HN: Výroba manganu ve Chvaleticích může začít na přelomu let 2028 a 2029
Chvaletice (Pardubicko) 2. dubna (ČTK) - Těžba a zpracování manganu ve Chvaleticích na Pardubicku bude moci začít na přelomu let 2028 a 2029. Výsledky rok fungujícího ověřovacího provozu už si testují výrobci baterií. Projekt továrny, která by měla v budoucnu přispívat českému HDP desítkami miliard korun ročně, získal kladné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), uvedly dnes Hospodářské noviny (HN). Výstavba závodu začne pravděpodobně v roce 2026.
Ve Chvaleticích vznikne linka na výrobu manganu, klíčové suroviny pro výrobu baterií. Projekt, který Evropská unie označuje za strategický a do něhož investuje i Evropská banka pro obnovu a rozvoj, se nyní může posunout do fáze konkrétnějšího technického plánování, aby získal stavební povolení na továrnu a s ní spojenou železniční vlečku nedaleko elektrárny Chvaletice. Mangan se bude získávat ze starých odkališť po těžbě pyritu. Podle HN to bude v EU jediný relevantní zdroj tohoto kovu a půjde o jediné místo v unii, kde se bude zpracovávat. Více než 90 procent světového manganu se zpracovává v Číně.
Mangan je klíčová surovina pro výrobu katod v bateriích a bateriových úložištích. Podle loni přijatého aktu o kritických surovinách, na jejichž dovozu je EU závislá při budování svého zeleného průmyslu, by si unie chtěla do roku 2030 zajistit nejméně deset procent těchto materiálů z vlastní těžby a mít na svém území alespoň 40 procent světových kapacit na jejich zpracování. V těžbě a zpracování surovin klíčových pro nové technologie, jako jsou elektromobily či solární elektrárny, dominuje Čína. Ta do kritických materiálů a s nimi spojených technologií investuje už více než 15 let a má před EU velký náskok. Unie je ze 100 procent závislá na dovozu většiny ze zhruba tří desítek kritických surovin.
'Čekáme, že výstavba závodu bude zahájena v roce 2026 a uvedení do provozu někdy na přelomu let 2028 až 2029,' řekl HN Jan Votava, ředitel firmy Mangan Chvaletice, která projekt továrny připravuje a patří kanadské firmě Euro Manganese. Továrna by měla fungovat nejméně dalších 25 let, kdy by měla zpracovat 27 milionů tun hlušiny s manganem. Zatímco ověřovací jednotka je postavena ze strojů čínské výroby, velká továrna už by se měla z valné většiny skládat ze strojů vyrobených mimo Čínu. Závod by se také mohl podílet na recyklaci manganu z baterií elektromobilů, které by měly tvořit páteř evropského vozového parku.
Podle Votavy mají o projekt zájem jak investoři, tak budoucí odběratelé. Pro investory je to lákavé kvůli tomu, že těžba z hald je sama o sobě součástí principu cirkulární ekonomiky a tím pádem velmi vyhovuje investičním kritériím udržitelnosti známým pod zkratkou ESG. Továrna by měla stát zhruba 750 milionů dolarů (17,5 miliardy korun) s tím, že 35 procent bude firma financovat z vlastních zdrojů a 65 procent bankovním úvěrem. S prvním potenciálním zákazníkem už také Mangan Chvaletice uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí o odběru manganu, další zájemci dostali vzorky k otestování. Votava očekává, že poptávka spíše poroste s tím, jak se bude měnit složení nově vyvíjených baterií. V současné době je spíš trend vyrábět baterie s větším obsahem manganu, který je levnější než nikl, nehledě na to, že další součást, kobalt, je velice špatně dostupný,' uvedl Votava.
dos gcm
Ceny komodit na trzích jsou letos rozkolísané, jejich index přidal 0,5 procenta
Praha 1. dubna (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích byly v prvním čtvrtletí velmi rozkolísané a jejich pokles z počátku roku vystřídalo v březnu zdražování. Nejvíce zlevnil plyn, elektřina, železná ruda, kukuřice či pšenice. Naopak výrazně zdražil cukr, ropa a hlavně kakao. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do 28. března vykazoval nárůst 0,5 procenta.
'Komoditní trhy od počátku roku stagnují, ovšem pohyby jsou velmi výrazné. Ještě v polovině února zaznamenávaly komodity masivní ztráty. Prudký březnový růst však poklesy zlikvidoval. Trhy táhnou vzhůru ropa a kakao, naopak zemní plyn, kukuřice a železná ruda ztrácí,' řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.
Cena severomořské ropy Brent letos podle něj vzrostla o 12,5 procenta. Texaská ropa WTI přidala dokonce 14,5 procenta. Za tímto růstem stojí především geopolitické napětí. Zároveň trh pociťuje utažené kohoutky organizace OPEC+. Rostou také velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu. Cena nafty přidala osm procent a cena benzinu se zvýšila o 25 procent.
Ceny dalších energetických komodit se však už nevyvíjely zcela jednoznačně. Cena ročního kontraktu na plyn v Nizozemsku, který je určující pro cenový vývoj pro konečné zákazníky, klesá v tomto roce o 21 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce letos klesá o 11 procent. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce roste o sedm procent. Ještě v průběhu února však uhlí zaznamenalo více než desetiprocentní ztrátu.
Ve skupině průmyslových kovů nejvíce zlevnil hliník. Jeho cena letos klesá o 3,6 procenta. Cena niklu letos stagnuje. Naopak cena mědi se začala zvyšovat. Tento kov roste od začátku roku o 3,5 procenta. Investoři čím dál více sázejí na hospodářské oživení v Číně. Ztráty však stále předvádějí železná ruda s propadem o 21 procent a ocel s poklesem o 16 procent v Číně. Tyto poklesy souvisejí s nejasnými vyhlídkami tamního sektoru nemovitostí.
Cena zlata za první čtvrtletí letošního roku stoupla o zhruba šest procent, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Cenu žene podle něj nahoru silná maloobchodní poptávka a rekordní nákupy centrálních bank. Stříbro od začátku roku zdražilo o tři procenta. Cena platiny se propadla téměř o desetinu. Podobně letos kleslo i palladium, které ztratilo deset procent.
'Ve skupině zemědělských komodit je jednoznačnou hvězdou kakao,' upozornil Tyleček. Jeho cena letos vzrostla o 137 procent. Jde o největší zisky z globálně obchodovaných komodit v tomto roce. Ještě v minulém měsíci se kakao obchodovalo s poloviční cenou. Cena cukru roste o 8,5 procenta kvůli suchu v Indii a Brazílii. A daří se také bavlně, která přidává 13 procent. Cena kávy letos stagnuje. Nejvíce ze všech skupin komodit se v roce 2024 zatím nedaří obilovinám. Pšenice klesá o 12,5 procenta, kukuřice ztrácí 9,3 procenta a sójové boby osm procent.
fd mka
