ČNB bude při dalším snižování sazeb zohledňovat kurz koruny
Praha 16. února (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude při dalším snižování úrokových sazeb zohledňovat i vývoj kurzu koruny. Při výrazném oslabení měny by mohla pokles sazeb přibrzdit nebo i zastavit. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání bankovní rady o nastavení sazeb v minulém týdnu. ČNB před týdnem snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, což podpořilo šest ze sedmi členů. Viceguvernér Jan Frait navrhoval pokles o 0,75 procentního bodu, uvádí záznam.
ČNB minulý týden zrychlila tempo uvolňování měnové politiky, první prosincové snížení sazeb bylo o čtvrt procentního bodu. Únorové rozhodnutí přitom padlo ještě před zveřejněním údaje o lednové inflaci, který hraje významnou roli pro výši inflace v celém roce. Koruna v reakci na snížení sazeb oslabila, další oslabení následovalo po zveřejnění lednové inflace, jejíž hodnota 2,3 procenta byla nižší, než očekával trh.
Guvernér ČNB Aleš Michl podle záznamu uvedl, že rychlost případného dalšího snižování sazeb bude záviset i na vyhodnocení pohybu kurzu koruny. Členové bankovní rady Jan Kubíček a Jan Procházka uvedli, že pokud by koruna byla výrazně slabší než prognóza ČNB, byl by to argument pro přibrzdění nebo i zastavení poklesu sazeb. Prognóza počítá s průměrným letošním kurzem koruny 24,60 CZK/EUR, když v první polovině roku by měla koruna oslabovat a ve ve druhé posilovat. Ve čtvrtek koruna ukončila obchodování na 25,39 CZK/EUR.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler dnes upozornil, že oslabení koruny sice pomáhá uvolňovat měnovou politiku, zároveň ale může působit ve směru vyšší inflace. Měnový kurz proto podle něj bude hrát významnou roli při nastavení tempa snižování úrokových sazeb. "S ohledem na vysoký stav devizových rezerv nelze ani vyloučit kurzovou intervenci, například pouze tím, že ČNB navýší objem tzv. odprodejů výnosů z devizových rezerv," uvedl.
Bankovní rada také jednala o budoucí rovnovážné úrovni úrokových sazeb. Členové rady předpokládají, že bude na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19. Podle Michla k tomu přispívá i deficitní hospodaření veřejného sektoru, Frait jako důvod zmínil i možnou vyšší rizikovou prémii, protože zahraniční investoři mohou českou ekonomiku vnímat méně příznivě.
Podle Gürtlera přetrvává nejistota ohledně toho, kam až sazby mohou klesnout. "Zatímco prognóza ČNB očekává repo sazbu v příštím roce již kolem 2,5 procenta, bankovní rada opakuje, že její politicky neutrální úroveň vidí spíše nad třemi procenty," uvedl. Před pandemií covidu-19 se základní úroková sazba pohybovala mezi jedním a dvěma procenty, za pandemie ji ČNB snížila pod jedno procento.
Bankovní rada očekává odeznívání inflace, na svém jednání ale upozornila i na přetrvávající proinflační faktory. Považuje za ně setrvačnost růstu cen služeb nebo nadměrnou úvěrovou aktivitu na realitním trhu. Michl upozornil že při poklesu inflace nelze spoléhat na vývoj cen kolísavých složek měnového koše, jako jsou potraviny.
str ptd mha
Japonsko sklouzlo do recese, přišlo o pozici třetí největší ekonomiky světa
Tokio 15. února (ČTK) - Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se Japonsko nečekaně propadlo do recese, zejména kvůli slabé domácí poptávce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit letos mimořádně uvolněnou měnovou politiku.
Nominální hrubý domácí produkt (HDP) Japonska loni činil 4,21 bilionu USD (99,6 bilionu Kč). Zemi tak předstihlo Německo, jehož nominální HDP dosáhlo 4,46 bilionu USD. Pro srovnání ekonomik jednotlivých zemí se používá právě nominální HDP, který neodráží odlišné podmínky v jednotlivých zemích a který se uvádí v dolarech na základě průměrného směnného kurzu za uplynulý rok. Nominální HDP tak v případě Japonska loni vzrostl o 5,7 procenta, v případě Německa o 6,3 procenta.
Podle ekonoma z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáše Havránka se při hodnocení japonské ekonomiky opakují dlouhodobě dvě chyby. 'Jedna z nich je ta, že se porovnávají nominální hodnoty neopravené o inflaci, což je tento případ. Jejich porovnání nedává moc smysl a Japonsko z těchto srovnání vychází dlouhodobě hůř, protože má nižší inflaci,' uvedl Havránek. Druhou chybou je podle něj to, že se při komentování japonských čísel hledí na celkovou velikost ekonomiky, ale nikoliv na průměrnou hodnotu práce jednoho člověka za hodinu, tedy na produktivitu. 'Za posledních 20 let na tom není Japonsko hůř než USA i Evropa. Tato hodnota v Japonsku dlouhodobě roste,' řekl Havránek.
Za říjen až prosinec se reálný HDP Japonska v celoročním přepočtu snížil o 0,4 procenta po propadu o 3,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Ve srovnání s předchozím kvartálem pak HDP klesl o 0,1 procenta. Analytici naopak čekali růst, v celoročním přepočtu o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Za celý rok pak reálný HDP stoupl o 1,9 procenta.
Soukromá spotřeba, která se na celkové ekonomické aktivitě podílí více než polovinou, se v posledních třech měsících snížila o 0,2 procenta. Kapitálové výdaje, což je další důležitý motor soukromého sektoru, klesly o 0,1 procenta. Analytici přitom u obou ukazatelů počítali s růstem. Japonský ministr hospodářství Jošitaka Šindó uvedl, že je zapotřebí dosáhnout solidního růstu mezd, který by soukromou spotřebu podpořil.
Nejnovější zpráva naznačuje, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak populace stárne a lidé mají méně dětí, upozornila agentura AP. Japonsko se v roce 2010 propadlo z pozice druhé největší ekonomiky světa za Spojenými státy. Druhou největší ekonomikou světa je od té doby Čína.
Profesor ekonomie na Tokijské univerzitě Tecuji Okazaki uvedl, že nejnovější údaje odrážejí realitu slábnoucího Japonska. 'Před několika lety se Japonsko pyšnilo například silným automobilovým sektorem. Ale s nástupem elektromobilů se i tato výhoda otřásá,' řekl. Upozornil, že rozdíl mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi se zmenšuje a že Indie v nominálním HDP za několik let určitě předstihne Japonsko.
Mezinárodní měnový fond (MMF) loni v říjnu předpověděl, že Německo se pravděpodobně dostane před Japonsko. MMF oznámí změnu svého žebříčku až poté, co obě země zveřejní konečné údaje o HDP. Údaje o srovnání ekonomik začal měnový fond zveřejňovat v roce 1980. Tento měsíc zástupkyně šéfky MMF Gita Gopiathová uvedla, že důležitým důvodem případného poklesu Japonska v žebříčku je oslabení kurzu jenu vůči americkému dolaru. Loni japonská měna klesla zhruba o devět procent.
Zpráva o vývoji ekonomiky by mohla přimět japonskou centrální banku k odkladu tolik očekávaného rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb. Centrální banka zavedla v roce 2016 zápornou úrokovou sazbu, aby podpořila výdaje a investice. Záporné sazby ale snižují atraktivitu jenu pro globální investory, což vedlo k poklesu kurzu japonské měny.
Japonsko bylo v minulosti označováno za hospodářský zázrak, kdy se země vzpamatovala z následků druhé světové války a stala se druhou největší ekonomikou za USA. Podnikatelé, kteří stáli za společnostmi jako Honda Motor a Panasonic, které se ze skromných firem staly velkými korporacemi, zosobňovali tvrdou práci. Ta stála i za vznikem úzké spolupráce mezi vládou a korporacemi, z čehož pak vzniklo označení Japan Inc. Zboží z Japonska bylo považováno za levné, ale přitom velmi kvalitní, a některé japonské výrobky se staly žádanými po celém světě.
'Ale když se podíváme do budoucnosti, dál do příštích desetiletí, vyhlídky Japonska jsou nejasné,' řekl Okazaki. Podle Havránka je s ohledem na demografický vývoj zřejmé, že se bude velikost japonské ekonomiky zmenšovat, a to bez ohledu na měnovou a fiskální politiku. 'Celý problém Japonska tkví v tom, že mají málo dětí. Za několik let čeká stejný scénář Čínu, také například Jižní Koreu či Tchaj-wan. V těchto zemích je pokles porodnosti větší než v západní Evropě,' uvedl Havránek.
pmh mei irl mka
