Analýza: V insolvenci je každá 13. česká firma, jež vydala dluhopisy po r. 2013
Praha 20. února (ČTK) - V insolvenci končí každá třináctá česká firma, která vydala dluhopisy po roce 2013. V polovině případů se tak stalo do tří let od vydání první emise. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla forenzní agentura Surveilligence, která se specializuje na vyšetřování sofistikované hospodářské kriminality.
V období let 2013 až 2023 bylo emitováno 4886 emisí podnikových dluhopisů za souhrnných 634 miliard Kč. Vydalo je 1623 společností. Nejvýznamnější nárůst byl u tzv. podlimitních dluhopisů do jednoho milionu eur, tedy zhruba 25 milionů Kč. Prudký nárůst počtu emisí do roku 2022 se podle analýzy loni přibrzdil.
V roce 2023 společnosti vydaly 1019 emisí, z toho 511 nadlimitních a 508 podlimitních, za 96,2 miliardy Kč. "Jak objem, tak i počet emitovaných podnikových dluhopisů, neustále rostl od rozvolnění podmínek pro emisi dluhopisů v roce 2012 až do konce roku 2023, ve kterém jsme zjistili tyto rekordní hodnoty,“ řekl ČTK zakladatel společnosti Surveilligence Ján Lalka. Spolu s růstem emisí podle něj rostly i počty emitentů v insolvenci. V roce 2023 jich skončilo v úpadku 34, doplnil.
Celkem skončilo v insolvenci 125 emitentů, kteří vydali emise podnikových dluhopisů za 19,24 miliardy Kč. Deset emitentů bylo podle analýzy v insolvenci do jednoho roku po emisi dluhopisů, 19 emitentů mezi jedním až dvěma lety a dalších 28 emitentů v období mezi dvěma a třemi lety od první emise.
Surveilligence poukazuje na velké riziko podvodného jednání části emitentů. Vedle neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu firma identifikovala například výskyt podvodů, zkreslování informací o hospodaření a skutečné osobě emitenta a tunelování majetku emitentů.
Podlimitní emise končily v insolvenci častěji než emise nadlimitní. V insolvenci tak průměrně skončilo 7,2 procenta z vydaných podlimitních emisí a 6,0 procenta nadlimitních emisí vydaných od ledna 2013 do 31. prosince 2023 emitenty, se kterými bylo do tohoto data zahájeno insolvenční řízení. "Tento vývoj ukazuje na vyšší rizikovost zejména menších společností, kteří tyto podlimitní emise vydávají,“ uvedl Lalka. Často podle něj šlo o účelově založené společnosti bez historie, bez skutečného podnikatelského záměru a s netransparentním hospodařením.
fd ptd
Průzkum: Třetina Čechů lituje, že své přebytečné peníze neinvestovala
Praha 20. února (ČTK) - Více než třetina dospělých v Česku si uvědomuje, že své přebytečné peníze měli investovat. Za nejlepší životní investici Češi stále považují nemovitost. Hlavní bariérou v investování pro ně zůstává obava z podvodů. Vyplývá to z průzkumu agentury Perfect Crowd mezi více než tisícovkou respondentů pro Asociaci pro kapitálový trh ČR (AKAT). Její zástupci dnes výsledky představili novinářům.
"Celkem 29 procent respondentů se shodlo na tom, že nejlepší investicí v jejich životě byla ta do nemovitosti," uvedl předseda asociace Martin Řezáč. Vývoj cen nemovitostí za poslední dekády podle něj byl pro investory velice příznivý. Kdo si pořídil například byt v 90. letech v době privatizace bytových fondů nebo i před deseti lety, může podle něj dnes zjistit, že by si při dnešních cenách svůj byt koupit nemohl.
Rodinu, vztahy a děti označilo v průzkumu za nejlepší investici 17 procent oslovených. Nejhorší investicí z nabídnutých jsou podle něj naopak vztahy, které zkrachovaly. Výběr životního partnera se tak překvapivě ukazuje být zásadním investičním rozhodnutím, řekl Řezáč.
Podíl respondentů, kteří aktuálně investují, stoupl v meziročním srovnání o dva procentní body na 39 procent, což je podle autorů průzkumu velmi pozvolný vzestup. Češi zůstávají nadále velmi opatrní, uvedli. Obecně investují především muži, lidé s vyššími příjmy a lidé s vyšším vzděláním. Muže na investicích může lákat i jistá míra rizika. Ženy se typicky spíše věnují spoření než investování. Podle očekávání investují lidé s vyššími příjmy, kteří mají dostatečné úspory důležité k investování. S investicemi mají větší zkušenost vzdělaní lidé, což částečně souvisí i s vyššími příjmy.
Pro většinu investujících respondentů je důvodem k investování zhodnocení volných peněz a hlavní motivací zájmu o investice jsou peníze navíc. Zajištění se na stáří uvedlo jako investiční cíl 41 procent respondentů, 35 procent označilo za cíl udržení aktivního životního stylu i ve vyšším věku. Podle autorů průzkumu si uvědomují, že stát se o ně v důchodu nepostará a je na nich, aby si i pak zajistili udržení životní úrovně.
Průzkum také ukázal, že stále velká část lidí má z investování strach. Respondenti se bojí hlavně podvodů, což uvedlo 43 procent lidí, a investičního rizika, které zmínilo 42 procent dotázaných. Obava z podvodů meziročně stoupla o deset procentních bodů, čemuž podle autorů průzkumu napomohly i medializované kauzy podvodných fondů.
Data podle výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh ČR Jany Brodani dokazují, že ke zvýšení intenzity investování je třeba klást důraz na vzdělávání a také legislativu, a to jak z hlediska její atraktivnosti, tak i vymezení nejasných oblastí, kterých různí podvodníci využívají. "Proto jsme se v minulém období podíleli na přijetí legislativní úpravy nového produktu v rámci třetího penzijního pilíře - Dlouhodobého investičního produktu, tak i silnější regulaci tzv. kvazifondů," dodala.
fd ptd
