Čeští skláři nejsou konkurenceschopní, MPO ale tvrdí, že je podporuje
Praha 5. března (ČTK) - Čeští skláři se potýkají s nepříznivými ekonomickými vlivy a přestávají být konkurenceschopní. Zatíženi jsou novými náklady v souvislosti se zavedením konsolidačního balíčku a dopad mají i návrhy změn u regulovaných cen energií. Pro ČTK to dnes uvedla asociace České umění skla - Český a Moravský sklářský klastr a shodli se na tom i zástupci sklářských firem a sdružení. Českým sklářům by podle nich pomohlo například opětovné osvobození od energetické daně znovuzavedené konsolidačním balíčkem. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ČTK ale sdělilo, že dlouhodobě podporuje malé a střední podnikání v průmyslu, který také zahrnuje značnou část výrobců skla.
Asociace sklářského a keramického průmyslu již minulý rok uvedla, že zrušení státního příspěvku na energie a jejich skokové zdražení sníží konkurenceschopnost českých sklářských a keramických podniků na světovém trhu. Přibližně 70 procent produkce českého skla, keramiky a porcelánu se vyváží do EU a některé z firem vyvážejí i 95 procent do celého světa.
'Aby velká část sklářů mohla s úspěchem podnikat, musí být konkurenceschopná především v zahraničí. Opakovaně slýcháme, že se skláři potýkají s konkurencí z Asie a dalších částí světa, v poslední době ale začínáme slýchat, že se musí potýkat také s konkurencí evropskou. Příčin je více, jednou z nich jsou vysoké ceny energií a znovuzavedení energetické daně,' uvedl právník Zbyšek Kordač z Wienhold Legal na semináři Jak na export sklářského průmyslu 2024. Kordač klastr a skláře právně zastupuje ve snaze dosáhnou legislativní změny.
Na rok 2024 vláda schválila 3,5 miliardy korun na snížení regulované složky ceny elektřiny pro firmy s vysokou energetickou náročností, tedy i pro sklářské firmy. Připraveno je podle MPO pro skláře a další podniky také více než 80 miliard korun z operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a využívat lze také podporu z Národního plánu obnovy. Zrušení výjimek z daní je v gesci ministerstva financí.
Náměstek sekce průmyslu a stavebnictví na MPO Eduard Muřický uvedl, že resort vyčlenil v uplynulém období z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na podporu sklářského průmyslu 659,6 milionu korun. V letošním navazujícím programu suma zatím činí 216 milionů korun.
Podle majitele sklárny a pivovaru Harrachov Františka Novosada se problém nejvýrazněji dotýká výrobců ručně vyráběného skla, problémy mají ale i výrobci plochého a obalovaného skla. Ve srovnání s Maďarském a Slovenskem má podle něj ČR horší podmínky a dražší energie. Sklárny v ČR pak v řadě případů podle něho vlastní lidé, kteří vykonávají i další činnosti. Například jeho sklárna přežila jenom proto, že k ní založil pivovar. Dva sládci pak vydělají víc peněz než všech přibližně 35 zaměstnaných sklářů, sdělil novinářům.
Problémy s výrobou sklářství mohou podle předsedy sklářského klastru Dalibora Šilhavého kromě samotného oboru negativně ovlivňovat také jiné obory jako například výrobce alkoholu. Sklárny jsou zároveň situovány v méně rozvinutých krajích a jejich možný konec by negativně zasáhl celý region.
Vyjádření sklářů bude podle klastru také podkladem pro jednání s prezidentem Petrem Pavlem, které se uskuteční ve čtvrtek 7. března na návštěvě sklárny Kavalier Glass v Sázavě.
jbr mha
Studie: Hovor s živými operátory vyžaduje 61 procent zákazníků světových bank
Paříž/Praha 5. března (ČTK) - Hovor s živými operátory vyžaduje 61 procent zákazníků světových retailových bank, protože nejsou spokojeni s řešením svých požadavků pomocí chatbotů. Pouze šest procent bank má připraven plán své rozsáhlé transformace s využitím umělé technologie (AI). Vyplývá to ze studie World Retail Banking Report, kterou ČTK poskytl výzkumný ústav Capgemini. Ten pro účely zprávy hodnotil 250 retailových bank.
Finanční domy podle studie nejsou připraveny spustit a rozšířit inteligentní transformaci, která zahrnuje strategické využití pokročilých technologií, jako je AI, strojové učení (ML) a generativní AI, k podpoře inovací a zvýšení efektivity. V Severní Americe vykázalo nízkou připravenost 27 procent bank, následuje Evropa s 31 procenty, za ní je Asie a Tichomoří se 48 procenty.
Například jen dvě procenta manažerů uvádějí, že pravidelně sledují klíčové ukazatele výkonnosti generativní AI, které mají dopad na podnikání. Vedle toho 39 procent vedoucích pracovníků vyjadřuje nespokojenost s výsledky svých případů využití AI, což tuto nesoudržnost dále posiluje.
"Rok poté, co se generativní AI stala hlavním tématem rozhovorů na zasedání představenstev, vidíme, že bankám hrozí, že se stanou technologicky zaostalými, pokud rychle nevyvinou řešení a nepřipraví se na využití možností,“ uvedl globální ředitel pro retailové bankovnictví Capgemini Nilesh Vaidya. Je podle něj potřeba zvýšit úsilí o to, aby byla generativní AI vysvětlitelná a náležitě transparentní.
V době pandemie se nabídka zákaznických služeb přesunula do digitálních kanálů. Samoobslužné nástroje, jako jsou chatboti, se staly novým standardem. I přes tuto změnu ale zákazníci vyjadřují nespokojenost. Téměř dvě třetiny zákazníků bank kontaktovaly raději lidské operátory, protože tito klienti nebyli spokojeni s řešením pomocí chatbotů. Navíc 17 procent zákazníků jim nedůvěřuje a rovnou dává přednost lidským operátorům.
Více než 60 procent zákazníků hodnotí své zkušenosti s chatboty pouze jako průměrné. To ale znamená, že narůstá podíl hovorů, které zákazníci sami ukončí.
"Digitalizace a zavádění umělé inteligence i strojového učení se děje už několik let i v českých bankách. AI zde nejčastěji pomáhá s odhalováním podvodů, posuzováním kredibility klientů a stále častěji také s odbavováním běžných požadavků v kontaktních centrech prostřednictvím inteligentních chatbotů. Rozbíhají se také projekty, jejichž cílem je poskytování personalizovaných doporučení a služeb klientům na základě analýzy velkých dat a jejich vyhodnocení pomocí AI a strojového učení," uvedl country manažer Capgemini ČR Bernd Bugelnig.
fd spr
