londýnské burze zlato obchodovalo za 2600 dolarů (zhruba 63.000 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Podle odborníků ke zvýšení ceny zlata přispěly rozsáhlé nákupy ze strany centrálních bank, klesající úrokové sazby a zvýšené geopolitické napětí.
Zlato v rezervách ČNB:
Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun
31.12.2023 0,986 30,668 2033,88 49,06
31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 60,29
30.6.2024 1,334 41,492 3081,86 74,34
30.9.2024 1,492 46,406 3984,31 96,11
31.12.2024 1,645 51,165 4297,24 103,66
Zdroj: ČNB
str snm
Analýza: V roce 2024 v ČR zbankrotovalo 686 firem, meziročně o pět procent více
Praha 7. ledna (ČTK) - V roce 2024 v Česku zbankrotovalo 686 firem, což bylo o pět procent více než v roce 2023. Zároveň bylo podáno 1082 návrhů na jejich bankrot, o tři procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
V prosinci bylo vyhlášeno 48 bankrotů firem, což bylo nejméně za měsíc v loňském roce. Bylo také podáno 75 insolvenčních návrhů, rovněž nejméně v roce 2024. "V prosinci je každoročně zpravidla méně bankrotů než v ostatních měsících. Celkový počet bankrotů firem za rok 2024 je stejný jako v roce 2022. Výrazně více firem zbankrotovalo v roce 2021, kdy jich bylo 730," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Průměrně loni zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností, zhruba stejně jako o rok dříve. Navzdory pomalému snižování úrokových sazeb vzrostly úvěry obchodních společností meziročně o osm procent, zatímco jejich vklady se zvedly o pět procent. Podíl nevýkonných úvěrů byl loni nižší než rok předtím, takže se platební morálka firem při splácení úvěrů dále zlepšovala, dodala Kameníčková.
Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2024, stejně jako v předchozích letech, vyhlášeno v Praze, a to 318. Dále to bylo v Jihomoravském kraji se sto a v Moravskoslezském kraji s 55 bankroty. Tam se však oproti roku 2023 počet firemních bankrotů snížil o 26 procent. Naopak v Jihomoravském kraji byl počet firemních bankrotů vyšší o čtvrtinu.
Nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem byl loni ve Středočeském kraji, kde připadlo 25 bankrotů na 10.000 společností. V tomto kraji se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil o 29 procent. V Praze, Jihomoravském, Libereckém a Olomouckém kraji připadalo zhruba 19 firemních bankrotů na 10.000 aktivních společností. Dobře se vedlo firmám na Vysočině, kde na 10.000 aktivních společností připadalo šest bankrotů. Počet firemních bankrotů se v kraji také meziročně snížil o 25 procent. Nízkou míru bankrotů firem vykázal v loňském roce i Ústecký a Pardubický kraj.
Co se týče odvětví, bylo v loňském roce nejvíce bankrotů v obchodu, 151. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 108 a v nemovitostech 79. Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů bylo v dopravě a skladování, a to 23. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 18.
Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v informačních a komunikačních činnostech. To byl také jeden z mála oborů, kde počet bankrotů klesl, meziročně o pětinu. Výrazně se zvýšilo množství bankrotů firem, které se věnují administrativním a podpůrným činnostem, a to o 74 procent. Do tohoto odvětví se řadí především pronájem a leasing, agentury zprostředkovávající práci a cestovní kanceláře a agentury.
fd snm ptd
