ECB by podle člena Rady guvernérů mohla začít snižovat úroky dříve než Fed
Vídeň 30. března (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.
Holzmann upozornil, že evropská ekonomika nyní roste pomaleji než ekonomika Spojených států. Snižování úrokových sazeb obvykle podporuje hospodářský růst. Jejich zvyšování naopak ekonomickou aktivitu brzdí a pomáhá omezovat inflační tlaky.
Šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras, který je rovněž členem Rady guvernérů ECB, uvedl v rozhovoru s listem Proto Thema, že pokládá za možné snížit v letošním roce úrokové sazby čtyřikrát, a to celkem o jeden procentní bod.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta. Beze změny ji ponechala i na svém březnovém zasedání. Zároveň ale snížila odhad inflace v eurozóně pro letošní i příští rok, což by mohlo otevírat dveře k zahájení redukce úroků.
'Pokud se inflace bude vyvíjet v souladu s naší březnovou prognózou a pokud bude tento trend pokračovat do konce roku, věřím, že ECB letos přikročí k redukcím úroků,' uvedl Sturnaras. 'Osobně se domnívám, že jsou v letošním roce možná čtyři snížení, a to vždy o čtvrtinu procentního bodu,' dodal. Upozornil nicméně, že tento názor nesdílí všichni představitelé ECB. 'Někteří kolegové jsou opatrnější a domnívají se, že snižování úrokových sazeb by mělo být umírněnější,' prohlásil.
Fed minulý týden ponechal svou základní úrokovou sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Potvrdil nicméně, že v letošním roce počítá s trojím snížením základní sazby, celkem o 0,75 procentního bodu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zpomalil na 2,6 procenta z lednových 2,8 procenta. Inflace nicméně zůstala nad dvouprocentním cílem ECB. V USA v únoru meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 3,2 procenta z lednových 3,1 procenta.
pmh mka
Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
Washington 28. března (ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se ve čtvrtém čtvrtletí po dalším zpřesnění údajů zvýšil v přepočtu na celý rok o 3,4 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než uváděl odhad z konce února. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo obchodu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali potvrzení odhadu. Ve třetím čtvrtletí růst činil 4,9 procenta.
Americká ekonomika je největší na světě a růst ve čtvrtém čtvrtletí byl i přes vyšší úrokové sazby stále svižný. Ekonomice pomohly vyšší spotřebitelské výdaje, vývoz a podnikové investice do budov a softwaru. Šlo o šesté čtvrtletí v řadě, kdy hospodářství rostlo tempem vyšším než dvě procenta ročně.
Za celý loňský rok vzrostla americká ekonomika o 2,5 procenta, zatímco o rok předtím růst činil 1,9 procenta. Podle prognostického modelu vydaného Federální rezervní bankou v Atlantě se předpokládá, že v aktuálním čtvrtletí od ledna do března poroste ekonomika tempem 2,1 procenta ročně.
Odolnost ekonomiky v posledních dvou letech opakovaně popírala předpovědi, že růst úrokových sazeb, které americká centrální banka (Fed) zvyšovala v boji proti inflaci, povede k vlnám propouštění a pravděpodobně k recesi. Od března 2022 zvýšil Fed základní úrok jedenáctkrát, a to na 23leté maximum 5,25 až 5,50 procenta, čímž podnikům a domácnostem výrazně zdražil půjčky.
Přesto ekonomika stále rostla a zaměstnavatelé stále nabírali nové zaměstnance. Loni zaměstnavatelé nabízeli v průměru 251.000 nových pracovních míst měsíčně, od prosince do února pak 265.000 míst měsíčně.
Zároveň neustále zpomaluje inflace. Po dosažení vrcholu 9,1 procenta v červnu 2022 klesla na 3,2 procenta, i když stále zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu. Kombinace silného růstu a zmírňování inflace vyvolala naději, že se Fedu podaří dosáhnout takzvaného měkkého přistání, kdy zdolá inflaci, aniž by vyvolal recesi.
vjn spr
