Vláda Cookových ostrovů usiluje o hlubokomořskou těžbu, aktivisté jsou proti
Avarua (Cookovy ostrovy) 11. prosince (ČTK) - Vláda premiéra Marka Browna na Cookových ostrovech usiluje na dně Pacifického oceánu o těžbu polymetalických konkrecí, což jsou malé kusy hornin, které obsahují velké množství kovů, především železo a mangan, ale i měď, kobalt, nikl a zlato. Příznivci si od toho slibují zářnou budoucnost pro tichomořské ostrovy. Odpůrci, zejména z řad ekologických aktivistů, upozorňují, že by to mohlo mít neblahé důsledky na životní prostředí, kdy právě tyto ostrovy jsou nejvíce ohroženy klimatickou změnou. Informovala o tom stanice BBC.
I přesto, že pro Cookovy ostrovy představuje moře v důsledku stoupajících hladin ohrožení, je na něm země stejně jako řada jiných tichomořských ostrovů závislá. Poskytuje jim obživu v podobě rybolovu, turismu a nyní z něho možná budou získávat i polymetalické konkrece. Země totiž v roce 2022 vydala pětileté průzkumné licence třem společnostem zabývajícím se těžbou na mořském dně, ačkoliv její vláda neoznámila, zda a kdy by těžba mohla začít, píše server Benar News.
Hlubokomořské těžba těchto kusů vzácných kovů může podle zastánců pomoc světu s přechodem od fosilních paliv. Tvrdí také, že těžba na dně moře způsobuje méně škody než těžba v zemi.
"Naši děti budou moct studovat na jakékoliv univerzitě na světě, aniž by si musely brát studentskou půjčku," řekl na obhajobu těžby Brown. Dále si podle něj země bude moct dovolit zavést zdravotnictví, jaké funguje na Novém Zélandu a Austrálii, kam se většina obyvatel ostrova jezdí léčit.
"Víme, že posledních 20 let se nám nedaří získat finanční prostředky od zemí, které jsou zodpovědné za daleko větší množství emisí, takže musíme hledat způsoby, jak se chránit sami," vzkazuje premiér těm, kteří mu oponují kvůli neznámým důsledkům, které může těžba způsobit.
Aby vláda přesvědčila své občany, organizuje s nimi napříč všemi 15 ostrovy setkání, kde se jim snaží hlubokomořskou těžbu představit. Komunikuje proto i s početnou diasporou na Novém Zélandu. Nevýhody těžby jsou však podle aktivistky June Hoskingové opomíjeny.
"Žádáme o více času na důkladný nezávislý výzkum a na to, abychom si mohli lépe představit možná rizika," podotkla jiná aktivistka Alanna Matamaruová Smithová z ekologické organizace Te Ipukarea Society.
Hlubokomořskou těžbu kritizoval už v roce 2013 například britský biolog Paul Tyler. Podle něj by se takto mohly ocitnout v ohrožení některé živočišné druhy. "Když zničíte určitou oblast těžbou, živočichové, kteří tam žijí, se budou muset zkusit přesunout jinam nebo prostě uhynou," uvedl Tyler.
bat nim
Inflace v listopadu zůstala 2,8 procenta, byla nižší, než čekaly trh i ČNB
Praha 10. prosince (ČTK) - Spotřebitelské ceny se v Česku v listopadu meziročně zvýšily o 2,8 procenta, meziroční inflace se tak proti říjnu nezměnila. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny vzrostly o 0,1 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace byla nižší, než očekával finanční trh, skončila i mírně pod prognózou České národní banky (ČNB). V prosinci analytici předpokládají zvýšení inflace kvůli vlivu srovnávací základny, v příštím roce podle nich bude tempo růstu cen znovu zpomalovat.
V mezinárodním srovnání inflace si Česko proti říjnu nepolepšilo ani nepohoršilo. Ze 41 sledovaných evropských zemí nadále mělo 15. nejvyšší inflaci, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Při srovnání se sousedními státy byl cenový růst v Česku umírněnější než v Polsku, kde dosáhla inflace 4,6 procenta, i než na Slovensku, kde byla 3,1 procenta. Naopak v Německu byla inflace 2,2 procenta, v Rakousku 1,9 procenta.
Na meziroční růst cenové hladiny v ČR měly v listopadu podle ČSÚ nadále největší vliv ceny bydlení. Ceny nájemného z bytu byly vyšší o 6,3 procenta, vodné zdražilo skoro o 11 procent a stočné o 13,4 procenta. Za teplo a teplou vodu lidé platili o 8,5 procenta více. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Ceny zboží v listopadu úhrnem vzrostly o 1,4 procenta. Služby meziročně zdražily o 5,2 procenta.
Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila listopadová data o inflaci vyznívají optimisticky. "Většina sledovaných kategorií se vyvíjela normálně, tedy přibližně v souladu s dvouprocentním inflačním cílem centrální banky," uvedl. "Za celý letošní rok tak tuzemská inflace míří ke snesitelným 2,5 procentům a existuje dobrá šance, že ani rok 2025 nepřinese velké cenové drama," dodal.
Inflace byla v listopadu o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládala ČNB, ve struktuře spotřebního koše ale nebyly výrazné odchylky od její prognózy. Mírně rychlejší byl růst regulovaných cen, naopak pomaleji zdražovaly potraviny, nápoje a tabák a výraznější byl i pokles cen pohonných hmot. Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, dosáhla 2,3 procenta, proti říjnu se snížila o 0,1 procentního bodu.
V prosinci předpokládají analytici i centrální banka zrychlení inflace nad tři procenta. "K tomu přispěje statistický efekt nízké základny z prosince minulého roku, kdy obchodníci s předstihem promítali snížení DPH na potraviny," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. V příštím roce předpokládá postupné zpomalování růstu cenové hladiny k dvouprocentnímu cíli ČNB. Jádrová inflace se ale podle něj bude nadále pohybovat mírně nad dvěma procenty.
Vývoj inflace podle analytiků nedává jasné vodítko ohledně toho, zda bankovní rada ČNB bude příští týden pokračovat ve snižování úrokových sazeb, nebo proces přeruší. Část odborníků očekává ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech, část snížení o čtvrt procentního bodu.
str mha
