Inflace v USA v březnu vzrostla na 3,5 procenta
Washington 10. dubna (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 3,5 procenta z únorového tempa 3,2 procenta. V tiskové zprávě to dnes oznámilo americké ministerstvo práce. Březnová inflace tak byla o něco vyšší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters předpovídali zrychlení meziročního růstu cen na 3,4 procenta.
V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, tedy stejným tempem jako v únoru. Analytici přitom očekávali zpomalení meziměsíčního růstu na 0,3 procenta. Nejnovější údaje o vývoji inflace podporují očekávání, že americká centrální banka (Fed) nebude spěchat se zahájením snižování úrokových sazeb. Šéf Fedu Jerome Powell dal již dříve najevo, že banka potřebuje získat větší jistotu, že inflace směřuje k jejímu dvouprocentnímu cíli.
'Tyto údaje rozhodně snižují šance na to, že Fed v příštích několika měsících sníží sazby,' řekl k dnešní zprávě o inflaci analytik Phillip Neuhart ze společnosti First Citizens. Americký dolar kvůli vyhlídkám na pozdější začátek snižování úroků posílil, zatímco americké akcie oslabily.
Podle ekonoma Jamese Knigtleyho z firmy ING se v důsledku dnešních údajů zhroutily vyhlídky na červnové snížení úroků. 'Za této situace se červnové snížení sazeb nekoná, pokud nenastane náhlý obrat v ekonomickém vývoji,' uvedl Knigtley. Předpověděl, že uvolňování měnové politiky v USA začne nejdříve v září.
Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Fed předloni v březnu zahájil zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu. Jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů. Naposledy Fed úroky zvýšil loni v červenci. Základní sazba se teď nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001.
Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, v březnu zůstala na únorových 3,8 procenta. Meziměsíčně pak takto definované ceny vzrostly o 0,4 procenta, tedy stejným tempem jako v únoru i lednu.
pmh jrm
Inflace v březnu byla dvě pct., podle analytiků letos tři pct. nepřekročí
Praha 10. dubna (ČTK) - Meziroční inflace byla v březnu dvě procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v únoru. Proti předchozímu měsíci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace byla o 0,9 procentního bodu nižší, než očekávala v únorové prognóze Česká národní banka (ČNB). Podle analytiků se vývoj spotřebitelských cen vrátil do normálních kolejí a letos by inflace neměla výrazněji překročit tři procenta, klesat ale už spíš nebude. Dnes zveřejněná prognóza ministerstva financí očekává za celý rok průměrnou inflaci 2,7 procenta.
Česko mělo v březnu devátou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných evropských zemí, uvádí analýza investiční platformy Portu. Ze sousedních států zaznamenalo pomalejší růst cen pouze Polsko, kde byla inflace 1,9 procenta. Nejnižší inflaci v Evropské unii měla Litva, kde byla nulová, nejvyšší Rumunsko se 7,2 procenta.
Ceny zboží v březnu meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Služby zdražily o 5,4 procenta. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však rozdílný. 'Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Březnový meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 procenta byl ovlivněn především zvýšením poplatku za dálniční známku o více než 53 procent a růstem cen pohonných hmot a olejů o 1,6 procenta.
Meziroční inflace byla o 0,9 procenta pod prognózou ČNB. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům a kterou může centrální banka svou politikou nejvíc ovlivnit. Na jejím vývoji se projevuje nízký růst cen zahraničních vstupů i zchlazená domácí poptávka, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. 'Utlumená tuzemská ekonomická aktivita působící na pokles ziskových marží výrobců a prodejců vedla k mírnému zpomalení růstu cen zboží. Rovněž růst cen služeb nepatrně zvolnil, udržuje se však na zvýšené úrovni,' dodal.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že bez poklesu cen potravin by inflace byla zhruba o jeden procentní bod vyšší. Deflace v cenách potravin by podle něj v příštích měsících měla postupně odeznívat, což by mohlo vést k tomu, že celková inflace začne opět zvolna růst. 'Měla by se ovšem udržet v tolerančním pásmu inflačního cíle ČNB, tedy do tří procent,' odhadl.
Vývoj inflace podle analytiků dává ČNB signál, že může pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, která nyní činí 5,75 procenta. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler předpokládá, že centrální banka bude úroky i nadále snižovat v krocích po půl procentního bodu. 'Pokud ČNB nechtěla zrychlit tempo snižování sazeb na svém posledním měnovém jednání, neučiní tak pravděpodobně ani na tom nadcházejícím začátkem května, a to právě s argumenty nadále silnější inflace ve službách,' dodal.
str rot
