Většina rady ČNB při snížení sazeb usilovala o srozumitelný postup pro trh
Praha 2. dubna (ČTK) - Většina bankovní rady České národní banky (ČNB) při rozhodování o úrokových sazbách usilovala o srozumitelný postup a nechtěla překvapit trh, proto se přiklonila k poklesu o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub byli pro rychlejší pokles sazeb s ohledem na aktuální ekonomická data. Vyplývá to ze záznamu z březnového jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Ze záznamu rovněž plyne, že členové bankovní rady nebyli výrazně znepokojeni slabším kurzem koruny, než očekávala prognóza centrální banky.
Většina sedmičlenné bankovní rady upozorňovala, že i přes únorové zpomalení meziroční inflace na dvouprocentní cíl ČNB panují v ekonomice rizika ve směru rychlejšího růstu cen. Připomínali také, že rovnovážná úroveň sazeb bude zřejmě výš než v minulosti, proto nepovažují za nutné sazby tolik snížit. Zároveň je podle nich pro finanční trh srozumitelnější, když se úrokové sazby budou snižovat rovnoměrně. O půl procentního bodu snížila ČNB sazby také na předchozím jednání na počátku února.
Frait stejně jako v únoru navrhoval snížení sazeb o 0,75 procentního bodu. Upozorňoval na utlumenou domácí poptávku, zhoršené hospodářské vyhlídky Německa i na relativně vysokou úroveň úroků z korunových úvěrů pro firmy. Holub, který v únoru podpořil pomalejší pokles sazeb, nyní hlasoval stejně s viceguvernérem, jedním z argumentů je podle něj i restriktivní působení rozpočtové politiky v letošním roce. S tím ale nesouhlasil guvernér Aleš Michl, podle kterého současná výše rozpočtových deficitů není dlouhodobě v souladu s dosahováním inflačního cíle.
V debatě o aktuální výši inflace viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že zpomalování růstu cen do velké míry pomáhá zlevnění potravin. Naopak zdražování služeb je stále rychlé, proto by ČNB měla být při snižování sazeb opatrná. Člen rady Jan Procházka ale nepovažuje další výrazné zdražování služeb za příliš pravděpodobné, protože spotřebitelé jsou citliví na cenu.
Členové bankovní rady se věnovali také kurzu koruny, který je slabší než očekávala prognóza ČNB. Podle Zamrazilové kurz koruny nepředstavuje významné riziko pro plnění inflačního cíle, bude ho ale zvažovat při jednání o nastavení sazeb v květnu. Podle Fraita není dlouhodobé oslabování koruny pravděpodobné s ohledem na vývoj základních ekonomických ukazatelů Česka.
str ptd
HN: Výroba manganu ve Chvaleticích může začít na přelomu let 2028 a 2029
Chvaletice (Pardubicko) 2. dubna (ČTK) - Těžba a zpracování manganu ve Chvaleticích na Pardubicku bude moci začít na přelomu let 2028 a 2029. Výsledky rok fungujícího ověřovacího provozu už si testují výrobci baterií. Projekt továrny, která by měla v budoucnu přispívat českému HDP desítkami miliard korun ročně, získal kladné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), uvedly dnes Hospodářské noviny (HN). Výstavba závodu začne pravděpodobně v roce 2026.
Ve Chvaleticích vznikne linka na výrobu manganu, klíčové suroviny pro výrobu baterií. Projekt, který Evropská unie označuje za strategický a do něhož investuje i Evropská banka pro obnovu a rozvoj, se nyní může posunout do fáze konkrétnějšího technického plánování, aby získal stavební povolení na továrnu a s ní spojenou železniční vlečku nedaleko elektrárny Chvaletice. Mangan se bude získávat ze starých odkališť po těžbě pyritu. Podle HN to bude v EU jediný relevantní zdroj tohoto kovu a půjde o jediné místo v unii, kde se bude zpracovávat. Více než 90 procent světového manganu se zpracovává v Číně.
Mangan je klíčová surovina pro výrobu katod v bateriích a bateriových úložištích. Podle loni přijatého aktu o kritických surovinách, na jejichž dovozu je EU závislá při budování svého zeleného průmyslu, by si unie chtěla do roku 2030 zajistit nejméně deset procent těchto materiálů z vlastní těžby a mít na svém území alespoň 40 procent světových kapacit na jejich zpracování. V těžbě a zpracování surovin klíčových pro nové technologie, jako jsou elektromobily či solární elektrárny, dominuje Čína. Ta do kritických materiálů a s nimi spojených technologií investuje už více než 15 let a má před EU velký náskok. Unie je ze 100 procent závislá na dovozu většiny ze zhruba tří desítek kritických surovin.
'Čekáme, že výstavba závodu bude zahájena v roce 2026 a uvedení do provozu někdy na přelomu let 2028 až 2029,' řekl HN Jan Votava, ředitel firmy Mangan Chvaletice, která projekt továrny připravuje a patří kanadské firmě Euro Manganese. Továrna by měla fungovat nejméně dalších 25 let, kdy by měla zpracovat 27 milionů tun hlušiny s manganem. Zatímco ověřovací jednotka je postavena ze strojů čínské výroby, velká továrna už by se měla z valné většiny skládat ze strojů vyrobených mimo Čínu. Závod by se také mohl podílet na recyklaci manganu z baterií elektromobilů, které by měly tvořit páteř evropského vozového parku.
Podle Votavy mají o projekt zájem jak investoři, tak budoucí odběratelé. Pro investory je to lákavé kvůli tomu, že těžba z hald je sama o sobě součástí principu cirkulární ekonomiky a tím pádem velmi vyhovuje investičním kritériím udržitelnosti známým pod zkratkou ESG. Továrna by měla stát zhruba 750 milionů dolarů (17,5 miliardy korun) s tím, že 35 procent bude firma financovat z vlastních zdrojů a 65 procent bankovním úvěrem. S prvním potenciálním zákazníkem už také Mangan Chvaletice uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí o odběru manganu, další zájemci dostali vzorky k otestování. Votava očekává, že poptávka spíše poroste s tím, jak se bude měnit složení nově vyvíjených baterií. V současné době je spíš trend vyrábět baterie s větším obsahem manganu, který je levnější než nikl, nehledě na to, že další součást, kobalt, je velice špatně dostupný,' uvedl Votava.
dos gcm
