Japonsko sklouzlo do recese, přišlo o pozici třetí největší ekonomiky světa
Tokio 15. února (ČTK) - Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se Japonsko nečekaně propadlo do recese, zejména kvůli slabé domácí poptávce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit letos mimořádně uvolněnou měnovou politiku.
Nominální hrubý domácí produkt (HDP) Japonska loni činil 4,21 bilionu USD (99,6 bilionu Kč). Zemi tak předstihlo Německo, jehož nominální HDP dosáhlo 4,46 bilionu USD. Pro srovnání ekonomik jednotlivých zemí se používá právě nominální HDP, který neodráží odlišné podmínky v jednotlivých zemích a který se uvádí v dolarech na základě průměrného směnného kurzu za uplynulý rok. Nominální HDP tak v případě Japonska loni vzrostl o 5,7 procenta, v případě Německa o 6,3 procenta.
Podle ekonoma z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáše Havránka se při hodnocení japonské ekonomiky opakují dlouhodobě dvě chyby. 'Jedna z nich je ta, že se porovnávají nominální hodnoty neopravené o inflaci, což je tento případ. Jejich porovnání nedává moc smysl a Japonsko z těchto srovnání vychází dlouhodobě hůř, protože má nižší inflaci,' uvedl Havránek. Druhou chybou je podle něj to, že se při komentování japonských čísel hledí na celkovou velikost ekonomiky, ale nikoliv na průměrnou hodnotu práce jednoho člověka za hodinu, tedy na produktivitu. 'Za posledních 20 let na tom není Japonsko hůř než USA i Evropa. Tato hodnota v Japonsku dlouhodobě roste,' řekl Havránek.
Za říjen až prosinec se reálný HDP Japonska v celoročním přepočtu snížil o 0,4 procenta po propadu o 3,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Ve srovnání s předchozím kvartálem pak HDP klesl o 0,1 procenta. Analytici naopak čekali růst, v celoročním přepočtu o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Za celý rok pak reálný HDP stoupl o 1,9 procenta.
Soukromá spotřeba, která se na celkové ekonomické aktivitě podílí více než polovinou, se v posledních třech měsících snížila o 0,2 procenta. Kapitálové výdaje, což je další důležitý motor soukromého sektoru, klesly o 0,1 procenta. Analytici přitom u obou ukazatelů počítali s růstem. Japonský ministr hospodářství Jošitaka Šindó uvedl, že je zapotřebí dosáhnout solidního růstu mezd, který by soukromou spotřebu podpořil.
Nejnovější zpráva naznačuje, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak populace stárne a lidé mají méně dětí, upozornila agentura AP. Japonsko se v roce 2010 propadlo z pozice druhé největší ekonomiky světa za Spojenými státy. Druhou největší ekonomikou světa je od té doby Čína.
Profesor ekonomie na Tokijské univerzitě Tecuji Okazaki uvedl, že nejnovější údaje odrážejí realitu slábnoucího Japonska. 'Před několika lety se Japonsko pyšnilo například silným automobilovým sektorem. Ale s nástupem elektromobilů se i tato výhoda otřásá,' řekl. Upozornil, že rozdíl mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi se zmenšuje a že Indie v nominálním HDP za několik let určitě předstihne Japonsko.
Mezinárodní měnový fond (MMF) loni v říjnu předpověděl, že Německo se pravděpodobně dostane před Japonsko. MMF oznámí změnu svého žebříčku až poté, co obě země zveřejní konečné údaje o HDP. Údaje o srovnání ekonomik začal měnový fond zveřejňovat v roce 1980. Tento měsíc zástupkyně šéfky MMF Gita Gopiathová uvedla, že důležitým důvodem případného poklesu Japonska v žebříčku je oslabení kurzu jenu vůči americkému dolaru. Loni japonská měna klesla zhruba o devět procent.
Zpráva o vývoji ekonomiky by mohla přimět japonskou centrální banku k odkladu tolik očekávaného rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb. Centrální banka zavedla v roce 2016 zápornou úrokovou sazbu, aby podpořila výdaje a investice. Záporné sazby ale snižují atraktivitu jenu pro globální investory, což vedlo k poklesu kurzu japonské měny.
Japonsko bylo v minulosti označováno za hospodářský zázrak, kdy se země vzpamatovala z následků druhé světové války a stala se druhou největší ekonomikou za USA. Podnikatelé, kteří stáli za společnostmi jako Honda Motor a Panasonic, které se ze skromných firem staly velkými korporacemi, zosobňovali tvrdou práci. Ta stála i za vznikem úzké spolupráce mezi vládou a korporacemi, z čehož pak vzniklo označení Japan Inc. Zboží z Japonska bylo považováno za levné, ale přitom velmi kvalitní, a některé japonské výrobky se staly žádanými po celém světě.
'Ale když se podíváme do budoucnosti, dál do příštích desetiletí, vyhlídky Japonska jsou nejasné,' řekl Okazaki. Podle Havránka je s ohledem na demografický vývoj zřejmé, že se bude velikost japonské ekonomiky zmenšovat, a to bez ohledu na měnovou a fiskální politiku. 'Celý problém Japonska tkví v tom, že mají málo dětí. Za několik let čeká stejný scénář Čínu, také například Jižní Koreu či Tchaj-wan. V těchto zemích je pokles porodnosti větší než v západní Evropě,' uvedl Havránek.
pmh mei irl mka
Asociace: Nebankovní firmy v loňském roce poskytly o 13 procent více peněz
Praha 15. února (ČTK) - Nebankovní společnosti sdružené v České leasingové a finanční asociaci (ČLFA) poskytly loni podnikatelům a spotřebitelům financování za 189 miliard korun, což bylo meziročně o 13 procent více. Výrazně stoupl zájem o financování nákupu osobních a užitkových automobilů. ČLFA, která sdružuje 37 členských firem ze sektoru nebankovního financování, to dnes sdělila ČTK.
"I přes přetrvávající vysoké úrokové sazby a ochlazení domácí ekonomiky jsme v minulém roce podpořili investice firem i domácností nejvyšší financovanou sumou od finanční krize v roce 2008. Členské společnosti ČLFA zachovaly v náročné době dostupné financování osobních a užitkových automobilů, ale podpořily také investice do úspor energií a budování obnovitelných zdrojů energie," komentovala čísla předsedkyně představenstva ČLFA Jana Hanušová.
Od blížícího se spuštění dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu na podporu prodejů bezemisních vozidel očekává potřebný impulz poptávky po nízkoemisních automobilech. "Tento program je důležitý nejen pro absolutní růst počtu bezemisních vozidel v domácím vozovém parku. Jde o důležitý signál, že emise vozidla hrají roli. A že i ČR směřuje k nízkoemisní budoucnosti v dopravě," dodala Hanušová.
Na financování firemních investic a provozu šlo 159 miliard korun, meziročně o 14 procent více. Zbývajících 30 miliard korun s růstem o šest procent připadlo na úvěry a leasing pro spotřebitele. Objem peněz poskytnutých klientům v rámci factoringu meziročně stoupl o devět procent na 34 miliard korun.
Na financování silničních dopravních prostředků poskytli členové ČLFA 91 miliard korun, o 22 procent více než v roce 2022. Z této sumy bylo 43 miliard korun určeno na pořízení více než 67.000 nových osobních vozů. Významně vzrostl podíl nových vozidel financovaných prostřednictvím členů asociace. Členské společnosti ČLFA financovaly v roce 2023 téměř třetinu všech nových osobních automobilů prvně registrovaných v ČR.
U podnikatelského financování reprezentují členské společnosti ČLFA 88 procent finančního trhu v Česku. U spotřebitelského financování jde o 87 procent trhu. U factoringu dosahuje podíl členských společností 97 procent trhu, uvádí asociace.
fd rdo
