Ceny komodit na trzích jsou letos rozkolísané, jejich index přidal 0,5 procenta
Praha 1. dubna (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích byly v prvním čtvrtletí velmi rozkolísané a jejich pokles z počátku roku vystřídalo v březnu zdražování. Nejvíce zlevnil plyn, elektřina, železná ruda, kukuřice či pšenice. Naopak výrazně zdražil cukr, ropa a hlavně kakao. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do 28. března vykazoval nárůst 0,5 procenta.
'Komoditní trhy od počátku roku stagnují, ovšem pohyby jsou velmi výrazné. Ještě v polovině února zaznamenávaly komodity masivní ztráty. Prudký březnový růst však poklesy zlikvidoval. Trhy táhnou vzhůru ropa a kakao, naopak zemní plyn, kukuřice a železná ruda ztrácí,' řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.
Cena severomořské ropy Brent letos podle něj vzrostla o 12,5 procenta. Texaská ropa WTI přidala dokonce 14,5 procenta. Za tímto růstem stojí především geopolitické napětí. Zároveň trh pociťuje utažené kohoutky organizace OPEC+. Rostou také velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu. Cena nafty přidala osm procent a cena benzinu se zvýšila o 25 procent.
Ceny dalších energetických komodit se však už nevyvíjely zcela jednoznačně. Cena ročního kontraktu na plyn v Nizozemsku, který je určující pro cenový vývoj pro konečné zákazníky, klesá v tomto roce o 21 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce letos klesá o 11 procent. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce roste o sedm procent. Ještě v průběhu února však uhlí zaznamenalo více než desetiprocentní ztrátu.
Ve skupině průmyslových kovů nejvíce zlevnil hliník. Jeho cena letos klesá o 3,6 procenta. Cena niklu letos stagnuje. Naopak cena mědi se začala zvyšovat. Tento kov roste od začátku roku o 3,5 procenta. Investoři čím dál více sázejí na hospodářské oživení v Číně. Ztráty však stále předvádějí železná ruda s propadem o 21 procent a ocel s poklesem o 16 procent v Číně. Tyto poklesy souvisejí s nejasnými vyhlídkami tamního sektoru nemovitostí.
Cena zlata za první čtvrtletí letošního roku stoupla o zhruba šest procent, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Cenu žene podle něj nahoru silná maloobchodní poptávka a rekordní nákupy centrálních bank. Stříbro od začátku roku zdražilo o tři procenta. Cena platiny se propadla téměř o desetinu. Podobně letos kleslo i palladium, které ztratilo deset procent.
'Ve skupině zemědělských komodit je jednoznačnou hvězdou kakao,' upozornil Tyleček. Jeho cena letos vzrostla o 137 procent. Jde o největší zisky z globálně obchodovaných komodit v tomto roce. Ještě v minulém měsíci se kakao obchodovalo s poloviční cenou. Cena cukru roste o 8,5 procenta kvůli suchu v Indii a Brazílii. A daří se také bavlně, která přidává 13 procent. Cena kávy letos stagnuje. Nejvíce ze všech skupin komodit se v roce 2024 zatím nedaří obilovinám. Pšenice klesá o 12,5 procenta, kukuřice ztrácí 9,3 procenta a sójové boby osm procent.
fd mka
Téměř čtvrtinu financí z evropských fondů pro Česko využil stát v dopravě
Praha 1. dubna (ČTK) - Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí (MF), ministerstvo dopravy (MD) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). EU dopravu podle ministerstev podporuje také z fondů pro regionální rozvoj, výslednou částku čerpanou na dopravu v ostatní sektorech ministerstva neposkytla.
Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka byla na projekty spojené s dopravou vyplacena významná část peněz vyčleněných na regionální rozvoj. 'V rozvoji regionů je nyní minimálně zhruba 30 procent prostředků vyčleněných na dopravní projekty renovací silnic první a druhé třídy, nádraží a zastávek a překladišť kombinované dopravy,' řekl Zahradník ČTK. Z dopravních fondů podle něj byly zprvu podporovány všechny projekty v silniční a železniční dopravě. V současnosti je to pouze páteřní silniční a železniční síť a vybrané regionální projekty.
Financování dopravy z fondů pro místní rozvoj ČTK potvrdil i mluvčí MD František Jemelka. Podle informací MMR byla nejvyšší částka z evropských fondů ve výši 317 miliard korun od května 2004 do konce roku 2023 investována právě do rozvoje regionů. Podle Zahradníka tedy na dopravu mohlo být z evropských regionálních fondů posláno dalších přibližně 95 miliard korun. Z programu pro regionální rozvoj lze financovat například renovaci a výstavbu silnic první a druhé třídy, nádraží, vlakových a autobusových zastávek nebo stanic spojujících několik druhů dopravy v jednom místě.
Částka 467 miliard korun evidovaná ministerstvem dopravy zahrnuje finance z Fondu soudružnosti, operačního programu Infrastruktura, operačního programu Doprava 2007-2013, 2014-2020 a 2021-2027, dotací nástroje pro propojení Evropy Connecting Europe Facility CEF a návazný program CEF 2. Nejvyšší částky, více než 100 miliard korun, čerpalo Česko třikrát z programu Doprava. Následovaly programy CEF 2 a CEF s částkami 35,4 miliardy a 27,8 miliardy korun.
Z operačních programů Doprava a Infrastruktura a z Fondu soudržnosti šlo přibližně 143,2 miliardy korun do železnice, 180,3 miliardy korun na silnice. Z Fondu soudržnosti čerpal stát na dopravu 15,5 miliardy korun a nejméně, 2,5 miliardy korun, z operačního programu Infrastruktura. Díky evropským financím z těchto zdrojů stát pořídil 2196 vozidel veřejné dopravy a postavil nebo zrekonstruoval více než 5624 kilometrů silnic a dálnic, zhruba 1115 kilometrů železničních tratí, téměř 1543 kilometrů cyklotras a také 247 stanic veřejné dopravy.
Na železnici evropské finance nejčastěji pomáhaly s pořizováním nových vozidel, rekonstrukcí, elektrizací a modernizací tratí, případně zvyšováním kapacit trati, v posledních letech také s instalací evropského železničního zabezpečovacího zařízení ETCS. V silniční dopravě peníze kromě rekonstrukce a výstavby úseků silnic a dálnic směřovaly také do výstavby městských obchvatů, výstavby dobíjecích stanic, parkování nebo řízení dopravy. Evropské finance podpořily také tramvajovou a trolejbusovou veřejnou dopravu nebo několik regionálních letišť, například v Brně, Ostravě nebo Karlových Varech.
Podle dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí, ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku získala z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatila 876,6 miliardy korun.
szd jbr kš
