520 eur

Polymetal International se dohodl na prodeji ruských aktiv za 3,7 miliardy USD

Moskva 19. února (ČTK) - Producent zlata a stříbra Polymetal International se dohodl na prodeji svých ruských aktiv sibiřskému těžaři zlata Mangazeja Pljus zhruba za 3,7 miliardy dolarů (87,5 miliardy Kč). Polymetal to dnes uvedl ve svém sdělení. Ruská aktiva Polymetalu představují zhruba 70 procent jeho produkce a více než 50 procent hlavních příjmů. Menšinový podíl vlastní ve firmě také česká skupina PPF. Dohoda se uskutečnila za velmi nízkou cenu kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Na ruská aktiva Polymetalu byly v roce 2023 uvaleny americké sankce kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Firma pak přesunula své sídlo z Jersey do Kazachstánu a vstoupila na tamní burzu. V roce 2021 činila tržní kapitalizace firmy více než deset miliard USD. Generální ředitel Polymetalu Vitalij Nesis uvedl, že dosažení prodeje je 'životně důležité' a vzhledem ke zhoršujícímu se vnějšímu prostředí nemá smysl čekat na zlepšení podmínek pro podnikání v Rusku. 'Je to dobrá dohoda. Uspokojivá, ale rozhodně ne skvělá,' řekl Nesis agentuře Reuters. 'Je jasné, že aktiva neprodáváme za spravedlivou cenu,' dodal. Ruský podnik Mangazeja Pljus je součástí společnosti Mangazeya Mining podnikatele Sergeje Jančukova. Mangazeya Mining od svého vzniku v roce 2011 působí hlavně ve východní Sibiři. Loni vyprodukovala 466.000 uncí zlata, zatímco Polymetal v Rusku loni vyprodukoval 1,23 milionu uncí ekvivalentu zlata. Nesisova skupina ICT v roce 1998 Polymetal založila. Nesis uvedl, že nabídka firmy Mangazeja byla jedinou reálnou možností ze tří nebo čtyř konečných návrhů a naléhavě vyzval akcionáře, aby transakci schválili. Vedení firmy totiž nemá v současnosti ruská aktiva pod kontrolou a hrozí jejich zestátnění. Transakce je plně v souladu se všemi sankcemi, dodala firma. Platba se uskuteční v rublech. 'Rozhodnutí o odchodu z ruského trhu je výsledkem loni oznámeného záměru vedení Polymetalu omezit rizika, umožnit těžařské společnosti další rozvoj a zachovat hodnotu s ohledem na její mezinárodní akcionářskou strukturu,' řekl ČTK mluvčí PPF Leoš Rousek. Polymetal International po transakci zůstane druhým největším producentem zlata v Kazachstánu. Část peněz chce použít na rozvoj projektu Ertis POX v Kazachstánu. Nesis dodal, že firma se začala zabývat možnými akvizicemi a fúzemi v Kazachstánu a Tádžikistánu a plánuje, že do tří let zvýší produkci na jeden milion uncí ekvivalentu zlata a poté se vrátí na burzu v Londýně. V roce 2008 vstoupila do firmy Polymetal také česká skupina PPF, která byla několik let jedním z jejích největších akcionářů. Později však svůj podíl snížila a podle svých internetových stránek teď vlastní v Polymetalu 3,3 procenta akcií. irl fd mka

Banky loni poskytly firmám úvěry za 688 miliard Kč, o 192 mld. meziročně méně

Praha 19. února (ČTK) - Objem bankovních úvěrů českých firem loni klesl na 688 miliard Kč z 880 miliard korun v roce 2022. Vyplývá to z dat České národní banky. Banky loni poskytly firmám korunové úvěry za 342 miliard korun. Proti předloňsku to je meziročně o 27 procent méně. Je to nejméně od roku 2004, kdy centrální banka začala tato data zveřejňovat. Ještě v roce 2021 přitom objem poskytnutých korunových úvěrů přesáhl 715 miliard Kč. Nové korunové úvěry podnikům v loňském roce meziročně klesly o třetinu, z toho korunové úvěry o 38 procent, eurové úvěry pak o 27 procent, řekl ČTK hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podíl nových korporátních úvěrů v eurech v roce 2023 přesáhl 51 procent, zatímco v roce 2022 činil 47,4 procenta a průměr let 2014 až 2021 se pohyboval kolem 30 procent. Za odlivem korunových úvěrů českých firem stojí podle expertů z velké části přechod na financování v eurech. "To se podnikům v uplynulých měsících vyplácelo zejména díky úrokovému diferenciálu pramenícímu z výrazně nižších sazeb Evropské centrální banky proti ČNB. I když se tento rozdíl nyní postupně snižuje, lze očekávat, že mnohé firmy se už k půjčování v korunách nevrátí. Postupně totiž na euro kvůli návaznosti na odběratele z eurozóny de facto přecházejí úplně," uvedl partner PwC a expert na financování Jan Brázda. Vysoké úrokové sazby a dodatečné požadavky na zajištění úvěrů nutí podle expertů firmy odkládat investice nebo hledat financování jinde. "Zatímco před 20 lety dosáhl objem korunového financování 700 miliard korun, loni jsme byli na polovině. Reálně po započítání inflace by tedy propad úvěrování byl ještě výrazně větší," řekl generální ředitel crowdfundingové platformy Fingood Vít Endler. Hlavním důvodem jsou podle něj vysoké úrokové sazby. "Kromě toho banky v řadě odvětví i výrazně zvýšily požadavky na dodatečné zajištění úvěrů. To firmám komplikuje život, odkládají své investice, omezují výrobu, hledají úspory. A zároveň řeší, jak jinak si financování opatřit," dodal Endler. fd rdo

- Chlapec s genetickou poruchou se po zákroku ve Francii vrátil do Česka
- Dopady inflace vnímá 85 procent Čechů, čekají ale, že bude lépe
- Placení přes Apple Pay je nejpoužívanější službou pro placení mobilem v Česku

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.