Analytici: Ekonomiku táhla dolů spotřeba domácností tlumená vysokou inflací
Praha 1. března (ČTK) - Českou ekonomiku loni táhla dolů slabá spotřeba domácností tlumená vysokou inflací. Výsledek zachránil automobilový průmysl, bez jeho přispění by byl roční pokles hrubého domácího produktu (HDP) výraznější než 0,4 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK při hodnocení dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky čtvrtého čtvrtletí, kdy HDP mezikvartálně vzrostl o 0,2 procenta a mírně vzrostla i spotřeba, dávají podle odborníků naději na hospodářské oživení. Razantní růst HDP ale nečekají.
"Za celý loňský rok skončila tuzemská ekonomika v mírném propadu o 0,4 procenta. Přitom bez silného vlivu automobilového sektoru, který táhl celý průmysl, by byl pokles ekonomiky přes jedno procento. Automobilový sektor je však již na hraně svých kapacit a v letošním roce tak těžko poskytne obdobně výrazný prorůstový impulz jako loni," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
"Celkové výsledky české ekonomiky nejsou rozhodně uspokojivé. Ukazují, jak hluboký zářez do životní úrovně a chodu celého hospodářství udělala vysoká inflace poháněná v našem případě nejenom energiemi, ale zdražováním téměř všeho," konstatoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil, že se Česko loni ještě vzdálilo od hospodářské úrovně před pandemií covidu-19.
"Hlavním důvodem, proč i nadále (ekonomika) zaostává za předpandemickou úrovní, zůstává slabá spotřeba domácností, které k tehdejšímu objemu schází dramatických 8,3 procenta," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Zároveň ale upozornil, že v posledním kvartálu roku spotřeba domácností mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta, což signalizuje její oživení po opadnutí vysoké inflace. "Právě spotřeba domácností ovšem již zřejmě dosáhla svého dna a v nadcházejícím období by měla převzít roli tahouna ekonomiky," dodal.
Rovněž hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek vidí u spotřeby domácností obrat k lepšímu. "Obrat k růstu soukromé spotřeby má všechny předpoklady pokračovat a sílit. Takovému vývoji by měla napomoci nečekaně rychle klesající inflace," uvedl.
V letošním roce by podle analytiků mělo nastat hospodářské oživení, růst HDP ale nepředpokládají příliš vysoký. Brzdit ho můžou i ekonomické problémy Německa, které je hlavním vývozním trhem pro české firmy. "V kombinaci s konsolidačním balíčkem se tak dá očekávat, že růst tuzemské ekonomiky zůstane v letošním roce poměrně slabý a z dnešního pohledu by byl úspěch, pokud by překonal jednoprocentní hranici," řekl Seidler.
str ptd
Míra inflace v Německu v únoru zpomalila na 2,5 procenta
Berlín 29. února (zpravodaj ČTK) - z lednové hodnoty 2,9 procenta. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Ten zároveň uvedl, že podle metodiky výpočtu Evropské unie se inflace v Německu snížila na 2,7 procenta z lednového tempa 3,1 procenta.
"Očekávaná míra inflace v únoru bude 2,5 procenta. To je nejnižší hodnota od června 2021, kdy činila 2,4 procenta," uvedl statistický úřad. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií, však podle předběžných údajů zůstane na lednových 3,4 procenta.
Všeobecně se předpokládá, že Evropská centrální banka (ECB) v letošním roce zahájí snižování úrokových sazeb. Vývoj jádrové inflace v Německu však podle analytiků hovoří ve prospěch neochoty ECB signalizovat, že první snížení úroků se uskuteční již v nejbližší době.
"Bez zahrnutí vrtkavých cen energie a potravin inflace téměř neklesá," uvedl hlavní ekonom společnosti Commerzbank Jörg Krämer. "Čas ještě není zralý na to, aby ECB snižovala úrokové sazby," dodal. Také analytik Carsten Brzeski z firmy ING v souvislosti s vývojem jádrové inflace v Německu varoval před předčasným snížením úroků v eurozóně.
Statistici uvedli, že navzdory ukončené regulaci cen plynu, elektřiny a topného oleje a navzdory lednovému zvýšení poplatků za emise oxidu uhličitého u fosilních paliv byly ceny energií v únoru meziročně o 2,4 procenta nižší. Zpomalil také růst cen potravin, které byly meziročně o 0,9 procenta vyšší, čímž se podle statistického úřadu dostaly poprvé od listopadu 2021 pod obecnou míru růstu cen. V lednu byly ceny potravin meziročně o 3,8 procenta vyšší.
Inflace v Německu za celý loňský rok činila 5,9 procenta, v přepočtu podle unijní metodiky to bylo šest procent.
Německé hospodářství, které je největší v Evropě a jehož kondice je klíčová pro české firmy, prochází složitým obdobím. Německá vláda odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší jen o 0,2 procenta. Inflace by podle vládního výhledu pak mohla činit 2,8 procenta. Výraznější oživení německé ekonomiky nastane podle ministra hospodářství Roberta Habecka až příští rok, kdy by se HDP mohl zvýšit o jedno procento a kdy míra inflace podle odhadu klesne na dvě procenta.
Bankovní společnost KfW dnes upozornila, že nynější pokles inflace by měl pomoci k výraznému růstu reálných mezd zaměstnanců v Německu. "To je důležité k tomu, aby se ekonomika opět postavila na nohy," dodala.
V pátek zveřejní evropský statistický úřad Eurostat rychlý odhad únorového vývoje inflace v celé eurozóně. Podle agentury Reuters se předpokládá, že meziroční míra inflace v eurozóně vykáže za únor pokles na 2,5, procenta z lednových 2,8 procenta. Měla by tak zůstat nad dvouprocentním cílem ECB.
Aleš Zápotocký pmh spr jd
