Banky poskytly v lednu hypotéky za 15,8 mld. Kč, meziročně je to dvojnásobek
Praha 14. března (ČTK) - Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v únoru hypoteční úvěry za 15,8 miliardy korun, což je proti lednu růst o 21 procent. Meziročně je to dvojnásobek. Úrokové sazby nových úvěrů zrychlily pokles na 5,36 procenta z lednových 5,54 procenta. Je to nejnižší hodnota od června 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
"Úrokové sazby delších splatností se dostaly se na nejnižší úroveň od přelomu let 2021 a 2022. Tento vývoj souvisel s očekáváním trhu ohledně rychlejšího poklesu sazeb hlavních centrálních bank včetně České národní banky. Vývoj otevírá prostor pro rychlejší pokles hypotečních sazeb, což naznačují již únorová čísla z hypotečního trhu, kdy realizovaná průměrná sazba u uzavřených smluv meziměsíčně klesla nejrychleji od začátku loňského roku," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Vzhledem k vývoji inflace a úrokových sazeb na trhu lze očekávat pokračující pokles hypotečních sazeb, který bude zájem o hypotéky zvyšovat, míní manažerka pro hypoteční úvěry mBank Soňa Holíková. Zároveň předpokládá, že hypoteční trh může na konci druhého kvartálu oživit i blížící se termín účinnosti zákona týkajícího se předčasného splacení hypotéky, který se bude vztahovat na nové úvěry a úvěry po refixaci.
I přes uvedený vývoj však zůstávají hypoteční sazby z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. Na podobných či mírně vyšších úrovních se naposledy nacházely v letech 2008 a 2009. Realizované úrokové sazby na rozdíl od cen nabídkových reflektují skutečnou reálnou úrokovou sazbu u podepsaných hypotečních smluv. Nabídkové sazby se rovněž v důsledku posledního vývoje tržních úrokových sazeb dostaly citelněji pod šestiprocentní hranici a v některých případech se objevují i nabídky pod pěti procenty, vyplývá z dat Hypomonitoru.
Průměrná hypotéka v únoru mírně klesla na 3,38 milionu Kč, nadále však patří mezi nejvyšší za poslední dva roky. Nejvyšší průměrná výše hypotéky byla v listopadu 2021 a činila 3,46 milionu Kč. Od té doby se postupně snižovala a své nejnižší úrovně dosáhla loni v lednu, kdy byla 2,83 milionu Kč.
Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o zhruba 1500 až 2000 Kč. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená současná sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o 6000 Kč. Splátka hypotéky jeden milion korun s 30letou splatností se současnými úrokovými sazbami se pohybuje kolem 5600 Kč.
fd rdo
Studie: Banky i po krizi 2008 vyplácejí vysoké mzdy, bonusové stropy nezabraly
Brno 13. března (ČTK) - Evropské banky i po ekonomické krizi v roce 2008 vyplácejí zaměstnancům vysoké mzdy, na kterých nic nezměnily ani tzv. bonusové stropy zavedené Evropskou unií. Mzdy v bankovnictví se pravidelně zvyšují v době ekonomického růstu a zároveň jsou velmi odolné vůči poklesu v době, kdy se nedaří. Mzdy v bankovním sektoru tak významně přispívají k nerovnosti příjmů v celé ekonomice, vyplývá ze studie, v níž vědci srovnávali data z let 1990 až 2019 ve 13 evropských zemích. Na studii se podílela i Alena Křížková z Národního institutu SYRI, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SYRI Filip Vrána.
'Potvrdilo se, že vzestup finančnictví byl hlavní hnací silou nárůstu příjmových nerovností. Tento proces funguje na základě jednoduchého a účinného mechanismu, kterým je poskytování vysokých mezd v rostoucím finančním odvětví. Po krizi ale fungují trhy asymetricky a příjmy ve finančním sektoru se nesnížily, takže nemohly přispět ke snižování nerovností v celé ekonomice,' uvedla Křížková.
Velké evropské banky od roku 2008 výrazně zvýšily svůj kapitál. Přesto se jim podařilo zachovat výraznou ziskovost. K regulaci už tak vysokých příjmů finančníků mělo v Evropské unii přispět zavedení stropu pro mzdové bonusy. Efekt byl ale minimální, protože krátkodobé snížení pohyblivé složky mzdy banky kompenzovaly trvalým zvýšením pevné části mzdy. 'Celková odměna předních finančníků tak zůstala bonusovým stropem nedotčena,' uvedla Křížková.
Vysoké odměny finančníků mají podle vědců dlouhodobé a nevratné dopady na nerovnosti v odměňování. 'Banky a obecně finanční ústavy mají evidentně velmi odolné finanční mechanismy. Když vedoucí týmů hodnotí výkon svých podřízených, při rozdělování bonusů přistupují k jejich výsledkům značně asymetricky. Zisk je považován za odpovědnost a úspěch finančníků, zatímco ztráty za věc smůly. Je tedy běžné, že i přes vysoké obchodní ztráty jsou vypláceny značné bonusy, zejména pokud jsou odpovědní finančníci slibnými talenty, o které nechtějí banky přijít,' uvedla Křížková. Banky mají v době krize tendenci snižovat bonusy pouze svým mladším zaměstnancům a udržovat platy špičkových pracovníků, které považují za zásadní. 'Tuto asymetrii může ještě zhoršit velká vyjednávací síla zaměstnanců ve finančnictví, kteří mohou přesunout své aktivity ke konkurenci tím, že s sebou vezmou technologie, zákazníky, kolegy a podřízené,' řekla Křížková.
Výzkumníci upozorňují, že snaha bankovních ústavů držet platy na vysoké úrovni může mít negativní dopady na celou ekonomiku a proces potom zvyšuje globální nerovnosti. 'To, že finance v posledním desetiletí ztratily ve veřejném diskurzu na významu a byly zastíněny výdělky technologických superhvězd, neznamená, že už nehrají významnou roli. Politici by měli zvážit účinnější opatření ke snížení nadměrných mezd, než jsou kapitálové požadavky a strop bonusů. Tato opatření by se dále neměla omezovat pouze na tradiční banky, ale na všechny finanční instituce,' dodala Křížková.
mei kš
