Studie: Hovor s živými operátory vyžaduje 61 procent zákazníků světových bank
Paříž/Praha 5. března (ČTK) - Hovor s živými operátory vyžaduje 61 procent zákazníků světových retailových bank, protože nejsou spokojeni s řešením svých požadavků pomocí chatbotů. Pouze šest procent bank má připraven plán své rozsáhlé transformace s využitím umělé technologie (AI). Vyplývá to ze studie World Retail Banking Report, kterou ČTK poskytl výzkumný ústav Capgemini. Ten pro účely zprávy hodnotil 250 retailových bank.
Finanční domy podle studie nejsou připraveny spustit a rozšířit inteligentní transformaci, která zahrnuje strategické využití pokročilých technologií, jako je AI, strojové učení (ML) a generativní AI, k podpoře inovací a zvýšení efektivity. V Severní Americe vykázalo nízkou připravenost 27 procent bank, následuje Evropa s 31 procenty, za ní je Asie a Tichomoří se 48 procenty.
Například jen dvě procenta manažerů uvádějí, že pravidelně sledují klíčové ukazatele výkonnosti generativní AI, které mají dopad na podnikání. Vedle toho 39 procent vedoucích pracovníků vyjadřuje nespokojenost s výsledky svých případů využití AI, což tuto nesoudržnost dále posiluje.
"Rok poté, co se generativní AI stala hlavním tématem rozhovorů na zasedání představenstev, vidíme, že bankám hrozí, že se stanou technologicky zaostalými, pokud rychle nevyvinou řešení a nepřipraví se na využití možností,“ uvedl globální ředitel pro retailové bankovnictví Capgemini Nilesh Vaidya. Je podle něj potřeba zvýšit úsilí o to, aby byla generativní AI vysvětlitelná a náležitě transparentní.
V době pandemie se nabídka zákaznických služeb přesunula do digitálních kanálů. Samoobslužné nástroje, jako jsou chatboti, se staly novým standardem. I přes tuto změnu ale zákazníci vyjadřují nespokojenost. Téměř dvě třetiny zákazníků bank kontaktovaly raději lidské operátory, protože tito klienti nebyli spokojeni s řešením pomocí chatbotů. Navíc 17 procent zákazníků jim nedůvěřuje a rovnou dává přednost lidským operátorům.
Více než 60 procent zákazníků hodnotí své zkušenosti s chatboty pouze jako průměrné. To ale znamená, že narůstá podíl hovorů, které zákazníci sami ukončí.
"Digitalizace a zavádění umělé inteligence i strojového učení se děje už několik let i v českých bankách. AI zde nejčastěji pomáhá s odhalováním podvodů, posuzováním kredibility klientů a stále častěji také s odbavováním běžných požadavků v kontaktních centrech prostřednictvím inteligentních chatbotů. Rozbíhají se také projekty, jejichž cílem je poskytování personalizovaných doporučení a služeb klientům na základě analýzy velkých dat a jejich vyhodnocení pomocí AI a strojového učení," uvedl country manažer Capgemini ČR Bernd Bugelnig.
fd spr
Reálné mzdy v ČR znovu klesly, podle analytiků jsou na úrovni roku 2017
Praha 5. března (ČTK) - Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun. Při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Reálné mzdy se snižují devět čtvrtletí v řadě, což je v historii Česka ojedinělé. Podle analytiků oslovených ČTK se dostaly na úroveň roku 2017 a i když od letošního roku začnou znovu růst, předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o šest procent na 39.685 korun. U mužů dosáhl 42.340 korun, u žen byl 36.842 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20.073 a 74.654 korunami.
Za celý loňský rok činila průměrná mzda 43.341 korun, meziročně vzrostla o 7,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta, reálně se proto mzda snížila o 2,9 procenta. Reálné mzdy tak klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta.
"Reálné mzdy se v meziročním vyjádření snížily již v devátém čtvrtletí za sebou a pro zaměstnance se jednalo o nejchudší čtvrtý kvartál od roku 2017," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek doplnil, že za dva roky se reálná mzda snížila o 11 procent.
Růst nominálních mezd bude podle analytiků pokračovat, což se vzhledem k poklesu inflace projeví od prvního letošního čtvrtletí i ve zvýšení reálných mezd. "V letošním roce počítáme se zmírněním přírůstku nominálních mezd na šest procent. Vzhledem ke zkrocení inflace by ale takový růst měl zvednout úroveň reálných mezd o 3,5 procenta. Jednalo by se o nejlepší výsledek od roku 2019, který pomůže domácnostem solidně nabrat kupní sílu a spotřebními výdaji podpořit růst ekonomiky," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Expertka PwC Andrea Linhartová Palánová ale upozorňuje, že firmy se mohou snažit o zmírnění tempa růstu nominálních mezd. Dufek také připomněl, že vzhledem k zavedení nemocenského pojištění a snížení prahu pro vyšší daňovou sazbu si lidé v čistých příjme nepolepší tolik, jak by napovídal vývoj hrubé mzdy.
Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve čtvrtém čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 79.200 korun, s odstupem následuje peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 70.300 korun. Nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26.700 korun.
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejblíž k zachování kupní síly měl Ústecký kraj, kde se mzdy nominálně zvýšily o 7,5 procenta a reálně klesly o 0,1 procenta, následoval Karlovarský kraj, kde mzdy nominálně rostly o 7,4 procenta a reálně klesly o 0,2 procenta. Nejnižší nominální mzdový růst o 5,4 procenta zaznamenala Praha, což znamenalo reálný pokles mezd o dvě procenta. Ostatní kraje se většinou pohybovaly v blízkosti republikového průměru.
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla 55.039 korun. Následoval Středočeský kraj s 46.535 korunami a Jihomoravský kraj s 45.569 korunami. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 40.559 korun, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji. V Karlovarském kraji je velký počet zaměstnanců ve službách, zejména v pohostinství, kde jsou mzdy dlouhodobě nižší proti republikovému průměru.
str rot
